Setkání malého bytu a mladých kreativců bylo šťastnou okolností

Původně oddělenou předsíňku spojili s kuchyní a odlišné funkce včlenili do jednotného zařízení – překližkové kuchyňské linky. Dveře mezi obývákem a kuchyní odstranili, otvor rozšířili. Prostor tak vypadá větší. FOTO NORA A JAKUB

Hliníkové bezpečnostní dveře měly předtím na povrchu dřevěný dekor. „Abychom přiznali jejich kovovou podstatu, nastříkali jsme je tyrkysovou barvou,“ prozrazuje Michal.

Tři zvláštní okolnosti, jako tři dobré sudičky, přisoudily bytu do vínku originálnost, praktičnost a příjemnou atmosféru. Již samotné malé byty jsou zvláštní fenomén – podněcují kreativitu. (Většinou to totiž chce hodně dobrých nápadů, aby se v nich příjemně bydlelo a ještě vypadaly k světu.) Do tohoto bytečku navíc přivedla šťastná náhoda dvojici mladých architektů s jasnými názory a svěží invencí. Třetí specifickou okolností, která přispěla k atmosféře, byla zdejší čtvrť – skupinka někdejších železničářských domů ze začátku minulého století s téměř hmatatelným geniem loci. Z tohoto koktailu náhod a daností nakonec vzniklo místo, kde se z minima podařilo vytěžit maximum.

Klasické dubové parkety v obýváku zachovali a zrenovovali. „Jsou mnohem kvalitnější a hodnotnější než dnes moderní laminát, který se tváří luxusně,“ říká Michal. FOTO NORA A JAKUB

„Máme rádi věci, které si na nic nehrají. Když je nábytek dřevěný, tak je to na něm na první pohled vidět, stejně jako na cihlové stěně či ocelovém překladu.“

Martina Kalusová a Michal Pulman, architekti

Na beton. Linoleum v kuchyni nahradila betonová podlaha, která příjemně doplnila pravdomluvnou kombinaci starých cihel a překližky. Navíc je levnější a autentičtější než novodobé lité materiály. FOTO NORA A JAKUB

„Tajné dveře“ do koupelny vypadají jako součást linky, která je v této části oboustranná – úložné prostory jsou přístupné z obou jejích stran.

Malé velké změny

Do bytu s jedním pokojem, kuchyňkou, předsíní a mikrokoupelničkou se toho opravdu moc nevejde, zdánlivě drobnými úpravami však dosáhli Martina a Michal úžasného efektu. Důležitým principem bylo přitom otevírání prostor a sjednocování, díky nimž působí byt volněji a prostorněji. Nejlepší nápady vznikly pro koupelnu a obývák. Kdysi byly v domech pro železničářské dělníky společné toalety na chodbě, později se komory vedle kuchyně změnily v minikoupelny (asi 1,7 × 1,2 m), vlastně jsou jen o málo větší než prostorný sprchový kout. A přesně tak Martina a Michal svou koupelnu pojali – může být téměř celá sprchovým koutem s poměrně luxusními rozměry, ale když odtáhnete závěs, místo na sprchování se přičlení ke zbytku místnosti a vytvoří celkem slušný prostor na umyvadlo, WC a množství polic na vše potřebné. Tím se jim podařilo maximalizovat pocit prostornosti v každé situaci. Další šikovnou změnou bylo odstranění příčky mezi koupelnou a kuchyní, kterou architekti nahradili specifickým nábytkovým prvkem – je jednak odkládacím prostorem (na jedné straně kuchyňským, na druhé koupelnovým) a jednak „tajnými dveřmi“ v kuchyňské lince. Díky jednotě formy i materiálu působí kuchyňská linka celistvě, a proto vypadá větší. Navíc tak ušetřili pár vzácných centimetrů, které mohli využít na umístění pračky i na odkládání věcí.

Vestavěná ložnice. Překližka byla tím správným materiálem, který přiznal konstrukční podstatu vestavěných prvků a zároveň vytvořil neutrální podklad pro pestrou směs nábytku a doplňků. FOTO NORA A JAKUB

Spaní „na poschodí“ je příjemně skryté před zraky přicházejících.

Vlastní bydlení, kde se na nic nehraje a každý zásah i materiál se otevřeně přiznává, je jedním ze společných projektů dvojice mladých architektů, Martiny Kalusové a Michala Pulmana z bratislavského ateliéru NOØ. FOTO NORA A JAKUB

Co v srdci, to na povrchu. Martina a Michal přiznali pravou cihlovou podstatu stěny mezi kuchyní a obývákem. Zdivo nad rozšířeným otvorem mezi obývákem a kuchyní, včetně oblouku, který ukončoval původní dveře, drží nový ocelový překlad.

