V bytě ze 70. let vznikl pozoruhodný interiér

Bytovka v centru města měla pro rodinu se dvěma dětmi přímo ideální polohu – blízko do školky, do školy, do práce, do obchodu… Postavili ji však v 70. letech minulého století, takže třípokojový byt měl daleko k dnešním představám o praktické dispozici. Navíc, noví majitelé chtěli moderní interiér se zcela specifickými prvky, a tak se obrátili na architekta Jozefa Hudáka. „Již předtím jsme spolu realizovali jiné projekty, takže jsem tušil, že půjde opět o zajímavou spolupráci,“ vzpomíná architekt.

Prvky industriální architektury. Podlahy jsou z litého epoxidu, na stropech a stěnách je použita betonová stěrka. Byt je také prošpikovaný technologickými výdobytky, jako je inteligentní elektroinstalace, řízené větrání s rekuperací či podlahové vytápění. FOTO DANO VESELSKÝ

Na povrchovou úpravu stropů použili speciální dvouvrstvou stěrku, která imituje beton. Skutečný betonový strop by byl čistším řešením, bohužel původní panely se nedaly využít.

Zajímavým prvkem je jídelní stůl – konzola vetknutá do kuchyňského ostrova. (Skrytá ocelová konstrukce je ukotvená do betonového stropu pod ním.) FOTO DANO VESELSKÝ

Nasvícení některých hran a linií LED diodami s možností změny barvy a intenzity světla efektně zdynamizovalo interiér.

Na průmyslové téma

Ačkoli prvotní představa majitelů – industriální interiér – zní asi pro každého architekta lákavě, určitě se nehodí do každého bytu. „Není dobré, když se byt tváří jako něco, čím není. Nemá například smysl násilně vytvářet industriální interiér, pokud byt nemá skutečně industriální duch nebo historii, pokud není součástí průmyslové stavby, jejíž charakter by bylo možné odkrýt a zachovat,“ vysvětluje Jozef Hudák. Naštěstí je však domácí pán otevřený nejen originálním nápadům, ale i argumentům, a tak nechal architekta, aby původní představu o industriálním bydlení přetvořil na současný interiér s prvky, které na industriální design odkazují – podlahy jsou tu z litého epoxidu, na stropech je betonová stěrka a při zařizování využil architekt i registrový radiátor či technicky působící lampy.

Dřevěné prvky vyřezal z topolového dřeva místní řezbář. Solitér v předsíni koresponduje s příručním stolkem
v obýváku a nočními stolky v ložnici rodičů. „Všechno je z jediného stromu,“ upozorňuje architekt. „Jednoduché
surové přírodní dřevo kontrastuje s technickým základem interiéru.“ FOTO DANO VESELSKÝ

Všechny dveře v bytě jsou posuvné – zasouvají se do dveřního pouzdra. Tam, kde to bylo možné, jsou na plnou světlou výšku.

Registrový radiátor patří k prvkům odkazujícím na industriální design.

Kuchyňská linka je stejně jako ostatní nábytek v bytě vyrobená na míru, všechno sjednocuje materiál a styl. Dvířka z jasanové dýhy doplnil architekt pracovními plochami z bílého kamene a kontrastní zástěnou z grafitově šedých titanzinkových šablon. Stejný obklad je i na stěně a na vstupních dveřích. FOTO DANO VESELSKÝ

Monochromatickou barevnost doplňují a zjemňují přírodní kresba jasanové dýhy i solitéry z masivního dřeva.

Velký „úklid“

Co se týká dispozice, majitelé měli dva základní požadavky: co největší dětský pokoj a kuchyň spojenou s obývákem. Jelikož původní byt trpěl klasickými panelákovými nedostatky (nevyužitelné chodby, mnoho dveří, malá kuchyň), cesta k novému začala velkým bouráním. „Zůstala jen nosná konstrukce – středový pilíř s komíny a překladem. Všechno ostatní jsme odstranili,“ vypráví architekt. Pro dva chlapce potom vyčlenili největší pokoj v bytě, někdejší obývák, a poměrně velkorysá denní část vznikla spojením dvou malých místností. V ložnici využili osvědčený trik na optické zvětšení – od sousední koupelny ji odděluje odvážná skleněná stěna. „Pomohlo to koupelně i ložnici – ani jedna z nich totiž není moc velká,“ vysvětluje architekt Hudák. „Takto působí obě vzdušněji a je tu také více světla.“ Dveří je v novém bytě podstatně méně, praktickou změnou byla i volba posuvných, které se zasouvají do stěny, čímž se ušetřilo množství cenného místa (pouzdra osadili do nových sádrokartonových příček). „Jelikož jsme z původního bytu vlastně udělali hrubou stavbu, kde se všechno realizovalo nanovo, doslova od podlahy, rekonstrukce trvala poměrně dlouho, od září 2013 do února 2014,“ prozrazuje Jozef Hudák.

