Tři malé děti, labrador a 300 m² v italském paláci. Takhle vypadá jejich rodinný domov
V historickém centru Piacenzy, města v severní Itálii ležícího mezi Milánem a Parmou, dostal palác z 19. století nový život. V bytě o 300 metrech čtverečních dnes žije mladá rodina se třemi malými dětmi a labradorem. Architekti ze studia La Casa di Babette měli na proměnu klasicky členěného interiéru pouhých osm týdnů.
Osm týdnů na velkou proměnu
Piacenza leží v italském regionu Emilia-Romagna, přibližně 70 kilometrů jihovýchodně od Milána. Historické centrum města tvoří paláce, kostely a městské domy, jejichž historie sahá hluboko do minulosti. Jeden z nich se stal domovem mladé rodiny, která chtěla bydlet současně, ale zároveň si uchovat atmosféru původní stavby.
Majitel, mladý podnikatel a otec tří malých dětí, měl o výsledku poměrně jasnou představu. Chtěl volný a vzdušný domov s menším množstvím nábytku, ve kterém bude dost místa na běžný rodinný život. Děti tu měly mít prostor ke hře a pohybu a labrador volnost pro své psí výpravy. To vše při zachování elegance a proporcí historického bytu.

Vnitřní dvůr s tradičními okenicemi, okrovými fasádami a popínavou zelení připomíná původní charakter paláce v historickém centru italské Piacenzy. Zdroj: Vito Corvasce
Architekti Cinzia Russo a Fabio Inzani, kteří založili studio La Casa di Babette, dostali na celý projekt pouhých osm týdnů. Času bylo málo, a tak se do samotné dispozice zasahovalo jen minimálně. O to větší roli sehrál nový nábytek, barvy, materiály a promyšlené detaily.
„Klient nám dal naprostou důvěru. Pro tak náročný projekt to byla ideální situace,“ vzpomíná Cinzia Russo. Pro architekty znamenalo zadání zajímavou kombinaci velké tvůrčí volnosti a velmi konkrétních omezení.
Historie jako inspirace
Byt měl výraznou osobnost už před rekonstrukcí. Zachovaly se v něm podlahy z benátského terazza a především honosný strop v obývacím pokoji. Zdobí ho dva majestátní portály ze 17. století, které byly původně součástí starého kostela a do paláce se dostaly až později.
Architekti je nechali pečlivě restaurovat. Poté se staly jedním z hlavních vodítek pro celý interiér. Jejich tvary, materiály i barevnost ovlivnily další rozhodování a pomohly propojit současné vybavení s historickým prostředím.
Podobnou roli sehrálo i benátské terrazzo. Jeho kresba a barevnost se promítly do nových materiálů a odstínů. Staré prvky tak zůstaly pevnou součástí domu, zatímco jejich okolí dostalo současnější výraz.

Dva restaurované starožitné panely tvoří hlavní dekorativní prvek jídelny, proto architekti zvolili střídmý nábytek a jednoduché bílé stěny, které nechávají jejich bohatou kresbu vyniknout. Zdroj: Vito Corvasce
Barvy podle toho, kdo tu žije
Barevnost celého bytu vychází z jeho historického základu. Převládají zemité tóny, okrová a krémová, které doplňuje čokoládově hnědá a občas výraznější teplá červená.
Jednotlivé pokoje ale dostaly vlastní charakter. Ložnice dvou bratrů se zahalila do tzv. půlnoční modré. Tu rozveseluje sytá červená a slunečně žlutá, které se objevují na koberci navrženém na míru v berberském stylu.
Dívčí pokoj je jemnější. Lososově růžové odstíny doplňují dva dekorované panely s motivem stromů, které lemují postel s nebesy.
Barevná paleta se tedy mění podle toho, komu jednotlivé místnosti patří. Některé odstíny se ale vracejí i v dalších částech bytu, díky čemuž působí celý interiér jako jeden celek.

Architekti ponechali zdobenému stropu hlavní roli a doplnili ho střídmým současným nábytkem, jehož jemné odstíny a jednoduché linie nechávají vyniknout historickou architekturu. Zdroj: Vito Corvasce
Krb dostal novou podobu
Obývací pokoj se přirozeně točí kolem původního krbu. Architekti ho ponechali jako hlavní bod místnosti a hledali způsob, jak zbytek místnosti posunout do současnosti.
Inspirací se pro ně stala mimo jiné kresba benátského terazza a látka navržená architektem Peterem Marinem. Zrodila se tak myšlenka na výraznou sochu z onyxu. Má organický, měkce zvlněný tvar, který přitahuje pohled, zároveň se v něm nevyskytují ostré hrany – důležitý detail v domě s malými dětmi.
Výroba nebyla jednoduchá. Bylo potřeba najít blok kamene s kresbou, která bude dobře fungovat v daném prostoru, a poté ho zevnitř odlehčit vyhloubením.
„Vybrat správný kus kamene a následně ho odlehčit zevnitř byla složitá práce. Výsledek je ale velmi působivý a přitom hřejivý,“ vysvětluje Fabio Inzani.
Výrazným kusem je také velká pohovka. Architekti ji navrhli jako oboustrannou sestavu, takže se kolem ní mohou odehrávat různé části společného života a pohodlně se sem vejdou i návštěvy. Na její tvar navazuje konzole z mosazi a železa, kterou navrhlo studio La Casa di Babette.

