Kuchyň s pocitem rodinného zázemí

Přestože se vtéto rodině žádný líný Honza na peci nevyskytuje, domem nás kromě Ester Janečkové provádí ikocour Mikeš. Černý kocour spohádkovým jménem nás neomylně zavádí do kuchyně, která je vůbec nejdůležitější částí tohoto příjemného anenuceně působícího domova.

Nový domov, nové místo pro kuchyň
Kuchyň nalezla své místo uprostřed nově vzniklé prosklené přístavby, se kterou pomohl rodinný přítel aarchitekt vjedné osobě Jan Mutl. Přístavba ocelkové rozloze 35 m2 vilku ze třicátých let minulého století pochopitelně zvětšila, navíc kuchyň přirozeně propojila sexteriérem zahrady, což byl přesně záměr Ester Janečkové: „Kuchyň pro mě vždy byla symbolem rodiny, centrem domácnosti, atak je celkem logické, že největším zásahem do původního stavu byl právě vznik nového prostoru pro kuchyň. Vždy jsem toužila po velké otevřené aprosvětlené kuchyni, která by měla prostřednictvím velkých oken kontakt sokolím. Jsem ráda, že se mi moje přání splnilo,“ tváří se spokojeně Ester.

Dvaaosmdesátiletý dům není prvním domovem, který rodina zařizovala. Svoje zkušenosti mají také spanelákem ačinžovním bytem. Na proseckém sídlišti se ještě spokojili spůvodní typizovanou linkou, kterou za socialismu přidělovali všem – snad proto, aby si lidé nezáviděli, nebo možná proto, aby se díky ní všichni ina návštěvě cítili skutečně jako doma… Vté době Janečkovi sáhli po osvědčeném zařízení švédské značky IKEA, které si vpustili ido kuchyně.

Snem jediného ženského elementu vrodině se však postupně stávalo společné bydlení vrodinném domku: „Ačkoliv mě manžel od pořízení domku trochu zrazoval, protože si na rozdíl ode mě dokázal představit, kolik práce okolo takové bydlení obnáší, moc jsem si přála najít nějaký vhodný domeček se zahrádkou.“ Rodina nakonec zakotvila vPraze-Kbelích, jejichž klidnou povahu vhodnou pro bydlení sdětmi si nemůže rodina vynachválit.

Expanzi švédského sériového nábytku se nebránili ani vnové vilce, vkuchyni však nakonec dostal důvěru tradiční český výrobce. „Vzhledem kmnožství přiznaného dřeva vinteriéru nám bylo hned od počátku jasné, že se musíme poohlédnout spíše po minimalistické kuchyni, která by vyvažovala velké množství dřevěných ploch azároveň by ladila se skleněnými výplněmi. Naše volba nakonec padla na bílou lakovanou kuchyň od Koryny, která velmi dobře kontrastuje stmavou antracitovou podlahou. Prošli jsme několik různých kuchyňských studií, ale nebyli jsme sjejich službami apřístupem spokojeni. Nakonec jsme našli spřízněnou duši ve studiu Koryna na Újezdě vPraze upaní Študlarové,“ glosuje složitý proces výběru kuchyně Ester.

Poklad na rodinném ostrově
Zatímco vněkterých domácnostech je kvůli nedostatku času kuchyň víceméně nenápadná, uJanečkových je vní opravdu živo. „U nás vaří celá rodina, všichni čtyři tak průběžně obíháme kolem ostrůvku, otevíráme lednici akontrolujeme stav připravovaného pokrmu,“ směje se paní domácí. Ostrůvkové uspořádání zcela vyhovuje naturelu rodinného soužití akulinářským aktivitám, které se zde každodenně odehrávají. „Věděla jsem, že už určitě nechci velkou kuchyň do L – člověk se uní hrozně naběhá. Společně spaní Študlarovou zKoryny jsme došli kostrůvkovému uspořádání, které považuji nejen za estetické, ale rovněž za velmi praktické. Ostrůvek se stal přirozenou součástí našeho domova asoučasně jej považuji za strážce jeho pohody,“ uzavírá Ester.

