Praktický průvodce rekonstrukci koupelny
Zastaralé nevyhovující jádro je stále realitou mnoha (nejen) panelákových bytů. Řada z vás možná zvažuje rekonstrukci, ale bojí se udělat definitivní krok. Je to velký zásah do chodu domácnosti, tak vás logicky napadá řada otázek. Nebo […]
Zastaralé nevyhovující jádro je stále realitou mnoha (nejen) panelákových bytů. Řada z vás možná zvažuje rekonstrukci, ale bojí se udělat definitivní krok. Je to velký zásah do chodu domácnosti, tak vás logicky napadá řada otázek. Nebo si prostě jen říkáte, že koupelna je čistě funkční prostor, který ještě chvíli počká. Následující řádky vám snad pomohou některé nejasnosti rozptýlit a posunout se k definitivnímu rozhodnutí.
Cesta od rozhodnutí k realizaci bývá různě dlouhá. Záleží na náročnosti proměny, zvoleném stavebním postupu i délce rozhodování. Měli byste si ujasnit svou rámcovou představu, stanovit finanční možnosti a zvolit způsob realizace – zda si budete vše plánovat, vybírat, organizovat a koordinovat jednotlivé řemeslníky sami, nebo zvolíte profesionální službu koupelnového studia.
K rekonstrukci je nutné se připravit i psychicky. Vědomí, že několik dní nebudete moci využívat k osobní hygieně vlastní koupelnu, nikomu nadšení ani chuť pouštět se do přestavby nepřidá.
Sanitární modul Geberit Monolith je ideální pro rekonstrukce koupelen bez větších zásahů. Splachovací systém a veškeré technické zázemí je ukryto za modulem, který se snadno instaluje a je v nabídce ve více barevných variantách. foto: Geberit | Propojením koupelny a toalety sice získáte více prostoru pro pohyb v koupelně, ztrácíte tak ale hned dvě stěny pro úložné prostory. Foto: Sanitec |
„Dvakrát měř“
Nejčastějším problémem, se kterým se majitelé při rekonstrukci potýkají, je původní dispozice jádra a jeho okolí. Dále je třeba věnovat pozornost rozložení nosných a nenosných panelových prvků a v neposlední řadě může rekonstrukci komplikovat poloha stoupaček a stav staré instalace.
Pokud chcete nově vzniklou příčku oproti původní posunout, abyste zvětšili prostor koupelny a WC, měli byste brát v potaz okolí jádra (např. kuchyň či chodbu). Nemělo by se stát, že vybudujete novou koupelnu, necháte si namontovat linku a zjistíte, že toto řešení nefunguje.
Plánujete-li bourat staré a stavět nové, navštivte stavební úřad a ověřte si, jestli vaše plány budete muset oficiálně ohlásit, nebo bude nutné stavební povolení a posudek statika. Vždy to vychází levněji, než řešit statické poruchy způsobené neodborným zásahem do konstrukce. Slušnost káže termín rekonstrukce oznámit i sousedům, kteří budou chtě nechtě trpět s vámi a navíc bez vidiny satisfakce.
Koncept Avocado představuje řešení pro malé prostory. Přední ergonomický panel usnadňuje nejen přístup k vaně, ale urychlí i její instalaci – nebudete muset vanu obezdívat ani obkládat. Tvar umyvadla umožňuje jeho umístění nad užší část vany, kde zabere minimum místa a zároveň poskytne dostatek odkládacího prostoru. Foto: Ravak
Změna dispozice
Když chcete zvětšit dispozici koupelny, musíte zvážit, co vám nejbližší okolí bytového jádra dovolí. Nejvíc vás budou limitovat nosné stěny a stoupačky. Pokud bytové jádro obklopují nenosné příčky a sousední místnosti jsou dostatečně velké, koupelnu můžete na jejich úkor trochu zvětšit. Zvětšení se naopak příliš nedoporučuje, pokud je sousední prostor už tak malý – zmenšením byste mohli omezit jeho pohodlné užívání. Nerozumné je například ubrat prostor z malé předsíňky, kde pak vznikne úzká chodba. Jinak ale záleží už jen na vašem vkusu a potřebách.
Bojujete-li při rekonstrukci o každý centimetr, zkuste se zeptat na stavební pouzdro pro posuvné dveře. Chtějte pouzdra, která jsou vyzkoušena a certifikována pro použití ve vlhkých prostorách. Foto: J. A. P.
Dvě místnosti, nebo jen jedna?
