Chytrý tah! Dva rodinné domy postavili na společné parcele a ušetřili

FOTO BORIS MELUŠ

Do obou domů se vstupuje na úrovni hlavního podlaží s obývacími pokoji, na které navazují na opačné straně terasy a zahrady. Svažující se pozemek byl jedním z důvodů odlišného dispozičního řešení každého z nich. 

Hladký bílý obklad z vláknocementových desek efektně kontrastuje s okolím a společně s geometrickou hrou okenních otvorů dodává domu moderní a čistý, rozhodně však ne nudný vzhled. (Pásové okno vlevo dole vede do kuchyně, vpravo nahoře do koupelny, prostřední osvětluje prostor schodiště.) FOTO BORIS MELUŠ

Centrální schodiště je prvek společný pro oba domy. Jeho poloha přispěla k minimalizaci komunikačních prostorů a racionálnímu využití podlažní plochy. FOTO BORIS MELUŠ

Rodinný dům „A“ získal nominaci na Cenu Slovenské komory architektů za architekturu CE.ZA.AR 2016.

Každá ze čtyř stěn denní zóny je jiná. Skleněná stěna vnáší atmosféru zahrady až do obývacího pokoje. Rodina díky tomu velmi intenzivně vnímá proměny přírody v měnících se ročních obdobích. FOTO BORIS MELUŠ

Televizor nehledejte, nahradilo ho promítací plátno.

Dubová dýha charakterizuje další ze stěn a vnáší do interiéru příjemné tóny dřeva. Hladká dvířka skříní v obývacím pokoji navazují na kuchyňskou linku a spolu vytvářejí homogenní nábytkový blok. FOTO BORIS MELUŠ

Pendantem stropu z pohledového betonu je šedá bezespárová podlaha z hlazeného cementu.

Rozlehlá sedačka se dá využívat z různých stran – jako pohodlnější sezení v jídelně i jako klasická pohovka s lehátkem obráceným směrem k promítacímu plátnu.

Do zahrady se dům obrací jednoduchou fasádou, jíž dominují velké zasklené plochy. FOTO BORIS MELUŠ

V rytmu svahu. Spodní podlaží a garáže jsou částečně zapuštěné do svažitého pozemku. Aby umožnili přístup denního světla do suterénu, nadzvedli architekti přízemí s denní zónou o něco výše nad terén.

Dřevěná terasa navazuje na denní prostor v domě a spojuje ho se zahradou. FOTO BORIS MELUŠ

„Chtěli jsme, aby byl obytný prostor v přízemí co největší. První, co vnímáte, když do něj vstoupíte, je zasklená stěna s výhledem na zahradu – to vyvolává pocit otevřeného prostoru.“

Společné geny

Zahrady na Kolibě vystřídaly rodinné domy, cesty však zachovaly věrnost minulosti – zůstaly úzké a zaplátované. Po většině z nich je to naštěstí jen kousek do lesa, a když k tomu připočítáte výhled na město pod nohama a relativní blízkost centra, je zcela zřejmé, proč je dům v této části Bratislavy něco jako malý poklad. Na pozemku kousek pod lesem vyrostly nedávno hned dva. „Byla to pro nás celkem slušná výzva, vměstnat na parcelu s rozlohou 660 m² dva rodinné domy i se zahradami,“ přiznává jeden z autorů, architekt Matej Grébert ze studia Compass.

Pozemek rozdělili architekti na dvě přibližně stejné části – po 330 m², na nichž navrhli dva podobně vysoké domy, oba s hmotou ustupující směrem nahoru, s téměř identickou zastavěnou plochou (kolem 60 m²) a touž užitkovou plochou (180 m²). Dvě na první pohled odlišné uliční fasády sjednocuje podobně rozehraná geometrie nestejných oken (do ulice se jich obrací jen pár) a dlážděný nástupní prostor bez plotu či předzahrádky, který prospěl úzké ulici a zjednodušil parkování.

