Okna a dveře
Hledáte všechny klady a zápory nového prostoru, v němž budete bydlet možná několik nejbližších let? Hledejte a ptejte se podrobně na všechno. Určitě se nezapomeňte informovat na stavební řešení oken a dveří bytového domu a jejich tepelněizolační vlastnosti. Až 35 procent tepla uniká z domu okny a dveřmi – je to způsobeno jejich netěsností, případně větráním.
Každý sní o jedinečném výhledu ze svého bytu na město nebo okolní krajinu. Vybíráte-li byt nebo místo, kde bude stát, zohledňujte i to, kam se budete dívat z obývacího pokoje, při vaření z kuchyně, co uvidíte jako první, když se ráno probudíte a podíváte z okna, nebo naopak, kdo uvidí vás z budovy, která se nachází několik metrů naproti.
Kromě kvality výhledů je důležité zajímat se i o proslunění a orientaci bytu ke světovým stranám. Rovněž žádejte co nejvíce informací o kvalitě oken.
Proslunění
Orientace ke světovým stranám, rozložení, dokonce i tvar a proporce oken sehrávají podstatnou roli při proslunění bytu, protože ovlivňují množství slunečního světla v bytě během celého dne. A dostatek slunce je pro kvalitní a zdravé bydlení velmi důležitý. Při výběru bytu se proto zkuste kromě dispozice a materiálů použitých na stavbu zaměřit i na předpokládané proslunění bytu, které by mělo vyhovovat vašemu způsobu života. Ideální je orientování ložnice na východ, zatímco obývacího pokoje a denní zóny bytu na jih nebo jihozápad. Pak vás slunce ráno probouzí, provází po celý den a večer si ho ještě při západu můžete užít při posezení na lodžii, balkoně nebo terase. Pokud však pracujete více v noci nebo ve večerních hodinách a v ranních hodinách potřebujete spát, ranní slunce v ložnici by vás asi vyrušovalo. V denní zóně bytu by však v každém případě měl být dostatek slunečních paprsků, proto by měla být orientována ke sluneční straně.
Kvalita oken
Kvalitu a výběr oken na stavbě bytového domu asi nebudete moci přímo ovlivnit, protože stavebník řeší celou stavbu jednotně. Můžete se ale informovat, jaký typ oken použil. Kvalitu okna ovlivňuje kvalita okenního rámu, zasklení i osazení čili montáže okna. Ačkoli vývoj postupuje a dnešní okna jsou dokonalejší než ta starší 5 až 10 let, musíme si uvědomit, že schopnost tepelné izolace obvodových stěn stavby je zhruba čtyřnásobně vyšší než u oken. Okno tedy zůstává slabinou v tepelném obalu budovy.
U oken se setkáváme s hodnotou U, což je hodnota součinitele prostupu tepla, která vypovídá o schopnosti okna nepustit teplo z interiéru. Čím je hodnota nižší, tím je tato schopnost větší. Velký vliv na tuto hodnotu má typ a kvalita zasklení; dnes se standardně v oknech používá zasklení izolačním dvojsklem, které má hodnotu U = 1,1 – 1,0 W/(m2 . K). Okno s izolačním trojsklem může dosáhnout hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,6 W/(m2 . K), což v praxi představuje výrazně lepší izolační schopnost. Je však nutné vědět, že často se uvádí jen hodnota součinitele prostupu tepla zasklením, přičemž slabinou okna je rám, který má přibližně o 30 až 50 procent horší izolační vlastnosti. Přesnější by bylo uvádět hodnotu Uw, která zohledňuje kvalitu celého okna, tedy kvalitu rámu plus kvalitu zasklení. Plastové rámy oken jsou cenově dostupné a mají průměrné tepelněizolační vlastnosti a pevnost. Hliníkové rámy mají výhodu ve výborné pevnosti a dokážeme jimi zasklít velké rozměry bez dalšího pomocného dělení okna. Nevýhodou jsou horší tepelněizolační vlastnosti. Kvalitní dřevěné rámy mají dobrou pevnost i výborné izolační vlastnosti, nevýhodou je potřeba občasné údržby a cena. V současnosti jsou na trhu i rámy z kombinovaných materiálů, například dřevo-hliníkové okenní rámy, které výborně kombinují pevnost hliníku a izolační schopnosti dřeva. Nevýhodou je vyšší cena.
Kvalita osazení oken do stavby
Správná montáž oken má výrazný vliv na jejich funkčnost a tepelněizolační schopnosti. Pokud je kvalitní a drahé okno nesprávně osazeno, jeho vlastnosti znehodnotí úniky tepla spárami mezi okenním rámem a zdí, přičemž nejvíce se podceňuje detail pod parapetem. Ve spárách je citelné proudění vzduchu, což je absolutně nevyhovující. Základním předpokladem správného osazení okna je vzduchotěsnost, k níž přispívá přepáskování spojů rámů oken a zdi speciální páskou, a to ze strany interiéru i exteriéru. V sousedních západních zemích je to už standardně řešený detail, u nás to zatím není samozřejmostí, proto si toto přepáskování vyžádejte. Na masivní používání montážní polyuretanové pěny mají naši západní sousedé také jiný názor. Pro negativní vliv na životní prostředí se využívá stále méně. Navíc pokud se nesprávně aplikují, jejich životnost je omezena na několik let. Proto komunikujte se stavebníkem a žádejte, aby okna osadil moderním a správným způsobem, který zaručí jeho deklarované schopnosti a dlouhodobé správné fungování bez negativního vlivu na životní prostředí.