Možná se domníváte, že spojením koupelny s toaletou získáte více místa. To je sice pravda, ale ztrácíte tím příčku, resp. dvě stěny, na něž lze umístit skříňky a vytvořit další úložné prostory. Propojení místností je nepraktické také ve chvíli, kdy v bytě bydlí početnější rodina. Při spojování koupelny a WC je třeba pamatovat na umístění toalety vzhledem ke vzdálenosti stoupaček. Řešení existuje řada, závisí na vašich dalších požadavcích a velikosti i dispozici bytového jádra. V panelovém domě se většina změn řeší v závislosti na původní hlavní instalaci. Stejně jako v případech jiného typu výstavby není možné zasahovat do podlahových konstrukcí – o zvyšování podlahy v nové koupelně tak většinou nemůže být řeč.
Přemístění koupelny
Pokud byste chtěli koupelnu přemístit úplně, budete hodně limitováni. Pro koupelnu v jiném prostoru totiž obvykle nejsou vhodné instalace (svislé stoupačky, které jsou v celém domě pevně určené), aby byla funkční a odpovídala normám. Pokud to však umožňuje celková dispozice bytu, máte jinou možnost. Třeba když malé bytové jádro sousedí s malou kuchyňkou a vedle máte velký obývací pokoj s jídelnou. Pak můžete jádro spojit s kuchyňkou a kuchyňský kout jednoduše umístíte do obýváku – vznikne velká koupelna s vlastním oknem.
Funkčnost obkladu nebo dlažby v koupelně není závislá jen na samotné konečné povrchové úpravě. Abyste dosáhli dokonalého výsledku, musíte začít správnou volbou všech komponentů vhodných pro daná systémová řešení. Systémové produkty pro vlhké a permanentně vlhké prostory (například sanitární silikon Ceresit CS 25) vám to usnadní. foto: Henkel |
Výběr materiálu
Pokud máte doma klasické umakartové jádro a rozhodnete se pro rekonstrukci, jako první většinou vyvstává otázka, jaký materiál ho nahradí. Výběr ovlivňuje především nemovitost, kde se renovovaná koupelna nachází. Do podkrovních nebo panelových bytů se jako náhrada většinou volí sádrokartonová konstrukce nebo pórobetonové zdivo. Každý z těchto materiálů má svá pro a proti. Pokud rekonstruujete koupelnu v rodinném domě, použít lze i klasické cihly. Jestliže použijete ke konstrukci jedné či více příček (dovoluje-li to dispozice bytu) sklo nebo sklobetonové systémy, získáte originální prvek v interiéru, a navíc tak dostanete do koupelny více přirozeného světla. Můžete vybírat z množství barevných odstínů a typů skleněných tvárnic (luxfer) – od průhledných přes průsvitné a matné až po tvárnice s efektem připomínajícím vodu či led – nebo tabulového skla (čiré, mléčné, s grafickými vzory či obrazci).
Výhody a nevýhody jednotlivých materiálů
+ Sádrokartonové i pórobetonové konstrukce jsou lehké, a tak příliš nezatěžují původní nosnou konstrukci.
Sádrokarton
+ Umožňuje také snadné umístění instalačních rozvodů, které se za sádrokartonovou příčku schovají.
+ Se sádrokartonem se snadno manipuluje, jde o suchý stavební proces, který navíc dovoluje rychlejší postup stavebních prací.
– Pouze tmelení a přebrušování zvyšuje prašnost.
– Do koupelen je nutné použít speciálně impregnované sádrokartonové desky s odolností proti vlhkosti, tzv. zelený sádrokarton. Navíc musíme plochy, které přijdou do přímého styku s vodou, chránit speciální hydroizolační vrstvou.
– Určitou nevýhodou je i to, že musíme počítat se zesílením stěn. Zařizovací předměty v koupelně a na WC nebo třeba kuchyňskou linku na druhé straně stěny jednoplášťová sádrokartonová příčka bez výztuhy neudrží.
Pórobeton
+ Pórobeton má dobré tepelněizolační vlastnosti, dobrou požární odolnost a velmi snadno se do něj vyřezávají drážky pro vedení vnitřních rozvodů.
+ Výhodou je, že obklady můžeme lepit přímo na neomítnutou stěnu pomocí tenkovrstvé malty a především není potřeba vyztužovat stěny pro zavěšení těžších předmětů (umyvadlo, závěsný klozet a bidet, závěsné skříňky). Obecně se předměty pro běžné užití dají instalovat do pórobetonových příček o tloušťce 100 mm. Pokud je zapotřebí, může se v dolní části koupelny udělat nízký sokl (od šachty k podezdívce vany/vaničky), který doplní potřebnou sílu pro instalaci.
