Bývalé hospodářské budovy v údolí Val d’ Hérens se díky švýcarské dvojici architektů změnily v komfortní a bezpečné odpočinkové místo.
Valaiské Alpy jsou považovány za nejkrásnější a turisticky nejpřitažlivější velehorský hřbet. Jejich symbolem je Matterhorn, jehož nádherná pyramida je součástí centrálního hřbetu, kde se zvedá řada dalších čtyřtisícovek. Při úpatí nejvyšších štítů leží ledovcové pole o celkové ploše asi 620 km2, což je největší souvislá zaledněná plocha švýcarských Alp. Okraje ledovců sahají až do údolí a jejich tající vody se mění v bouřlivé horské říčky, které hloubí úzká boční údolí. Taková, jako jsou Val d’ Hérens, Val d’ Hérémence nebo proslulé údolí Val d’ Anniviers, tolik vyhledávané turisty. Každé z nich má trochu jiné osídlení a nosí se zde poněkud odlišné kroje, zkrátka každé je něčím nebývalé.
Val d’ Hérens je údolí s malebnými vesnicemi, jejichž tmavé až černé dřevěné domy po celé léto oživují záplavy červených pelargonií. Právě toto úchvatné místo si vybrali majitelé srubové chaty za svůj druhý domov. Chata vznikla přebudováním a zpevněním bývalých hospodářských budov. Aby mohli toto krásné, ale i poněkud nebezpečné místo obývat, museli jej přizpůsobit místním přírodním podmínkám.
Za betonovou zdí
Obě někdejší hospodářská stavění stojí na horské pastvině s výhledem na horu Dent Blanche. Tímto projektem vytvořeným v roce 2002 a realizovaným o dva roky později, švýcarští architekti Patrick Devanthéry a Inés Lamuniére vysloveně reagují na zdejší potenciální lavinové nebezpečí. Kamenná stáj a dřevěná stodola byly navzájem propojeny do nového prostorového seskupení v přesných rozměrech 4 × 5 × 3 m. Obě stavění byla pečlivě demontována a opět smontována, každé z nich za velmi pevnou betonovou zdí, kterou vzhledem k barevnému modro-zelenému nátěru nelze přehlédnout. Kamenná střech odpovídá typickému místnímu stylu. Z vnějšího pohledu vypadá dům velice prostě. Interiér je zařízen minimalistickým současným komfortem. Vybavení interiéru tvoří jenom několik nezbytných kusů nábytku. Vzhledem k nádhernému panoramatickému výhledu, který se nabízí skrze prosklenou stěnu, není zde nic víc potřeba. Viditelné prvky vybavení interiéru jsou zhotoveny z typického místního stavebního materiálu – kamene a dřeva. Vše tak přirozeně zapadá do okolního prostředí.
Masivní betonová protilavinová stěna uvnitř není vidět. Jenom podvědomě vnímáte její bezpečnou ochranu. V tomto komplexu, který byl původně určen jen pro krátkodobé pobyty, byla obývací část rozšířena o koupelnu a kuchyni. Ta je propojena s obývací částí velkým okenním průhledem ve stěně vystavěné z kamene. Vybavení moderní kuchyně je nezbytnou tečkou odpočinkového pohodlí.
TEXT: Andrea Mičková
FOTO: Fausto Pluchinotta
