Pokoj, o jakém sní nejedna teenagerka
Zvláštní proporce pokoje si přímo vyžadovaly vytvořit v něm dvě zóny: šatník, po jakém touží asi každá mladá dáma bez ohledu na to, zda má -náct nebo -cet, a holčičí území s pocitem soukromí, praktickým vybavením i dostatkem originality. Pokoj, o jakém sní nejedna teenagerka, vytvořili architekti Rudolf Lesňák a Kvetoslava Miľáková.
Problém
Prostorná místnost by měla sloužit jako dětský nebo spíše studentský pokoj pro 15letou teenagerku. Vstupuje se z ní také do koupelny, která je společná pro dva sourozence a propojuje jejich samostatné pokoje. Budoucí obyvatelka hlavně nechtěla klasický dětský pokoj – představovala si něco ve stylu retro, živé a originální. Požadavkem rodičů byl dostatek úložných prostor a dvoulůžko. Ostatní ponechali na architektech.
Šatní skříně umístěné v prostoru vyčlenily v pokoji polootevřený šatník a jakousi vstupní zónu, která tvoří menší bariéru před vstupem do samotné obytné části a poskytne tak mladé obyvatelce větší pocit soukromí.
„Pokoj má štědrou podlahovou plochu, ale jeho proporce tak trochu předurčují dispoziční uspořádání. Pomocí šatních skříní umístěných v prostoru jsme ho rozdělili na dvě zóny – šatník a obytnou část. Skříně zároveň vytvoří jakousi bariéru před dveřmi do pokoje a tím i větší pocit soukromí pro mladou obyvatelku. V místnosti není moc zařízení, je jednoduchá, čistá a funkční. Design nábytku jsme navrhli s ohledem na věk dospívající slečny a nadčasovost – aby působil svěže a přitom si zachoval univerzálnost, díky čemuž dokáže vyhovět požadavkům, které se budou s věkem měnit. Strohý bílý nábytek se přitom perfektně doplňuje se stěnami v živých barvách a výraznou tapetou.“
Pokoj zatepluje dřevěná podlaha – využili jsme ji i jako obklad stěny, který sahá až po okenní parapet. V této výšce se táhne i za postelí, kde přebírá úlohu čela postele. Grafika tapety inspirovala tvůrce návrhu i při výběru židle, která interiér výborně doplňuje a oživuje svým zajímavým designem. Na stínění vybrali roletku – je výhodná pro snadnou manipulaci, textilie zároveň změkčuje a protepluje prostor.
Aby místnost zůstala prostorná a vzdušná, jako doplňkové sezení zvolili různé taburetky, které nezaberou moc místa a zachovávají hravost ještě stále dětského pokoje. Spolu se sníženým parapetem poskytnou několik míst na sezení při setkáních s kamarádkami.
Nejvýraznějším prvkem v místnosti je tapeta, která pokrývá téměř celou stěnu. Vyhotovit se dá technikou velkoformátového tisku. Rules zvolili pop-art, který dal základ retro stylu pokoje. Nápadnou grafikou a barevností zároveň chtěli potlačit umístění televize – ta by měla být v dětském pokoji jen doplňková.
Místo na studium sestává z psacího stolu se zásuvkami, konzolovitě upevněného na stěně, a z nízké skříňky, která zároveň slouží i jako noční stolek. Vyšší stojací svítidlo na něm plní funkci stolní i noční lampy. Nejvíce namáhané vrchní desky stolu i skříňky jsou navrženy z bílého lacobelu – tento materiál je velmi odolný, čímž se zvýší životnost stolu. Zároveň působí elegantně, díky čemuž si nábytek zachová nadčasovost.
Široká postel je umístěná za šatníkovými skříněmi, jejichž zadní stěnu tvoří členěný obklad. Ten v jejich vrchní části vystřídá knihovna.
Šatní skříně tvoří jeden prostorový kubus, složený ze čtyř vysokých modulů na šaty, nad nimi pokračují nízké skříňky, z jejichž druhé strany je knihovna, a světlík vpouštějící do šatníku denní světlo. Hned za skříněmi se otevře slunný pokoj. Osvětlení místnosti je také členěno na dvě zóny – jedno menší svítidlo osvětluje šatník, druhé, větší kruhové, zbytek pokoje.
Jako v každém správném šatníku, i zde je velké zrcadlo a na stěně věšáky na tašky a kabelky. Zrcadlo kromě své základní funkce zároveň opticky zvětšuje prostor a odráží denní světlo.
RULES ARCHITEKTI
Ing. arch. Rudolf Lesňák, Ing. arch. Kvetoslava Miľáková