Původní stav

Současná dispozice

Vzhledem k tomu, že byt není velký, architekt se ho rozhodl sjednotit stejným designem, materiály i barevností. Díky tomu působí jako jeden souvislý velký prostor a někdejší dojem rozkouskovaných malých místností se nadobro ztratil. Základem je jednoduchá bílo-šedá barevnost doplněná nábytkem z jasanové dýhy, který ji decentně zjemňuje. O oživení se potom postaralo několik kontrastních stylových solitérů.

FOTO DANO VESELSKÝ

K harmonickému dojmu z bytu přispívá i nábytek se stejným designem vyrobený na míru „Horizontální linie pokračují ve stejné výšce od kuchyňské linky přes stěnu s televizorem až na závěsnou skříňku na protější stěně,“ poukazuje architekt Hudák. FOTO DANO VESELSKÝ

K originálním solitérům, které oživují interiér, patří i nadrozměrná lampa s konstrukcí inspirovanou jednou z nejznámějších stolních lamp, britskou Anglepoise.

Stěna obložená grafitově šedými šablonami z titanzinkového plechu se táhne celým bytem – z obýváku pokračuje přes koupelnu a plynule přechází do ložnice rodičů.

Technologie hodné pasivního domu

Jelikož se majitel bytu zajímá o technologie využívané v pasivních domech a má je nejen nastudované, ale i vyzkoušené, chtěl je uplatnit i v novém bytě – je tu například řízené větrání s rekuperací, které je v našich bytech skutečně raritou. Naštěstí je byt v prvním poschodí a sklep přímo pod ním se dal využít na umístění potřebných technologií. „Z důvodu malé světlé výšky jsme však nemohli použít odkrytá vedení vzduchotechniky (typická pro průmyslovou architekturu), ale museli jsme zvolit plochá, která jsme skryli za sádrokartonový podhled,“ doplňuje architekt. Domácí pán si pochvaluje i podlahové vytápění a další technické výdobytky, k nimž patří inteligentní elektroinstalace či centrální vysavač. Všechny rozvody se zrealizovaly v počátečních fázích rekonstrukce: původní podlahy například odstranili až na panel, aby se mohl nainstalovat systém podlahového topení. Díky tomu si dnes mohou děti i v zimě spokojeně hrát na zemi a zároveň se vyrovnaly křivosti původní stavby. Obvodové zdi domu před čtyřmi lety zateplili, přičemž se měnila i okna, v bytě tedy doplnili zateplení (10 cm polystyrenu) ještě na podlahy a stropy. „Měli jsme možnost vyzkoušet si, že i technologie, které v bytech bytech nejsou běžné, se tu za jistých podmínek dají zrealizovat,“ pochvaluje si zkušenost Jozef Hudák.

Co nejotevřenější dispozice byla jednoznačným přáním majitelů. Přispívá k ní i působivé propojení koupelny a ložnice prostřednictvím skleněné stěny. FOTO DANO VESELSKÝ

„Jsem zatížený na technické záležitosti. Líbí se mi řízené větrání, díky němuž je tu stále čerstvý vzduch, aniž bychom museli otevírat okna, a také podlahové vytápění – v zimě je tu velmi příjemně.“
Peter, majitel bytu

FOTO DANO VESELSKÝ

Barevné kombinace

I když je barevnost bytu poměrně strohá, rozhodně není nudná. Architekt ji totiž šikovně rozehrál ve změnách odstínů, materiálů a textur: matné bílé stěny se střídají s lesklými bílými povrchy podlah a dveří, světle šedé stropy s výraznou texturou kontrastují s hladkými grafitově šedými šablonami z titanzinku a černými solitéry či doplňky. „Všude je například bílá podlaha, která se mění jen materiálově – litý epoxid přechází v ložnici a dětském pokoji do bílého koberce kvůli měkčímu a teplejšímu pocitu. Na všech stropech je stejná stěrka imitující beton a obklad z titanzinkových šablon na jedné stěně se táhne celým bytem,“ upřesňuje architekt.

FOTO DANO VESELSKÝ

Elegantním bezrámovým zasklením docílil architekt nenásilné spojení dvou místností. Oběma tak dopřál dojem vzdušnosti
i víc světla. FOTO DANO VESELSKÝ

Černý závěs za sprchovým koutem skrývá pračku. Je tu i místo na vlastní kotel, který je v plánu.

Ing. arch. Jozef Hudák
H2A / architects
www.h2aa.eu

TEXT ERIKA KUHNOVÁ
FOTO DANO VESELSKÝ
ZDROJ časopis HOME, 04/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.