4 v 1. Vestavěný kubus rozdělil velkou místnost tak, že každá ze čtyř funkcí – šatník, obývák, ložnice a pracovna – získala vlastní, jasně definovaný prostor i potřebné soukromí. FOTO NORA A JAKUB

Aby mladá dvojice využila všechny tři rozměry obýváku vysokého téměř 3 m, vložili do něho „ložnici v poschodí“. „Nechtěli jsme, aby člověk viděl postel s peřinami hned, když vstoupí do bytu, proto jsme ji umístili výš a místo pod ní jsme zužitkovali na odkládání,“ říká Michal. „Hledali jsme vhodný kompromis, aby postel nebyla ani příliš vysoko, ani příliš nízko, aby byla skrytá před pohledy a zároveň nebyl prostor nahoře stísněný,“ vysvětluje architekt i obyvatel bytu v jedné osobě. Spodní část překližkové vestavby má přitom tři odlišné funkce, které rozčlenily místnost na tři zóny – z jedné strany je šatník, z druhé obývák s otevřenými policemi a skříňkami a ze třetí, u okna, měla být pracovna. Život však rozhodl, že z ní brzy bude dětský pokoj. Pod postelí je z této strany sklad – téměř 4 m² kubusu se tak využily co nejefektivněji.

Dvě tváře jedné koupelny. Při sprchování je téměř celá místnost sprchovým koutem – když se odhrne závěs, je zase koupelnou. FOTO NORA A JAKUB

Okno je velkou devízou koupelny. Předtím ho překrýval klasický rohový sprchový kout.

Ani omezený rozpočet nepřibrzdil svěží invenci dvou mladých architektů s jasnými názory. Spíše naopak. Zařízení je kombinací osobních a prefabrikovaných věcí.

Vestavěný nábytek, kterým architekti nahradili příčku mezi kuchyní a koupelnou, poskytl na obou stranách množství cenných odkládacích ploch. FOTO NORA A JAKUB

Pravdomluvný interiér

Michal a Martina mají sympatickou zásadu „materiálové upřímnosti“ – prvky v jejich bytě si na nic nehrají. Když je nábytek dřevěný, je to na něm vidět na první pohled, stejně jako na cihlové stěně či ocelovém překladu. To byl další princip, který při změnách v bytě dodržovali. A co se dalo, to v bytě zachovali a opravili. „Máme rádi původní věci a prvky. Podle nás je lepší přístup zachovat a opravit, než vyhodit a koupit nové,“ přiznává Michal. V obýváku tak zůstala původní podlaha, a pokud by tu byla stará dřevěná okna, zrekonstruovali by i ta. Bohužel, už předcházející majitelé je vyměnili za plastová. Aby interiér působil jednotně, na míru vyrobené skříňové prvky drží střídmou, jednotnou linii. „Není tu žádná kombinace barev nebo materiálů, díky čemuž může zbytek tvořit libovolný mix a prostor nevypadá rozháraně,“ přibližuje architekt spolehlivou interiérovou koncepci. Dva dominantní prvky – kuchyňská linka a vestavěný kubus v obýváku – jsou jednotné, vyrobené na míru z lakované překližky.
Oživuje je pestrá směs repasovaného zděděného nábytku, vlastního designu, prvků z běžné prodejní sítě a několika zajímavých nových kousků.

Jednoduchý a funkční nábytek je přesně to, co malé byty potřebují. Běžně dostupné skříňky přizpůsobili tak, aby měly ty správné proporce. FOTO NORA A JAKUB

Aby úchytky nerozbíjely celistvou plochu nábytku, zvolili architekti otevírání „push-to-open“ nebo pomocí nenápadně skryté prohlubně v hraně dvířek. FOTO NORA A JAKUB

V malé pracovně u okna, která se brzy změní v dětský pokojík, zbylo místo i na Michalův vlastní design – remake tramvajového sedadla. FOTO NORA A JAKUB

Půdorys bytu před rekonstrukcí

Půdorys nového stavu

ing. arch. martina kalusová
ing. arch. michal pulman

NOØ architekti, www.noo.sk

TEXT ERIKA KUHNOVÁ
FOTO NORA A JAKUB
ZDROJ časopis HOME 4