Dům, kde se kdysi šlapalo víno. Dnes se tu bydlí s výhledem na moře
Je možné proměnit starý lis na víno v letní útočiště, aniž by zmizel jeho duch? Na jednom z kykladských ostrovů se to podařilo způsobem, který je tichý, respektující a překvapivě současný.
Ještě před necelým stoletím se tu lidé scházeli kvůli vínu. Dnes se sem vracejí kvůli klidu, světlu a moři. Kamenná stavba na břehu řeckého ostrova Antiparos prošla proměnou, která není o okázalém designu, ale o citlivém čtení místa a jeho paměti.

Fasáda z místního kamene, pastelové okenice a kvetoucí popínavé rostliny dávají domu typický středomořský charakter. Zdroj: Giulio Ghirardi
Dům, který zná chuť hroznů i slaného vzduchu
Dům Patitiri, v překladu „lis na víno“, vznikl mezi lety 1933 a 1936 jako místo, kde se tradičně zpracovávaly hrozny. Lidé tu bosýma nohama šlapali víno ve velkých kádích, zatímco moře bylo doslova na dosah ruky.
Archeologické nálezy v okolních vodách potvrzují, že vinná réva se v této oblasti pěstovala už ve starověku – dům tak nestojí jen na pobřeží, ale i na silné vrstvě historie.
Postupem času se měnili majitelé i využití stavby. Z původně ryze utilitárního objektu se stal nenápadný, ale výjimečný dům pro letní pobyt, který si zachoval svou identitu a přirozenou autoritu místa.
Rekonstrukce jako gesto úcty, ne demonstrace síly
Architekti z ateliéru ARP – Architecture Research Practice se od začátku rozhodli přistupovat k projektu jako k obnově, nikoli k radikální přestavbě. A to i přesto, že dům neměl oficiální památkovou ochranu. Jeho význam byl jiný – byl hluboce zakořeněný v kolektivní paměti ostrova.
Vnější podoba zůstala zachována. Kamenné zdi byly pečlivě opraveny, znovu vyspárovány tam, kde to bylo nutné, a ponechány v jejich přirozené syrovosti.
Zásahy v exteriéru jsou téměř neviditelné: venkovní pult doplnilo umyvadlo z recyklovaného mramoru a na terase přibyl na míru navržený mramorový stůl z kamene Dionysos.
Původní tmavě hnědé okenice dostaly světle modrý nátěr, který odkazuje na blízkost moře a typickou kykladskou barevnost.

Praktické venkovní umyvadlo citlivě navazuje na kamenné zdi a podtrhuje autentický charakter domu. Zdroj: Giulio Ghirardi
Interiér jako tichý dialog starého a nového
Uvnitř architekti zachovali maximum původních materiálů a doplnili je o pečlivě zvolené nové vrstvy. Objevuje se zde masivní dub natřený na bílo a mramor z nedalekého ostrova Naxos. Tyto materiály nepřebíjejí kamenné stěny, ale spíš s nimi vedou klidný rozhovor.
Dispozice interiéru byla upravena s chirurgickou přesností. Architekti sami tento přístup popisují jako „akupunkturu“ – malé, promyšlené zásahy s velkým účinkem. Největší pozornost věnovali koupelnám a kuchyni, kde jemné přesuny a nové uspořádání výrazně zlepšily funkčnost, aniž by narušily charakter domu.
Současnost, která respektuje místní rytmus
Čisté linie, jednoduchý nábytek a střídmá paleta materiálů dávají interiéru současný výraz, aniž by narušovaly charakter domu. Nic tu není navíc. Každý prvek má své místo a důvod. Tradiční architektura ostrova se tu nepotlačuje, ale přirozeně doplňuje o dnešní způsob bydlení.
Výsledkem je letní dům, který nepůsobí jako stylizovaný objekt pro fotografování, ale jako prostor, kde se dobře žije. Dům, který si pamatuje minulost, ale nezůstává v ní uvězněný.
