Neobvyklá rekonstrukce, ve které hrají hlavní roli oblouky a pigmentový koberec
Stavba z 19. století, která se nachází v sicilském údolí Val di Noto, má výrazné architektonické rysy, které charakterizují lokální architekturu tohoto období.
Sám autor rekonstrukce stavby Giuseppe Gurrieri říká: „Projekt je založen na dualitě mezi tradicí a inovací. Starodávné kouzlo nemovitosti jsme přetvořili řešeními, která do hloubky obnovila prostory, jejich funkce a obraz samotného panského domu.“
Klenby, oblouky a tvrdý vápenec
Hlavním rysem architektury tohoto historického domu jsou klenby a přechodové oblouky. Při přeměně se podařilo obnovit všechny klenuté stropy a existující kamenné části z tvrdého vápence, kamenné zdi, které se nacházely v horším stavu, pokryly a dotvořily vápennou omítkou.
Úžasně působí v interiéru zaoblená zrcadla, která nikdy nejsou prvoplánově umístěna, ale mají hlubší význam. Často vytvářejí při pohledu na celek až umělecký artefakt. Dokonce i nábytek vyrobený na míru sleduje zakřivené linie oblouků.
Dispozice podle kruhového schématu
Další specialitou stavby jsou stěny silné osmdesát centimetrů. Architekt je umně využil, ale bylo nutné upravit dispozici interiéru vzhledem k moderním potřebám. Díky tomu vznikly některé zajímavé detaily a zákoutí s oblouky. Nové bydlení majitele je vytvořeno podle kruhového schématu kolem schodů.
Co je to pigmentový koberec?
Vizuální centrální osu tvoří prostor od obývacího pokoje přes jídelní kout, až po koutek na čtení. Odsud směřuje do ložnice a koupelny s výhledem na nádvoří. Všechny části dispozice používají tytéž materiály, ale atmosféra v nich se mění krok za krokem, místnost od místnosti.
Ovlivňuje ji měnící se vzor podlah, dekorativní textura vyrobená z monochromatických betonových dlaždic. Mění se i barva místností – z bílé v zelenou a následně v černou. Architekt nazývá tuto hru barev „pigmentovým kobercem“, který překvapuje návštěvníky, když přecházejí z jedné místnosti do druhé.
Dům K na Sicílii
architektonické studio: Studio Giuseppe Gurrieri
autor projektu: Giuseppe Gurrieri
spolupráce: Giulia Filetti
lokalita: Sicílie, Itálie
realizace: 2018
Sabína Zavarská
foto: Giancarlo Tinè