V podkrovním bytě nedaleko centra Prahy není o nápaditá řešení nouze

Stolování pod věží. Nejdůležitějším prostorem v bytě je kuchyň − domácí pár tu tráví nejvíc času. Architektka Klára Valová pro ni proto vybrala nejkrásnější místo v podkroví. Husté trámy věžní konstrukce nahradila několika ocelovými vazníky a sloupem, díky čemuž vzniklo přímo pod věží místo na netradiční jídelní stůl. Foto Robert Žákovič

Multifunkční stůl. Jelikož se sem klasický jídelní stůl nevešel, architektka sem navrhla velký barový pult − konstrukcí připomíná ocelové prvky, které podepírají věž. Pult má stejnou výšku jako pracovní deska kuchyňské linky a slouží na přípravu jídla i na stolování.

Fungující kombinace. Všechny prostory bytu ctí stejný barevný princip – kombinaci příjemně působícího dřeva, bílých stěn, které podkroví účinně prosvětlily, a černých detailů, které sem vnesly potřebný kontrast a oživení. Foto Robert Žákovič

Barevné mimikry. Aby úzký a komplikovaný prostor chodby nepůsobil přeplněným dojmem, povrch potřebných skříní navrhla architektka tak, aby nábytek splynul se stěnami.

Atypický prostor je okamžitě okouzlil – šikminy podkroví nechají chladným jen málokoho. Do tohoto však navíc zasahovala věž! Tomu mladý pár opravdu nemohl odolat. A ačkoli byt nebyl velký, patřil do klidné lokality nedaleko centra Prahy a vysoký krov rozšiřoval jeho potenciál. Bylo rozhodnuto. Obrátili se na architektku Kláru Valovou ze studia SMLXL, aby holé podkroví změnila v bydlení podle jejich představ. „Cílem bylo vytvořit i navzdory malým oknům světlý a zajímavý byt,“ upřesňuje architektka. Jelikož šlo o hrubou stavbu ve stavu kolaudačního minima, na podlahách byl beton a v koupelně jen umyvadlo a WC. Jinak nic. Stropy byly zakryté sádrokartonem ve standardní výšce 2,6 m, stejně tak byla skrytá i konstrukce věže. Jenže právě vysoký prostor s věží byl hlavním důvodem, kvůli němuž se dvojice rozhodla právě pro toto podkroví. Prvním krokem k novému bytu bylo tedy odkrytí vysokého prostoru. „I když byt není velký, jakmile se odstranil sádrokarton a prostor se otevřel do výšky, najednou se opticky zásadně zvětšil,“ upozorňuje Klára Valová.

„Majitelé mají rádi černou barvu, proto jsme byt ladili do černo-bílé. Dalším důvodem bylo, že se tato kombinace hned tak neomrzí a dá se hezky doplnit barevnými detaily.“
Klára Valová, architektka

Věž nad kuchyní, původně skrytá za sádrokartonem, dodala prostoru tu správnou atmosféru. Z odkryté konstrukce zatím visí dvě velké průmyslové lampy, v budoucnosti by však ve věži měl vzniknout prostor na křeslo a lampu. Foto Robert Žákovič

Černá ocelová konstrukce nahradila část původních dřevěných trámů, díky čemuž se uvolnil prostor pod věží.

Prostorové hry. Architektka Klára Valová dokázala vytěžit z komplikovaného prostoru maximum. Po odkrytí celé výšky podkroví se nad koupelnou našlo místo na malou pracovnu a úložný prostor za komínem. Foto Robert Žákovič

Všechny podlahy v bytě jsou z dubového dřeva namořeného na šedo, které příjemně ladí se střídmým černo-bílým interiérem. Výjimkou není ani WC a koupelna.

Vana v centru pozornosti

Dispozici bytu jen mírně upravili – koupelnovou příčku posunuli tak, aby se sem vešla pračka, a denní prostor otevřeli do vstupní chodby. Část ložnice oddělili nábytkem a udělali zde šatník, takže ze zbytku vzniklo klidné místo vyhrazené jen pro postel. Nejzajímavější věci se však odehrály v hlavním obytném prostoru. Kuchyň přesunuli a v nejvyšším místě využili podkroví dvouúrovňově – nad koupelnou vznikla malá pracovna z jedné strany vymezená komíny, do níž se lze dostat po žebříku z obývacího pokoje. Prostor za komíny architektka šikovně využila na odkládání sezónních věcí. Dostává se do něj průchodem kolem komínů nebo po sklápěcím žebříku z chodby.
Asi největším oříškem bylo přání majitele, vášnivého „vanaře“. Vana se do malé koupelny nevešla, nakonec se tak pro ni podařilo najít výjimečné místo – v obýváku. „Když si člověk uvědomí, že ve vaně se hlavně relaxuje, tak je to podle mne velmi dobré řešení. Můžete se z ní podívat na film, povídat si s partnerem… Nejste zavřeni v zapařené koupelně obklopeni kachličkami,“ vyjmenovává pozitiva architektka.

V koupelně mají stěny voděodolný nátěr, keramický obklad je jen ve sprchovém koutě, který je nejvíc namáhaný vodou. Zrcadlo pověšené do tvaru L tmavý prostor opticky zvětšuje. Foto Robert Žákovič

Na stěny WC a kuchyně použili „chytrou malbu“, na kterou lze psát i kreslit, a pak vše i jednoduše smazat. „Nejlépe funguje na záchodě, kde je na tvoření nejvíc času,“ směje se architektka. Foto Robert Žákovič

Srdce pod věží

Jelikož majitelé milují vaření a rádi si zvou přátele na večeři, centrem jejich bytu se stala kuchyň s velkým stolem. A důležitý prostor tu dostal skutečně výjimečné místo – pod věží. Její konstrukci, původně skrytou za sádrokartonovým obkladem, z něhož trčel jen jediný ocelový sloup, odkryli, vyčistili a věž zaizolovali. „Momentálně jsou ve věži zavěšeny jen dvě velké průmyslové lampy, ale časem by majitelé chtěli i tento prostor zpřístupnit a využít. Nad záklopem, který je asi v sedmi metrech nad podlahou, je totiž ještě jedno miniposchodí s půlkruhovými okny dokola. Tato část je zatím uzavřená,“ prozrazuje autorka interiéru.

Vana, která byla velkým přáním domácího pána, se bohužel do malé koupelny nevešla. Nakonec jí našli výjimečné místo jako stvořené pro koupacího nadšence − v obýváku. Foto Robert Žákovič

Síla spočívá v jednoduchosti. Navzdory složitosti prostoru se v celém interiéru uplatňují jednoduché principy.

Zvětšovací trik. Ačkoli byt ve skutečnosti není velký, když odstranili původní sádrokartonový strop a otevřeli prostor do výšky, najednou se opticky podstatně zvětšil. Foto Robert Žákovič

Odvážné použití černé v interiéru perfektně zafungovalo.

Ložnici rozdělili nábytkem na dvě části – samostatný šatník a romantický kout na spaní. Praktickou postel z palet umístili na světlé místo pod střešní okno. Foto Robert Žákovič

Klára Valová, studio SMLXL
Název studia složený z označení konfekčních velikostí napovídá, že architektky, které ho založily, se věnují svým návrhům od největšího celku až po nejmenší detaily.
www.smlxl.cz

Text Erika Kuhnová
Foto Robert Žákovič
ZDROJ časopis HOME 11-12/2015, JAGA MEDIA, s.r.o.