Rekonstrukce trvala celých deset let! Na jednom z nejkrásnějších míst Vysočiny dnes stojí dům, který je hotovým uměleckým dílem!

„Samotné místo je jedno z nejkrásnějších na Vysočině a historie stavby z roku 1835 je nesmírně zajímavá. V archivu v Zámrsku jsme našli nejen plány domu, který jsme obnovovali, ale i plán celé osady, výkresy jednotlivých budov.

Samotná rekonstrukce trvala deset let, ale výsledek je hotovým uměleckým dílem a poctou řemeslům. Zdroj: Lukáš Žentel

„Milovská huť“ byla velmi slavná, skláři dokázali sklo špičkově přebarvovat a brousit a zvládli i unikátní technologie, například uranové sklo s využitím smolince, které dodávali i do Severní Ameriky. Kovové formy si vozili i z New Yorku. Kolem roku 1886 však sklářská huť zanikla, protože zdražilo palivové dřevo,“ vysvětluje architekt Aleš Papp, jehož historie stavby nadchla stejně jako práce na její rekonstrukci.

Majitel začal s opravami hned po koupi

Velkorysý dům z roku 1835 později sloužil jako hájovna a po druhé světové válce dlouho chátral. Až v roce 2006 ho koupil současný majitel a naštěstí téměř okamžitě začal s potřebnými opravami. Dům sklářského mistra byl tehdy už do velké míry zchátralý a podmáčený.

Přízemí symetricky rozděluje prostorná síň, která propojuje jižní a severní průčelí. Zdroj: Lukáš Žentel

Architekti se s touto historickou stavbou seznámili o něco dříve. Protože domu chtěli vrátit jeho charakter, následovaly desítky skic a vizualizací. Samotná rekonstrukce trvala deset let, ale výsledek je hotovým uměleckým dílem a poctou řemeslům. Všechny historické prvky, které bylo možné použít, obnovili místní řemeslníci a autoři projektu je doplnili současnými prvky.

Bydlení i galerie užitého skla

Staré plány pomohly architektům odhalit skutečnou původní podobu cenné stavby. Díky nim obnovili symetrickou kompozici domu, fasády a zvoničku na střeše. Protože majitelem domu je sběratel užitého skla, stavba slouží nejen k bydlení, ale část tvoří galerie.

Některé kousky nábytku jsou vyrobeny podle návrhu architektů, například v kuchyni jídelní stůl a lavice. Zdroj: Lukáš Žentel

Přízemí symetricky rozděluje prostorná síň, která propojuje jižní a severní průčelí. Ve východní části domu je obývací pokoj, kuchyň, ložnice se zázemím a též sauna. V západní polovině, která původně sloužila hospodářským účelům, bude galerie skla a vinárna.

Dva pokoje pro hosty jsou umístěny v podkroví, stejně jako velký sál, určený ke společenským akcím.

Obnovené klenuté sklepy dnes fungují jako sklad a vinný sklep.

V podkroví se nacházejí dvě ložnice pro hosty. Zdroj: Lukáš Žentel

Místní úřady rekonstrukci vítaly

„V průběhu přípravy rekonstrukce jsme zjistili, jak osvěžující může být kontakt s místními stavebními úřady. Akci vítali, věděli, že zachraňujeme něco, co má svou hodnotu, ačkoliv stavba není na seznamu kulturních památek. Práce potom trvaly skutečně celých deset let. Také proto, že kamarád majitele je erudovaný stavební inženýr, který na domě od začátku pomáhal, samotnou stavbu pečlivě hlídal. Byl tam jako stavební dozor, ale i fyzicky pracoval, sháněl ostatní profese, řemeslníky. Postupovali jsme rozvážně, krok za krokem,“ vzpomínají autoři projektu.

Obnovené klenuté sklepy dnes fungují jako sklad a vinný sklep. Zdroj: Lukáš Žentel

Tesař, truhlář, kameník, kovář i zámečník v jedné osobě

Na opravách dřevěného krovu nebo trámů se podepsal šikovný místní řemeslník, který je zároveň tesař, truhlář, kameník, kovář i zámečník. Kromě toho, že pracoval s citem, zná tradiční postupy. Z jeho skladu pochází i tepaný zámek do dveří.

Úcta k historii, ale i novotvary

Navzdory tomu, že celá rekonstrukce se nesla v duchu pocty starým materiálům, architekti do domu vnesli i nové prvky. V některých případech se rozhodli, že nebudou vytvářet repliky, ale novotvary, samozřejmě v rozumné míře. Sám majitel chtěl, aby jeho dům získal i další vrstvu.

Navzdory tomu, že celá rekonstrukce se nesla v duchu pocty starým materiálům, architekti do domu vnesli i nové prvky. Zdroj: Lukáš Žentel

Hlavní dveře vrátili na původní místo

Architekti zjistili, že původní vstupní dveře do domu u cesty, které označují jako slunečné, byly později zazděny a osazeny na druhou stranu – směrem k louce.

„Vrátili jsme je zpět, dokonce jsme našli i jejich originální portál z roku 1835. Místo těch druhých dveří, které už nebyly k dispozici, jsme navrhli nové, skleněné, v ocelovém rámu s asymetrickou okenicí. Je soudobá, ale místní truhlář ji vytvořil tradiční metodou. Obnovili jsme i symetrii celé stavby včetně oken, ačkoliv původně jich bylo mnohem více.

Architekti vrátili původní vstupní dveře do domu, které byly zazděny a osazeny na druhou stranu – směrem k louce. Zdroj: Lukáš Žentel

Stará brána vedla v době hájovny do stájí, nyní je prosklená a bude vstupem do galerie. Měli jsme ambici vytvořit něco, z čeho nebude na první pohled úplně zřejmé, zda je to nové, nebo staré, ale na druhý pohled to už zjistíte,“ konkretizuje Aleš Papp.

Na opukovou dlažbu navazuje jurský mramor

Novotvarem v rekonstruované stavbě jsou též vysoké úzké otvory ve fasádě, které odkazují na tradiční větrání sýpek nebo stodol. Stropní trámy v široké vstupní síni jsou původní. Z opukové dlažby v domě se zachovala jen část, proto je položena jen v jedné místnosti. Navazuje na ni dlažba z jurského mramoru. Nové schody do sklepa jsou z pískovce, ve sklepě zůstala původní opuková dlažba.

Řemeslný krb připomíná sklářskou pec

Architekti si pochvalují spolupráci s majitelem i při zařizování interiéru: „S klientem byla radost spolupracovat, všechny kolem sebe dokáže nadchnout a inspirovat. Společně jsme vybírali židle, svítidla, některé kousky nábytku jsou vyrobeny podle našeho návrhu, například v kuchyni jídelní stůl a lavice. Dlouho jsme přemýšleli, jak vytvořit krb v obývacím pokoji.

Krb v obýváku má tvar homole, která trochu připomíná sklářskou pec. Zdroj: Lukáš Žentel

Nakonec má tvar homole, která trochu připomíná sklářskou pec. Stavěl ho osobně tehdejší prezident Cechu kamnářů České republiky, je to precizní, dokonalá práce. Krb funguje velmi dobře, má vynikající akumulační kapacitu. V celém domě jsou další tři krby, respektive kamna: v síni, v ložnici a též na půdě.“

Prioritně je však dům vytápěn podlahovým topením. Nad garáží najdete další překvapení – tepelné čerpadlo napojené na tři zemní vrty.

Sabína Zavarská
Foto: Lukáš Žentel