Společná „genetická výbava“ se projevila i ve stejné dispoziční logice a důsledném využití plochy každého ze čtyř podlaží. Spojení mezi nimi vytváří v obou případech centrálně umístěné schodiště, jehož poloha přispěla k minimalizaci komunikačních prostorů. Hlavní obytné podlaží je v obou domech intenzivně propojeno se zahradou, nad ním mají místo ložnice a úplně nahoře terasa s impozantním výhledem, jež přidává k nevelké zahradě další exteriérový prostor.

Z uliční strany je před oběma domy vydlážděná plocha bez plotu nebo předzahrádky, což prospělo úzké komunikaci i možnostem parkování. FOTO BORIS MELUŠ

Průhledný modul ateliéru se stěnami z polykarbonátu ukončuje dům a je efektním prvkem nároží – hlavně při večerním osvětlení.

Terasami nešetřili, architekti jimi kompenzovali nevelkou plochu zahrady. Z manželské ložnice v poschodí je přístupná terasa na střeše garáže.

V nejvyšším podlaží navazuje na otevřený ateliér střešní terasa s působivým výhledem na město. FOTO BORIS MELUŠ

V domě B je denní prostor v jedné rovině se zahradou i garáží. FOTO BORIS MELUŠ

Vlastní charakter

Oba domy mají podobný základní půdorys i dispoziční logiku, avšak přece jen jsou rozdílné. „Majitelé každého z nich měli zcela jiný seznam priorit, což se odrazilo na architektuře a vzhledu,“ tvrdí Matej Grébert. „Odlišnosti vyplynuly už ze svažitého pozemku. Přízemí domu A je oproti domu B o 1,2 m výše nad terénem, takže jsme do částečně zapuštěného suterénu prvního z domů mohli umístit dvougaráž a též koupelnu a pokoj pro hosty, do něhož se nám podařilo dostat denní světlo,“ pokračuje architekt. I když je druhý, nárožní dům založen na tomtéž půdorysu i podobných principech, jeho dispozice je vyřešena zcela jinak.

Otevřený denní prostor obývacího pokoje s kuchyní a jídelnou je umístěn na jedné úrovni se zahradou i s garáží vedle domu. Na rozdíl od svého souseda má též zimní zahradu, vedle ložnice rodičů, terasu na střeše garáže a v nejvyšším podlaží ateliér s průsvitnými stěnami z polykarbonátu. I když jsou obě fasády obložené, architekti použili odlišné materiály a textury, které vytvářejí příjemný dialog – zatímco hladké bílé vláknocementové desky na domě A kontrastují s přírodním okolím, dům B je obložen dřevem, jež přirozenou barevností a strukturou harmonizuje se zelení zahrad. A odlišnosti pokračují i ve stylu a zařízení interiéru, který odráží rozdílný vkus obou rodin. Zatímco v domě A navazuje interiér svou jednoduchou čistotou na střídmou fasádu, v domě B hrají prim přírodní barevné tony, zeleň a exotický nábytek z Bali.

Dům v kostce

autoři: Ing. arch. Juraj Benetin, Ing. arch. Matej Grébert – Compass Architekti
projekt: 2011–2014
realizace: 2013–2015
plocha pozemku: 330 + 330 m²
zastavěná plocha: 62 + 60 m²
užitková plocha: 180 + 180 m²
základy: základové pásy a ŽB základová deska
obvodové stěny: z děrovaných cihel Heluz o tloušťce 300 mm, minerální tepelná izolace s tloušťkou 120 mm
stropy: monolitické železobetonové
okna: hliníková s izolačním trojsklem
střecha: plochá, jednoplášťová, s minerální tepelnou izolací o tloušťce 300–360 mm, hydroizolační fólií na bázi mPVC a posypem z vymývaného štěrku
fasáda: provětrávaná, s obkladem z vláknocementových desek nebo sibiřského modřínu
vytápění a příprava OPV: podlahové vytápění a stropní chlazení, zdroj tepla tepelné čerpadlo vzduch/voda, doplňkový zdroj kondenzační plynový kotel a solární kolektory
technika: sběr dešťové vody a její využívání k zalévání
energetická třída: B+

Ing. arch. Juraj Benetin
Ing. arch. Matej Grébert
Compass Architekti
www.compassatelier.com

Text: ERIKA KUHNOVÁ
Foto: BORIS MELUŠ
Zdroj: časopis HOME