Dalšími vychytávkami, ze kterých má rodina radost, jsou americká dvoudveřová chladnička aparní trouba. Zatímco chladnička západního typu byla snem Ester Janečkové již od jejích 19 let, kdy se sní poprvé setkala při au-pair pobytu vAnglii, parní troubě zpočátku příliš nedůvěřovala. Přehledné české menu, se kterým bez problému troubu obsluhují také oba synové ve věku 14 a11 let, zdravá alehká příprava isložitějších pokrmů, si však nakonec získaly iji: „Lednička byla dalším zbožným přáním, oblíbili si ji ikluci, kteří zní neustále dolují led. Líbí se mi, že je částečně zabudovaná do kuchyňské stěny anevyčnívá tak do prostoru. Sparní troubou jsme také velmi spokojení. Oceňujeme ji hlavně při přípravě ryb akluci si pro ni přichystali pár vlastních receptů.“ Trojici spotřebičů završuje indukční varná deska, které už odpustili, že se kvůli ní museli zbavit starého nádobí apořídit si nové. Mikrovlnku byste však vtéto kuchyni hledali marně: „Mám ráda, když se rodina sejde nejdříve upřípravy večeře apoté společně povečeří ujednoho stolu. To je pro mě ten opravdový pocit domova. Mikrovlnná trouba by nás možná trochu ponoukala ktomu, abychom pravidelně nevařili ajídlo si pouze ohřívali. Proto jsme ji zcela eliminovali,“ upřesňuje Ester.

Mikeš prostě ladí…
Zatímco si náš čtyřnohý průvodce dává pauzu kdesi vzahradě, Ester Janečková nám líčí svoji představu, jak by rekonstrukce vilky měla pokračovat: „V nejbližší době bychom chtěli dokončit terasu navazující na skleněnou přístavbu. Už teď celí netrpěliví otevíráme francouzská okna, jen abychom mohli do zahrady.“ Jako důkaz, že toto prozatímní řešení funguje, se ze zahradní pauzy pootevřenými posuvnými skleněnými dveřmi vrací ikocour Mikeš. Sebevědomě azlehka našlapuje na tmavě šedé podlaze ajeho černý kožich na pozadí bílých lakovaných dvířek kuchyňské linky působí jak kaňka vsešitě prvňáčka. Chvílemi to vypadá, jako když přemítá otom, zda by přece jen nebylo vhodné sladit se sinteriérem avyskočit na černou pracovní desku ztvrzeného skla, ale nakonec se spokojeně svalí na vyhřívanou antracitovou podlahu.

Na adresu kocoura, který ivleže vypadá, jako by celé domácnosti šéfoval, paní domu podotýká: „Je to velká osobnost anesnese žádnou konkurenci, vyhnal od nás dokonce isvoji vlastní matku.“ Nejenom kvůli svéhlavému kocourovi, který vleze snad všude, se kuchyň zařizovala prakticky – lakované skříňky stačí jednoduše přetřít hadříkem ajsou hned čisté, pracovní deska zkaleného skla ustojí klasické kuchyňské práce, její matné provedení navíc odolává otiskům prstů.

Zatímco zjedné strany kuchyň koresponduje sživou přírodou tam venku, uvnitř se stylově sladila sobývacím pokojem, který na velkou rekonstrukci teprve čeká. Vedle kuchyně je další dominantou přízemí luxferová oblouková stěna, ve které je ukryta koupelna stoaletou.

Za obzorem kuchyně
Svižným zvednutím zpodlahy aukončením lenošení nám Mikeš připomíná, že ačkoliv je kuchyň srdcem tohoto domova, měli bychom navštívit iostatní kouty vily. Aby se ujistil, že jsme nesešli zvymezené trasy aže ho následujeme, elegantně otočí hlavu aspokojeně pokračuje vcestě, když zjistí, že jako spořádaní návštěvníci svorně pokračujeme vjeho šlépějích. Další zastávkou je patro domu, které se stejně jako přízemí přiklání ke kráse dřeva. Přirozenost tohoto materiálu můžeme obdivovat nejen vložnici rodičů, ale dokonce ivkoupelně.

Ložnice je zařízena vkontrastu tmavého nábytku asvětlé podlahy. Mezi nábytek stejného stylu se kromě šatní skříně, nočních stolků akomody počítá imanželská postel, pod kterou se našlo také místo pro úložné boxy. Aby dřeva opět nebylo příliš, výplně dvířek nábytku zvolili ztvrzeného skla afunkčními doplňky jsou zde lampy vnerezovém provedení.

Plynulý ranní provoz čtyřčlenné rodiny kromě koupelny zpřízemí zajišťují další dvě koupelny vpatře. Ve výbavě jedné zkoupelen nechybí ani vana, jejíž dřevěné obložení plynule přechází vpodlahovou krytinu se stejným dezénem. Dřevěnou pohodu dotváří trámy rámující výhled ze střešního okna.

Jako každý správný průvodce nám Mikeš taktně naznačuje, že čas vyhrazený pro dnešní návštěvu se chýlí ke konci. Dohlíží na to, aby naše skupinka bez prodlev sešla po schodišti zpět do přízemí. Tenhle kocour bere svoji úlohu opravdu zodpovědně – doprovází nás až ke dveřím, kde se snámi společně se svou paní rozloučí. Po našem odchodu pak již netrpělivě vyhlíží další účastníky zájezdu do domova, ve kterém mají ksobě všichni blízko.

TEXT: Zuzana Hošková
FOTO: Dano Veselský