Patitiri tak dnes stojí na pomezí – mezi krajinou a interiérem, mezi historií a současností, mezi vínem, mořem a klidem, kvůli kterému se sem lidé vracejí.
Galerie:
- Kamennou fasádu změkčují popínavé rostliny a světlé okenice, které domu dodávají typický středomořský výraz.
- Fasáda z místního kamene, pastelové okenice a kvetoucí popínavé rostliny dávají domu typický středomořský charakter.
- Praktické venkovní umyvadlo citlivě navazuje na kamenné zdi a podtrhuje autentický charakter domu.
- Denní zóna spojuje historické zdivo, bílé povrchy a jednoduchý nábytek, díky čemuž působí vzdušně a nadčasově.
- Obývací pokoj využívá střídmý nábytek, přírodní dřevo a dekorace inspirované mořem, aby vynikla textura starých zdí.
- Původní kamenný oblouk rámuje kuchyň jako architektonický obraz a připomíná historii domu i po modernizaci interiéru.
- Bílá kuchyňská linka s mramorovou pracovní deskou využívá dvě okna nad dřezem, která prostor přirozeně prosvětlují.
- Masivní kamenný oblouk rozděluje dispozici a zároveň se stává dominantou celého obytného prostoru.
- Otevřené dveře vpouštějí dovnitř světlo i vůni zahrady a krásně propojují dům s venkovním prostorem.
- Jednoduché bílé schodiště dokazuje, že i technický prvek může v interiéru působit lehce a elegantně.
- Úzká chodba se schodištěm pracuje s bílými plochami a denním světlem, takže i malý prostor působí otevřeně.
- Pohled z navazující chodby ukazuje klidnou ložnici, kde bílé podlahy opticky zvětšují prostor a sjednocují celý interiér.
- V ložnici se střídají bílé plochy s odkrytým kamenem, takže prostor působí čistě, ale neztrácí původní charakter stavby.
- Renovované interiérové dveře a jednoduchá dřevěná židle ukazují, že i drobné prvky mohou nést charakter celého domu.
- Koupelna navazující na ložnici je chytře skrytá za posuvnými dveřmi a zachovává klidný, nerušený charakter interiéru.
- Malá koupelna ukazuje, že i na minimální ploše lze spojit čistý design, praktické úložné niky a přírodní kámen.
- Ložnice s odkrytými kamennými zdmi a měkkým textilem vytváří útulné útočiště s autentickou atmosférou.
- Ložnice pracuje s jednoduchostí a měkkými textiliemi, zatímco úzké okno v hlubokém ostění přivádí dovnitř světlo i výhled na moře.
- Minimalistická koupelna s kamenným umyvadlem staví na čistých liniích a denním světle přicházejícím malým oknem.
- Vestavěná lavice a masivní stůl proměnily terasu v chráněné místo pro dlouhá venkovní posezení.
- Krytá terasa navazuje přímo na kamenný dům a kombinuje pevné lavice, jídelní kout i lehátka pro celodenní pobyt venku.
- Prostorná veranda propojuje interiér s pobřežím a vytváří příjemné zázemí pro letní dny u vody.
- Krytá terasa s lehátky nabízí ničím nerušený výhled na moře a ideální místo pro odpočinek ve stínu.
- Nová terasa se stíněním rozšiřuje obytný prostor směrem ven a nabízí pohodlné místo pro letní pobyt u moře.
- Dřevěný chodníček vede přes přírodní terén až k domu, který si zachoval syrový půvab pobřežního místa.
- Terasa ukrytá mezi stromy působí jako přirozené pokračování krajiny a nabízí soukromí jen pár kroků od pobřeží.
- Přírodní písčitá cesta mezi stromy vede k terase domu a podtrhuje nenucené spojení stavby s okolím.
- Kamenný dům obklopený středomořskou zelení působí, jako by byl součástí pobřežní krajiny odjakživa.
Foto: Giulio Ghirardi
Zdroj: v2.com

