– Pórobetonový zdicí systém patří mezi mokré stavební procesy. Proto musíme kvůli technologickému postupu počítat s o něco delší dobou rekonstrukce.
Prosklené příčky přivedou do koupelny více světla a koupelnu přirozeně propojí s ostatními částmi bytu. Foto: Sklobeton
Hydroizolace – dobrá investice
Vyteklá pračka už poznamenala nejedny sousedské vztahy. Dnes se však dají zabezpečit nejen podlahy, ale i stěny koupelny tekutou hydroizolací. Její aplikace nebývá složitá, jen je potřeba vhodně připravit podklad a použít všechny komponenty hydroizolačního systému od jednoho výrobce. Ne všechny výrobky jsou kompatibilní a v případě použití nesprávného doplňku systému nemusí být výsledek odolný proti vodě tak, jak byste si to představovali. Součástí hydroizolačního systému je i konkrétní lepidlo na obklady a dlažby, spárovací hmota a těsnicí tmely.
Elektřina je věda
Při rekonstrukci se nové rozvody vedou pod omítkou pomocí plochých vodičů. Dají se využít i dutiny sádrokartonových podhledů, příček nebo přisazených sádrokartonových stěn. Na pračku, zásuvku na drobné spotřebiče, na elektrický žebrový radiátor, zásuvku nebo přímý vývod na ohřívač vody, vývod na infrazářič, na elektrické podlahové vytápění a hydromasážní vanu musíte mít vytvořen samostatný elektrický obvod. Samostatný obvod musí mít i osvětlení, přičemž alespoň jedno svítidlo musí být ovládáno spínačem u dveří. Další kapitolou je větrání. Když nemá koupelna okno, doporučuje se využít nucené větrání pomocí ventilátoru. Může být napojen přímo na osvětlení s automatickým doběhem po zhasnutí (vhodné na toaletě) nebo musí mít samostatný spínač se signalizací zapnutého stavu, který je umístěn u dveří.
Koupelna je z pohledu elektrikáře rizikový prostor, a proto se podle normy a míry rizika dělí na tři zóny. V zóně 1 (v těsné blízkosti vody) mohou být instalovány jen ohřívače vody, v zóně 2 (v blízkém okolí umyvadla a vany) už můžete osadit svítidla a ventilátory a až v zóně 3 je podle normy povoleno umístit spínače, zásuvky, pračky, žebrové radiátory apod. Při nákupu svítidel si ověřte, zda jsou určena do vlhkého prostředí a do jaké míry jsou chráněna proti vodě. Na obalu je umístěna značka krytí (IP a dvojmístné číslo). Druhá číslice určuje ochranu proti vodě a podle ní můžete svítidla umístit v jednotlivých zónách koupelny.
ÚSPORY – TIP 1 Projekt Roca W+W spojuje funkci umyvadla a klozetu. Voda použitá v umyvadle prochází odtokovým čisticím systémem, ve kterém jsou z vody odstraněny větší nečistoty, následně se do ní nadávkuje dezinfekční látka. Nádržka s vyčištěnou vodou je propojena s WC nádrží, kam tato voda přitéká čistá a připravená ke spláchnutí toalety. Komplet doplňuje baterie s omezeným průtokem vody, která šetří vodu i energii. Foto: Laufen
Hadice, trubky, potrubí
Jak známo, voda teče dolů, proto i odpadová (šikmá připojovací) potrubí musejí být ve spádu – min. 3 %. To je důležité především v případě, že se snažíte vzdálit od stoupačky toaletu nebo sprchový kout. Dále je rozumné umístit vše, co spotřebovává teplou vodu, co nejblíže k sobě, aby se její rozvod zbytečně neprodlužoval. Rozvody vody a kanalizace nechte raději na odbornících. Připojovací potrubí se vede horizontálně, a to buď v drážce ve stěně, nebo v předsazených instalačních stěnách. V současnosti se používají převážně plastové rozvody – jsou odolné proti korozi a usazování vodního kamene, navíc se s nimi snadno pracuje. Nejčastěji se používají trubky z polypropylenu a na rozvody teplé vody síťovaný polyetylen nebo polybuten.
Hluk, který vzniká ve vnitřních rozvodech, je nejčastěji znakem nekvalitní realizace. Často jsou na vině kovové trubky, které jsou ideálním rezonančním tělesem. Vyhněte se proto uložení potrubí do drážek ve stěnách, které sousedí s prostory, kde je pro vás ticho důležité. Snížit hlučnost se dá i použitím potrubních spon s protihlukovou izolační vložkou a důkladným izolováním všech rozvodů a rovněž uložením připojovacího potrubí do podlahy.