Původní krb zůstal ústředním prvkem obývacího pokoje, zatímco jeho kamenné obložení s jemnou kresbou doplňuje současný nábytek a podtrhuje propojení historických a moderních materiálů. Zdroj: Vito Corvasce
Do posledního centimetru
Kuchyň má poměrně kompaktní rozměry, přesto funguje jako samostatný prostor. Architekti ji navrhli tak, aby zvládla každodenní provoz mladé rodiny a zároveň nepůsobila v rámci historického interiéru příliš těžce.
Patinovaná mosaz dodává nábytku teplý odstín a kontrastuje s nepravidelně strukturovaným dřevěným obkladem. Na míru vznikla také digestoř nebo lavice.
„Je to kompaktní prostor, který jsme oddělili od jídelny, ale vybavili vším potřebným. Proporce jsme ladili doslova na milimetr,“ říká Fabio Inzani.
Stejný důraz na materiály pokračuje i v dalších místnostech. V relaxačním pokoji se původní kazetový strop setkává s nábytkem v přirozeně hrubších materiálech. Velkou pohovku doplňuje jutový koberec a výrazným detailem je světelná práce umělkyně Ilarie Lappano, kterou studio převedlo do podoby originálního nástěnného díla.

Patinovaná mosaz, tmavý kámen s výraznou kresbou a jemně strukturovaná dvířka horních skříněk dodávají malé kuchyni hloubku a luxusní vzhled bez zbytečných dekorací. Zdroj: Vito Corvasce
Historické detaily dostaly prostor
V jídelně se pozornost soustředí na dva starožitné panely, které uzavírají vestavěné skříně ve výklenku. Jejich výrazná kresba potřebovala kolem sebe trochu klidu, proto architekti zbytek místnosti pojali střídměji.
Také svítidla pomáhají propojit minulost se současností. Pracují s průsvitnými materiály, mosaznými detaily a jemnou strukturou tkaniny. Stůl a židle mají jednoduché tvary a nechávají historické prvky vyniknout.
Velkou změnou prošla také dlouhá chodba. Po odstranění zavěšeného stropu se odhalila původní konstrukce s táhly. Prostor se díky tomu opticky nadechl a získal větší výšku.
Mezi tradičními prvky se tu objevuje i výrazná skříň potažená pergamenem – tenkou, opracovanou zvířecí kůži. Její mosazné úchytky vznikly na míru a mají podobu drobných sochařských objektů.

