Cihla jako stavební materiál

Reklama

O vzhledu a dispozici domu máme obvykle představu, kterou zreálníme a zpřesníme po konzultaci s architektem (nebo si vybereme dům z katalogu). Obvykle se však hůře rozhodujeme, z jakého materiálu stavět. Na základě průzkumů bylo zjištěno, že téměř tři čtvrtiny soukromých stavitelů se rozhodnou pro zděnou stavbu. Stavíme-li svémopocí a máme-li dostatek času, vyplatí se sledovat akce, vybírat si na základě dočasných slev a stavět postupně.

 

Pro zaneprázdněné majitele bude asi lepší, jestliže se rozhodnou pro komplexní systém. Ten nabízí nejen zdicí materiál, ale i stropy, překlady nad okny a dveřmi či různé druhy atypických tvarovek ve vzájemně přizpůsobených velikostech. Použití uceleného systému urychlí proces výstavby.

Cihla – tradice v moderní podobě

V případě cihel vývoj v poslední době přinesl mnohá zlepšení, především v oblasti tepelněizolačních vlastností i technologie zdění. K základnímu sortimentu jednotlivých značek patří nejen různé druhy cihel, ale i keramické překlady a keramické stropní systémy. Dutiny v příčně děrovaných cihlách zabraňují prostupu tepla a díky tomu plní tepelněizolační funkci. Navíc jsou cihly lehčené i v samotném střepu, který je protkaný hustou sítí pórů. Ty vznikají v procesu vypalování po vyhoření tzv. lehčiv, která se přidávají do surovinové směsi (nejčastěji se používají proseté dřevěné piliny). Převážná většina současných cihel má systém svislého spoje na pero a drážku bez maltování styčné spáry. V nabídce výrobců jsou i různé doplňkové formáty cihel, které usnadňují vytváření některých detailů.

Cihly – díky vzhledu a rozměrům často označované spíše jako keramické tvarovky – používáme ke stavbě obvodových stěn o tloušťce 38, 40, 44, 50 cm nebo vnitřních nosných stěn o tloušťce 17,5, 25 a 30 cm. Ke stavbě příček tloušťky 8, 11,5 a 14 cm používáme tzv. příčkovky (rovněž vylehčené, jen menší tloušťky).

Velkým nepřítelem obvodového pláště domu jsou tepelné mosty. Vyskytují se hlavně v rozích, tam, kde se kombinují materiály, v překladech, detailech napojení střech, balkonů, teras, atik, u nepodsklepených objektů ve styku obvodové stěny s podlahou atd. V oblasti tepelných mostů hrozí za „příznivých“ podmínek vznik plísní, respektive kondenzace vodní páry. Prevencí jsou řešení, která zajišťují dostatečné povrchové teploty v exponovaných detailech (hygienické kritérium). Řešení detailů v problematických místech by mělo být prací projektanta, správné provedení zase prací stavební firmy.

 

Zdění na pěnu
Způsob zdění broušených cihel, u kterého odpadá problém, kam s míchačkou, stejně jako skladování malty a materiálů k jeho přípravě.
Dózu se speciální pěnou je potřeba důkladně protřepat a pěnu nanášet aplikační pistolí na cihly. Ve srovnání s klasickým způsobem zdění se dá ušetřit až 50 procent času. (Wienerberge

Kompletní sortiment pro hrubou stavbu

Plné cihly se při stavbě rodinných domů již dávno nepoužívají. Nahradily je velkoformátové keramické tvarovky, které mají lepší tepelněizolační a statické vlastnosti a zdění je díky nim jednodušší i rychlejší. Délkové i výškové rozměry keramických tvarovek jsou jednotné: délky jsou násobkem 125 mm, skladební výška je většinou 250 mm. Z těchto rozměrů vychází spotřeba cihel 16, 10, 7, respektive 8 ks/m2. Tyto údaje mohou být pro nás důležité, když zjišťujeme předběžnou spotřebu cihel.

Máme-li výšku vypočítanou na celé tvarovky, musíme přesně dodržovat výšku každé řady cihel. K tomu poslouží velice jednoduchá pomůcka – lať s označením výšky každé řady. Přesným dodržením naprojektovaných výšek hrubé stavby se vyhneme zbytečným komplikacím, například napasování schodištního ramene na změněnou výšku podlaží. Pokud výška podlaží není navržena jako násobek 250 mm, na poslední řadu musíme cihly nařezat vhodným řezacím nářadím – zalátání plnými cihlami, dřevěnými hranoly nebo vyrovnávání betonováním způsobuje vznik tepelných mostů.

Jak jsme již zmínili, moderní cihlové systémy nabízejí k základním formátům i několik druhů doplňkových. Takzvané koncové cihly se používají při řešení detailů dveřních i okenních ostění a okenních parapetů. Vyrábějí se ve dvou variantách – jako celá a poloviční cihla. Jejich zvláštností je, že na jedné styčné straně mají vybrání – kapsu. Při vytváření ostění se celá koncová cihla střídá s poloviční. Do takto vzniklé souvislé kapsy se před osazením rámu výplňové konstrukce zabuduje izolační pás z extrudovaného polystyrenu. Takovéto řešení umožňuje eliminaci tepelných mostů v tomto choulostivém detailu obvodové stěny. Použití koncových cihel umožňuje i atypické řešení výšky parapetu.