Stínění
Sluneční paprsky se prostupem přes zasklení oken mění z ultrafialových v infračervené, tedy v teplo. V zimě jsou vyhledávané, v létě se však musíme před nimi i chránit.
Proti letnímu přehřívání je mnohem účinnější stínění ze strany exteriéru, například pomocí venkovních žaluzií, rolet nebo markýz, než ze strany interiéru vnitřními žaluziemi, roletami či závěsy, které ochrání více před nechtěnými pohledy než před teplem ze slunečních paprsků. Důležité je uvědomit si, jak svítí slunce do bytu v zimě a jak v létě. V nejchladnějších měsících slunce ráno při vstávání svítí z jihovýchodu, v poledne z jižního horizontu pod úhlem 15 stupňů a večer vás zahřívá z jihozápadu. V létě vás vzbudí ranní sluneční paprsky ze severovýchodu, v poledne slunce svítí téměř pod 65stupňovým úhlem a ohřívá až do pozdního večera ze severozápadu. Pokud slunce svítí intenzivně několik dní za sebou, stavba se nestíhá během noci ochlazovat a v interiéru začíná být nepříjemné teplo. Už při teplotě 26 °C se člověk začíná cítit nekomfortně. Hlavní západní strana je problematická, protože je intenzivně osluněná celé odpoledne až do večera a prostor se už nestihne vychladit před nocí, jak je tomu na východní straně. Proto je důležité vybrat správný systém stínění podle konkrétních podmínek v interiéru a jeho orientace ke světovým stranám.
Dveře v bytě
Na dobrém pocitu z bezpečného a klidného bydlení se samozřejmě podílejí hlavně dveře. Jsou-li na správném místě, otevírají se na tu správnou stranu a mají vhodnou šířku, zvukově izolují tam, kde se to od nich očekává, nebo jen opticky předělují prostor a dotvářejí váš interiér jako šperk. Jestli však něco z toho nefunguje správně, stávají se z nich dvoumetrové překážky, které přkážejí. Vhodný výběr typu dveří je základem dobrého řešení bytu.
Vstupní dveře
Z bezpečnostního hlediska jsou nejdůležitější vstupní dveře. Pokud nechcete mít problém s pojištěním bytu, nemá smysl uvažovat o jiné variantě než o dveřích bezpečnostních. Často se setkáváme s označením dvou-, troj- nebo šestibodové uzavírání, což prakticky hovoří o tom, na kolika místech se vysunou bezpečnostní trny (na vrchní hraně dveří, na bocích, dole), které pevně propojí křídlo dveří s ocelovou zárubní. Navíc samotná plocha dveří je vyztužena ocelovou deskou, takže se nedá prorazit nebo vykopnout. Součástí těchto dveří je bezpečnostní zámek, který rovněž nelze odvrtat a vyřadit tak bezpečné uzamčení dveří. Přidanou hodnotou může být přidaná zvuková izolace, která sníží přenos hluku ze společné chodby.
Rozměr dveří a jejich otevírání
Světlou průchozí šířku i výšku dveří ovlivňují vývojové trendy. Ve velkých měšťanských domech z minulých staletí se najdou dveře vysoké 3 až 4 metry a široké 1 až 2 metry. V horských chalupách byly dveře vzhledem k úniku tepla zase co nejmenší a při průchodu se musel člověk řádně sehnout. Dnes je u nás minimální světlá výška dveří stanovena normou na 200 centimetrů, ale stále častěji se objevuje výška 215 centimetrů, která je běžná především v německých zemích. Průchozí šířka dveří se používá v závislosti na funkci prostoru. Vchodové dveře by měly mít šířku 90, minimálně však 80 centimetrů – stejně jako dveře do pokojů. U dveří do WC, koupelen a komor stačí normou stanovený minimální rozměr 60 centimetrů, ale pokud to dispozice bytu dovoluje, komfortnější jsou dveře široké 70 centimetrů.
Častým problémem bývá způsob otevírání dveří: doprava – doleva, dovnitř – ven. Je dobré vědět, že když se postavíte na stranu dveří, kde jsou vidět závěsy, a ty budou na levé straně, jde o levé dveře. Budou-li závěsy na pravé straně, jde o dveře pravé. U menších bytů je způsob otevírání především otázkou možností dispozičního řešení, vždy by se však mělo vstupovat do prostoru místnosti, ne směrem ke stěně nebo rohu. Dveře by neměly při otevírání omezovat nebo ohrožovat někoho jiného, neměly by se otevírat směrem, kde je nějaká překážka, a také je velmi důležité, aby bylo zkoordinováno otevírání dveří a rozmístění vypínačů na světla. Ty musejí být v dosahu ještě před vstupem do místnosti nebo hned při pootevření dveří. Hledání vypínače v tmavém pokoji za dveřmi nemusí dopadnout dobře.
TEXT: Mgr. art. Marek Petrek, Mgr. art. Ivo Šveda
FOTO: archiv vydavatelství
ZDROJ: HOME
Dobrý den, která norma určuje světlou výšku 2000mm? Já jsem našel jen klasických 1970mm. Děkuji za odpověď.