Povrchy
Trendy jsou různé a stále se mění. Společným prvkem je však co nejsnazší údržba. Technologický pokrok už přinesl řadu téměř bezúdržbových materiálů, hitem jsou koupelny s povrchy beze spár. Nejoblíbenější jsou ale stále keramické obklady. Projevuje se preference wellness stylu a příklon k přírodě, proto už dnes můžete vybírat z řady povrchů imitujících dřevo či kámen. Barvy se také kloní k přírodním tónům, používá se barevně sladěná jemná mozaika. Pokud máte rádi výstřednější interiér, můžete si troufnout na pestré barvy nebo nápaditý retro styl.
Vybavení
Při rekonstrukcích se nejčastěji mění kombi WC za pohodlné a menší závěsné mísy se splachováním zabudovaným ve zdi. Klasické vany nahrazují vany polorohové či asymetrické, sprchový kout se zvětšuje. Nejčastějším kamenem úrazu malých panelákových koupelen jsou úložné prostory – poličky, skříňky, umístění zařizovacích předmětů a celkově dostatek prostoru, aby se vše vešlo. A také otázka, kam s pračkou, když se pro ni jiné místo nenajde.
Pokud jde o rozmístění jednotlivého zařízení, variabilita je obrovská. Hýbat nelze jen se svislými stoupačkami. Takže vždy musíte vyřešit přívod vody a odvod odpadu z umyvadla, vany a pračky do těchto stoupaček, což ovšem pro většinu firem není žádný problém.
Úspory vody
V koupelně
Při sprchování spotřebujete o třetinu méně vody než při koupání ve vaně. Možnost ušetřit dalších 60 % pak nabízí sprchové hlavice s nastavitelným průtokem.
Mezi baterii a sprchovou hadici lze také namontovat samostatný omezovač a nastavit si tak průtok vody na 8, 10, 12 nebo 14 l/min.
Stop ventil zase slouží k tomu, aby voda přestala téct, zatímco se mydlíte nebo si myjete hlavu.
U termostatické baterie můžete ušetřit až 50 % vody jen tím, že si předem nastavíte její požadovanou teplotu, a tak odpadá hledání vyhovující teploty a zbytečné odtékání vody.
Kvalitní páková baterie šetří vodu svou konstrukcí se zabudovanými úspornými prvky. Zdvih páky je odstupňován a k puštění plného proudu vody musíte překonat jistý odpor.
Spotřebu vody ovlivníte i typem kartuše v baterii – vyplatí se pořídit si perlátory. Perlátor slouží k provzdušnění proudu vody. Díky přítomnému vzduchu vody vytéká méně, přitom nijak neovlivní komfort mytí.
Toalety Geberit AquaClean vám poskytnou stejný komfort jako bidet, aniž byste pro něj museli hledat místo. Jedním stlačením tlačítka spustíte sprchu, která vás očistí měkkým proudem vody ohřáté na vámi zvolenou teplotu. Proud teplého vzduchu vás nakonec jemně a šetrně osuší. foto: Geberit
Na toaletě
Na toaletě se ve většině případů splachuje pitnou vodou. Proto by snaha ji uspořit měla být maximální.
Zatímco starší systémy splachují do kanalizace 9 až 12 l vody, u novějších je to maximálně 6 l. Trend vývoje směřuje ke spotřebě pouhých 4,5 l. Dnes jsou běžně k dostání dva základní typy ventilů: START STOP a DUAL FLUSH.
U systému Start stop se spotřeba řídí úsudkem uživatele: stlačení tlačítka aktivuje splachování a opětovné stlačení splachování zastaví. Spotřebu vody si určujete sami. Maximálně však do odpadu odteče 6 l vody.
U Dual flush je tlačítko ventilu dvojité, menší a větší. Spotřeba vody je standardně 3 l na malé a 6 l na velké spláchnutí. Duální systém splachování ušetří průměrné čtyřčlenné rodině až 40 % spotřeby vody.
TIP: Jste-li majitelem rodinného domu a na rekonstrukci koupelny navazují i jiné stupně přestavby, zamyslete se nad splachováním dešťovou vodou nebo nad možností recyklovat už použitou vodu z koupelny pomocí domácího systému recyklace odpadních vod.
Text: Jaroslav Vačkář (SIKO KOUPELNY), Dominika Záveská, Nora Škripcová
Foto: archiv firem
Odpovědná redaktorka: Dominika Záveská
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.