Vestavěný nábytek využívá prostor ložnice až ke stropu a díky kombinaci světlých dvířek, tmavého dřeva a integrovaného osvětlení působí elegantně a odlehčeně. Zdroj: Vito Corvasce
Domov, kde se může žít
Přestože jde o byt v historickém paláci, při návrhu se od začátku myslelo na velmi obyčejné věci. Děti potřebují místo na hraní, rodina se musí pohodlně vejít ke společnému stolu a pes se potřebuje po bytě volně pohybovat.
Právě požadavek na skutečně rodinné bydlení se stal jednou z hlavních linií celého projektu. Volnější dispozice nábytku dává dětem prostor a odolné materiály zvládnou každodenní provoz. Elegance historického prostředí přitom zůstává zachována.
Dům díky tomu nepůsobí jako kulisa pro reprezentaci. Staré terrazzo se po něm běžně chodí, pod historickým stropem se odehrává rodinný život a dětské pokoje dostaly stejně pečlivou pozornost jako reprezentativní obývací pokoj.
Osm týdnů, které rozhodly
Největší výzvou se nakonec stal čas. Osm týdnů na proměnu tak rozsáhlého bytu vyžadovalo rychlé rozhodování a přesnou spolupráci mezi architekty a klientem.
Podle Cinzie Russo byla největší odměnou možnost propojit současné bydlení s historickým prostředím tak, aby ani jedna z těchto poloh nepřebila druhou.
Vznikl domov pro rodinu, která tu může žít naplno. Děti mají prostor pro hru, labrador se může volně pohybovat a dospělí si přitom užívají interiér, který neztratil nic ze své elegance.
Historie zůstává přítomná v podlahách, stropech i starých detailech. Nový život se odehrává kolem nich – v kuchyni navržené na míru, na velké pohovce i v dětských pokojích. Právě v tom spočívá kouzlo tohoto bytu: starý palác tu dostal současný život, aniž by musel zapomenout, odkud pochází.
Galerie:
- Architekti ponechali původní krb jako výrazný prvek obývacího pokoje a doplnili ho měkce tvarovaným nábytkem, který vytváří pohodlné prostředí pro každodenní rodinný život.
- Vnitřní dvůr s tradičními okenicemi, okrovými fasádami a popínavou zelení připomíná původní charakter paláce v historickém centru italské Piacenzy.
- Dva restaurované starožitné panely tvoří hlavní dekorativní prvek jídelny, proto architekti zvolili střídmý nábytek a jednoduché bílé stěny, které nechávají jejich bohatou kresbu vyniknout.
- Architekti ponechali zdobenému stropu hlavní roli a doplnili ho střídmým současným nábytkem, jehož jemné odstíny a jednoduché linie nechávají vyniknout historickou architekturu.
- Původní krb zůstal ústředním prvkem obývacího pokoje, zatímco jeho kamenné obložení s jemnou kresbou doplňuje současný nábytek a podtrhuje propojení historických a moderních materiálů.
- Patinovaná mosaz, tmavý kámen s výraznou kresbou a jemně strukturovaná dvířka horních skříněk dodávají malé kuchyni hloubku a luxusní vzhled bez zbytečných dekorací.
- Vestavěný nábytek využívá prostor ložnice až ke stropu a díky kombinaci světlých dvířek, tmavého dřeva a integrovaného osvětlení působí elegantně a odlehčeně.
- Velkoformátové zrcadlo nad čelem postele opticky rozšiřuje ložnici a spolu s nepřímým osvětlením, geometrickou tapetou a nábytkem na míru vytváří harmonický současný interiér.
- Geometrický vzor za čelem postele vytváří výraznou dekorativní plochu, kterou vyvažuje jednoduché čalounění, sametové polštáře a symetricky rozmístěná svítidla.
- Zelené keramické obklady v kombinaci s jemnou strukturou stěn a jednoduchým bílým umyvadlem vytvářejí v malé koupelně útulnou atmosféru s důrazem na materiály a detaily.
- Dívčí pokoj laděný do jemných lososově růžových tónů doplňují malované panely se stromy, které spolu s postelí s nebesy vytvářejí romantickou atmosféru bez přehnané zdobnosti.
- Výrazná červená a černá na čalounění lavice oživují neutrální stěny, zatímco subtilní kovová konstrukce a obraz ve zlatém rámu propojují současný design s historickým prostředím.
- Jednoduché kovové zábradlí a sestava kulových svítidel dodávají schodišti současný výraz, aniž by potlačovaly původní kamenné stupně a barevnou terazzovou podlahu.
- Historické panely ve výklencích doplňují moderní jídelní stůl a jemně růžové židle, zatímco dvojice vzdušných závěsných svítidel zdůrazňuje výšku místnosti a propojuje staré s novým.
- Původní malovaný strop a benátské terrazzo dodávají obývacímu pokoji historický charakter, zatímco tmavě modrá pohovka a subtilní kovové police přinášejí současný design.
- Tmavě modrá pohovka vytváří v jinak světlém obývacím pokoji výrazný barevný akcent, zatímco vysoká okna a splývavé závěsy zdůrazňují velkorysé proporce historického prostoru.
- Kombinace výrazných textur, tmavě modrého sametu a vzorovaných polštářů ukazuje, jak lze i pomocí drobných textilních doplňků dodat elegantnímu interiéru hloubku a osobitost.
- Velkorysá pohovka navržená pro společný rodinný život vytváří příjemný kontrast s historickým stropem, zatímco lehké závěsy a světlé čalounění dodávají místnosti vzdušnost.
- Oboustranná pohovka umožňuje využívat obývací pokoj k různým aktivitám současně a její zaoblenou linii elegantně kopíruje konzole z mosazi a železa navržená na míru.
- Konzole z mosazi a železa navržená studiem La Casa di Babette kopíruje zaoblený tvar pohovky a elegantně propojuje současný design s původní terazzovou podlahou.
- Prosklené horní skříňky opticky odlehčují kompaktní kuchyňskou sestavu a jejich kombinace s patinovanou mosazí a tmavým kamenem vytváří promyšlený kontrast materiálů.
- Kompaktní kuchyň využívá každý centimetr prostoru díky nábytku navrženému na míru, zatímco pruhovaná lavice podél stěny vytváří pohodlné místo pro každodenní stolování.
- Původní malovaná výzdoba stropu patří k nejcennějším zachovaným prvkům paláce a její zemité tóny se staly inspirací pro barevnost celého interiéru.
- Mosazné úchytky navržené na míru připomínají drobné umělecké objekty a proměňují nenápadnou skříň potaženou pergamenem ve výrazný designový prvek.
- Původní benátské terrazzo s bohatou kresbou architekti zachovali a jeho barevnost využili jako vodítko při výběru nových materiálů, textilií a nábytku.
Foto: Vito Corvasce
Zdroj: v2com-newswire.com





























