Schody a nes(c)hody

Není stěna jako stěna
Nosné stěny mívají tloušťku od 20 do 40 cm. Jsou to většinou všechny obvodové stěny budovy, které přicházejí do kontaktu s exteriérem, a jejich tloušťka plní kromě nosné také izolační funkci. Nosné stěny jsou zpravidla i mezi jednotlivými byty, kde plní stejně jak statickou, tak i izolační funkci. Co se týče použitých materiálů, nejčastěji se používají tři – cihla, pórobetonové tvárnice a železobetonová konstrukce, případně jejich kombinace. Liší se poměrem nosnosti a izolačních vlastností, také náročností a přesností výstavby. Tepelněizolační vlastnosti stěny dotváří samotné zateplení, které může být z polystyrenu nebo minerální vlny, případně z foukané celulózy. Standardně se dnes používá zateplení s tloušťkou 8 cm, ale už dnes víme, že to nestačí, a z hlediska úspory energie bude trend určitě směřovat k větším tloušťkám (20 až 30 cm).

Problémem, na který si musíte dát velký pozor a který může poznamenat komfort vašeho bydlení, je zvuková izolace. Proto se poraďte s architektem nebo stavebním inženýrem, zda řešení, které je realizováno ve vaší stavbě, splňuje tato akustická kritéria. Prověřte si též vlastnosti podlah nebo stropů mezi byty a dělicích stěn mezi byty a pokoji. Konstrukce podlah musí obsahovat akustickoizolační vrstvu proti kročejovému hluku. K dodatečnému zlepšení akustických vlastností je možno aplikovat například minerální vlnu, která se používá k zateplení. Pro výrazné zlepšení akustických vlastností stěny oddělující dva byty se využívají takzvané akustické stěny, v nichž však nelze vést rozvody ani osazovat zásuvky.

Nosné stěny jsou někdy z hlediska statiky potřebné i v rámci dispozice bytu. Často se řeší otázka, zda je možné dělat otvory do těchto nosných stěn a vytvářet průchody, případně odstranit jejich větší či menší části, abychom propojili některé místnosti. Možné to je, ovšem statik musí propočítat, kde a za jakých okolností se to dá provést.

Příčky
Všechny ostatní příčky v bytě jsou předělovací, mají pouze dělicí funkci a lze je flexibilně upravovat podle potřeb majitele. Jejich tloušťka je obvykle 10 až 15 cm. Změnou pozice příčky se dá zvětšit prostor na velký otevřený pokoj, nebo naopak prostor rozdělit na několik menších místností. Tyto předělovací příčky mohou být zděné nebo sádrokartonové, povrchově upravené omítkou, stěrkou a potom výmalbou či tapetou. Do konstrukce příčky se mohou vkládat elektrické rozvody svítidel a zásuvek, TV a internetové připojení. Do otvorů se zpevněným překladem se rovněž umísťují dveřní konstrukce se zárubněmi dveří. Předělení prostoru zděnými příčkami je nezvratné a změnit to lze pouze zbouráním a přestavbou stěny. Flexibilnější dělení prostoru nabízí sádrokartonová konstrukce, kterou tvoří hliníkový nosný systém, tepelná a zvuková izolace z minerální vlny a sádrokartonové velkoformátové desky z obou stran nosné konstrukce. Ověřte si, zda je dutina opravdu vyplněná izolací, jinak příčka nebude mít téměř žádné zvukověizolační schopnosti. Na místech se zvýšenou vlhkostí, jako jsou koupelny a kuchyně, je nutné použít impregnované sádrokartonové desky, které mají zvýšenou odolnost proti vlhkosti. Poznáme je podle zelené barvy.

Pokud potřebujete ještě flexibilnější dělení prostoru, praktickým řešením jsou posuvné stěny, které mohou prostor otevřít a propojit, anebo naopak rozdělit a odčlenit tak prostor na vaření od obývacího pokoje nebo prostor na práci (minikancelář) od prostoru na spaní či jedení, vždy podle potřeby. Flexibilní příčky se nejčastěji vyrábějí z překližkových, dřevotřískových či laminovaných desek v různých povrchových provedeních a barevných odstínech. Lze je kombinovat i s průhlednými nebo mléčnými skleněnými tabulemi. Kreativnější osoby jistě ocení skutečnost, že jejich povrch může být upraven i broušeným plechem či velkoformátovým potiskem. Tvrzený plast – lexan – nabízí ultralehké provedení. Posouvá se po vodicích lištách umístěných na stropě a podlaze. Zasouvat se mohou před stěnu nebo do připravené dutiny v příčce.

Schody
Byt a schody? Kdysi nepředstavitelné spojení, dnes samozřejmost moderního bydlení v mezonetových bytech. Je důležité, kde jsou umístěny, co propojují a kolik prostoru z bytu si ukrojí. Optimálním řešením je točité schodiště, které má průměr přibližně 230 cm a zabere minimální prostor. Jiným řešením je jednoramenné schodiště, které může být přímé nebo zatočené a z půdorysu bytu zabere asi 110 × 460 cm. Typ konstrukce a tvaru schodiště závisí na velikosti vyčleněného prostoru a konstrukčním řešení celého objektu.

Platí, že minimální šířka schodiště by měla být 90 cm a maximální počet stupňů 18. Pokud by bylo k překonání větší světlé výšky zapotřebí více stupňů, schodiště by muselo mít podestu, to znamená rovnou odpočinkovou plochu uprostřed. Obvykle nám však do standardních prostorů se světlou výškou 260 až 300 cm stačí 17 nebo 18 stupňů. Rozměr optimálního schodu si můžete snadno vypočítat podle vzorce 2 × výška stupně + jeho šířka = 63 cm, přičemž optimální poměr je například 18 cm pro výšku stupně a 27 cm pro nášlapnou šířku stupně.

Schody mohou být z různých materiálů a z jejich kombinací. Jde o kombinaci nosné a nášlapné části. Nejčastěji se realizují jako betonové, kovové či dřevěné, u kruhových schodišť jsou zajímavé i litinové. Nášlapná plocha je nejčastěji dřevěná, například z bukového či dubového dřeva, barevně upravená mořidly, barvami nebo oleji. V exkluzivním provedení se uplatňuje ořechové dřevo nebo různé exotické dřeviny a kámen. Často se využívá i keramická dlažba. Kreativní řešení představuje i plech v různých provedeních – z nerezové oceli, tahokovu nebo jen z jednoduchého ocelového plechu upraveného barvami. Do módy také přišlo schodiště se skleněnými stupni z bezpečnostního trojvrstvového lepeného skla. Je to velmi efektní řešení, nesmí se však zapomenout na protiskluzovou úpravu.

Součástí schodiště je zábradlí. Může být dřevěné, kovové nebo v exkluzivním provedení z bezpečnostního čirého skla. Výška zábradlí schodiště do maximální výšky 300 cm nad terénem má být 90 cm, jinak 110 cm.
Dobré bydlení nespočívá jen v tom, jak byt vypadá a jak je zařízen, ale i v tom, jak je flexibilní z hlediska potřeb, které se mění v průběhu dne, během vývoje rodiny a dorůstání dětí – měl by se dát rychle a jednoduše změnit.

TEXT: Kamila Ďuríková ve spolupráci s Markem Petrekem a Ivem Švedou
FOTO: archiv vydavatelství
ZDROJ: Časopis HOME 7-8/2010