Je pravda, že skutečně stačí na dezinfekci v domácnosti ocet?

Recepty na roztoky s octem a sodou bikarbonou se používají nejen v kuchyni, ale i na uvolňování ucpaných odtoků, čištění prádla i spár mezi obkladačkami a dlažbou. Skutečně však ocet zabíjí choroboplodné zárodky? Opravdu nepotřebujeme agresivnější přípravky?

Ocet je levný, netoxický, biologicky odbouratelný a používá se k dezinfekci už staletí. Je však natolik silný, aby zničil nežádoucí patologické bakterie, které se nacházejí v kuchyni, v koupelně, na toaletě?

Zdá se, že skutečně ano, i když není tak účinný jako komerční čisticí přípravky, respektive potřebuje více času na působení. Jinými slovy – potřebujete-li vydezinfikovat těžce zamořenou oblast a rychle, dezinfekční přípravky ze supermarketu to zvládnou lépe. Problémem může být uvolňování chemikálií, které škodí zdraví. Pokud je však použijete jen občas, když je to opravdu nutné, nemusíte z toho dělat problém.

foto: istock

Jak funguje ocet

Bílý, sladový nebo rozmarýnový ocet obsahuje přibližně pět procent kyseliny octové. Tato kyselina ničí bakterie a viry chemickou směsí proteinů a tuků, ničí jejich buněčnou strukturu. Když američtí vědci testovali komerční čisticí prostředky proti alternativám, jako je ocet a hydrogenuhličitan sodný, s překvapením zjistili, že čistý ocet zabíjí celou řadu domácích patogenů.

Proti chřipce i tuberkulóze?

Víte o tom, že ocet dokáže poškodit i virus chřipky? Nedávno američtí vědci z Albert Einstein College of Medicine zjistili, že šestiprocentní roztok kyseliny octové při působení delším než třicet minut účinně zabíjí bakterie Mycobacterium tuberculosis, které způsobují tuberkulózu. Tento objev je velmi hodnotný, protože bakterie tuberkulózy je velmi těžko zničitelná. Fakt, že ocet má takovouto sílu, může přinést účinné a ekonomické řešení pro laboratoře a nemocnice v chudších zemích.

foto: istock

Je třeba vůbec dezinfekce?

Profesor Peter Collignon, lékař infekčních chorob na lékařské fakultě Australian National University, který zkoumal dezinfekční účinky octu, však tvrdí, že bychom se měli více soustředit na čištění horkou mýdlovou vodou než na samotnou dezinfekci. Podle abc.net.au se na toto téma vyjádřil: „Důležité je vyčistit povrch, a to obvykle stačí. Potom si položte otázku, zda je nutné vůbec dezinfikovat.“

Potřeba dezinfekce je zveličovaná

Odborník dále pokračuje: „Dezinfekční prostředky fungují tak, že za deset minut zabijí devětadevadesát procent mikroorganismů. To znamená, že kdyby bylo přítomných milion bakterií a virů, potom by zbylo ještě deset tisíc. Avšak pokud jste nejprve provedli základní mytí, už jen tím snížíte počet přítomných bakterií na přibližně tisíc… Chemikálie používáme nadměrně. Místo použití jedné používáme tisíc jednotek a výhody jsou okrajové.“

foto: istock

Jak tedy postupovat při uklízení?

V prvé řadě si odpovězte na to, čeho chcete dosáhnout. Chcete mít uklizenou čistou domácnost, nebo potřebujete ničit bakterie či viry – tedy dezinfikovat? Potřebujete-li dezinfikovat, nejprve použijte nejméně toxický biologicky rozložitelný produkt k tomu určený: ocet a dezinfekční utěrky či tampóny s obsahem alkoholu. Důležité je, abyste přípravky volili vzhledem k povrchu, na který je chcete použít – abyste ho nepoškodili. Ani ocet není vhodný pro všechny povrchy. Dokonce může ublížit i moderním pračkám, ve kterých jsou plastové a gumové komponenty.

Sterilní prostředí imunitě neprospívá

Z imunologických výzkumů je zřejmé, že úplně sterilní prostředí není pro náš život vhodné, protože naše imunita se mu přizpůsobí, a když dojde ke kontaktu s virem nebo bakterií, nebude s tím umět bojovat. To je důvod, proč by ani děti neměly být drženy ve sterilním prostředí. Samozřejmě jiná situace je v nemocnicích a v období a na místech nebezpečí výskytu mimořádně škodlivých bakterií. Navíc dezinfekcí zabíjíme též mikroorganismy, které škodlivé nejsou a pomáhají budovat imunitní systém.

Sabína Zavarská
zdroj: abc.net.au
foto: istock