Zdění na maltu pro tenké spáry
Tento způsob zdění je rovněž určen pro zdění cihel s broušenými ložnými plochami. Přesná výška cihel zajišťuje přesné a rychlé zdění – v porovnání s klasickým způsobem představuje až 30procentní úsporu času. Malta se nanáší válcem.
Kontaktní způsob nanášení lepicí malty: malta se nanáší na žebra cihel. Konzistence malty je správná, zůstává-li na žebrech cihel ve tvaru stříšky a nestéká. (Dano Veselský) Celoplošný způsob nanášení malty: válcem se nanáší na celou ložnou plochu cihle. (Heluz)

Suchý stavební materiál

Tepelněizolační parametry obvodových stěn výrazně ovlivňují vlhkost ve zdivu. Díky technologii vypalování se cihla dostává na stavbu prakticky s nulovou vlhkostí. Této výhody je potřeba využít i při stavbě domu. Právě proto se doporučuje chránit hrubou stavbu proti provlhnutí vhodným způsobem (zakrýt poslední řady cihel a okenní parapety fólií nebo jiným vhodným způsobem). Jestliže cihlové zdivo během výstavby navlhne, po ukončení (zakrytí) stavby se dokáže této vlhkosti zbavit podstatně rychleji než ostatní materiály. Po relativně krátké době se vlhkost cihlového zdiva ustálí na hodnotě 0,7 až 1,5 procenta.

Zdění

V současnosti jsou dostupné tři způsoby zdění z cihel:
• zdění na obyčejnou maltu,
• zdění na maltu pro tenké spáry,
• zdění na speciální pěnu.


Ukládat příčně děrované cihly s děrami ve vodorovném směru jinde než v místě okenního parapetu není povoleno – v této poloze totiž nejsou nosné. (Dano Veselský)


Zdění na obyčejnou maltu

Před zahájením zdění v místech příštích stěn natavíme hydroizolační asfaltové pásy. Musejí být o 100 až 150 mm širší než tloušťka stěn. Po výškovém zaměření základové desky začínáme zdít v nejvyšším bodě. Zjištěné rozdíly ve výšce základu vyrovnáváme maltou podle možnosti již při ukládání první řady cihel, aby vyšší řady byly vodorovné. Začínáme založením rohů. Pokud používáme cihly s půdorysnými rozměry 380 × 250 mm, je založení rohu velmi jednoduché a vazba v přilehlých stěnách ideální – vychází přesně na polovinu délky cihly.

Při použití cihel s půdorysnými rozměry 250 × 440 mm je potřeba opět sáhnout po doplňkových formátech. Na každém rohu se zkombinuje jedna rohová cihla s jednou poloviční cihlou. Takto dosáhneme ideální poloviční vazby v přilehlých stěnách (skladební délkový rozměr cihly je 180 mm). Při zakládání rohů dbáme na správnou orientaci cihel. Každá rohová cihla v téže řadě má být oproti předcházející otočená o 90 stupňů.

Zdění pomocí broušených cihel na maltu pro tenké spáry

Zdění na maltu pro tenké škáry

Obyčejnou zdicí maltu v posledních letech ve stále větší míře nahrazuje malta a pro zdění s tenkými spárami, běžně nazývaná lepicí malta. Samozřejmě je určena pouze ke zdění broušených cihel.

Nový systém zdění vyžaduje velmi přesné založení první řady cihel do takzvaného zakládacího maltového lože. Na kvalitě nanesení zakládacího maltového lože totiž závisí, jak úspěšné bude další zdění z broušených cihel. Proto je vhodné toto maltové lože natahovat pomocí nivelizační sady, která je tvořena dvěma urovnávacími lištami. Ostatní řady cihel se zdí na lepicí maltu.

Ložné spáry ve zdivu mají tloušťku asi 1 mm. Výsledkem takovéhoto zdění je přesná práce, úspora času i zdicí malty a s tím související úspora týkající se zařízení staveniště (sila, míchačky, dopravníky a podobně).

Pozor!
Neodborným zabudováním do stavby se mohou zhoršit deklarované parametry zdiva, například tepelná a zvuková izolace, únosnost a podobně. Může se tak stát například při vytváření drážek. Nedoporučuje se zasekávat vodovodní potrubí nebo kanalizaci do obvodových stěn – ze statických důvodů a také vzhledem k riziku zamrzání. Drážky nejsou vhodné ani v akusticky dělicích stěnách – zhoršuje se tím vzduchová neprůzvučnost stěny. Ideální jsou akustické dělicí stěny bez jakýchkoli instalací.

TEXT: Vladimír Chudý
FOTO: Dano Veselský, Heluz, Wienerberger
ZDROJ: Vše o výstavbě a rekonstrukci svépomocí, 2010, JAGA GROUP, s.r.o.
{R1}

Reklama

Komentovat