Galerie (11)

Moderní stodola v Českém ráji, skrz niž je vidět naskrz

31. 07. 2017

Původní stodola byla již v sedmdesátých letech minulého století citlivě přestavěna na rekreační objekt. Investoři však potřebovali modernizovat prostory, a tak vyhledali podle referencí v časopise architektku Gabrielu Kaprálovou, aby jim pomohla s úpravou.

Nejdříve sice mělo jít jen o stavební úpravy, ukázalo se však, že vhodnější bude komplexní rekonstrukce tohoto objektu.

foto: Vasil Stanko

První prohlídka domu ukázala cestu

„Při počáteční obhlídce domu jsme získali dva velmi cenné poznatky, které nás vedly celým procesem navrhování až k vytčenému cíli. První o tom, že majitelé domu mají velký rozhled, estetické cítění a rozumějí moderním technologiím, což bylo znát i na původním stavu domu. Druhý o tom, že je třeba dům přeorganizovat tak, aby měl bezprostřední kontakt se zahradou, a vytěžit maximum z výškových rozdílů terénu i stropů. Vzpomněli jsme si tedy na ʼRAUMPLANʻ Adolfa Loose, klasika moderní architektury, představitele architektonického purismu,“ vysvětlují autoři proměny jejich první dojmy.

Přečtěte si také:

Atypická dřevostavba nedaleko Hradce Králové v nízkoenergetickém standardu

foto: Vasil Stanko

Bez kontaktu s přírodou

Podobně jako staré hospodářské usedlosti na Slovensku a v Čechách i tato v původním stavu sestávala z několika hospodářských objektů, konkrétně kromě samotné dominantní hmoty stodoly k ní patřily ještě dva další. Po přeměně na rekreační objekt se logicky změnila její funkce, avšak provozním nárokům současných majitelů už nevyhovovala. Hlavním problémem byl fakt, že obytné prostory – kuchyň, obývací pokoj, ložnice – byly situovány v prvním patře a neměly přímý kontakt se zahradou. Naopak, přízemí zabíraly místnosti, které vůbec nepotřebovaly kontakt s přírodou – velká kotelna, garáž, vstupní hala a koupelna.

foto: Vasil Stanko

Průzor centrální částí

Hlavním úkolem architektů G. Kaprálové a R. Horníka bylo tedy vizuální a fyzické propojení domu se zahradou. Rekonstrukce proto znamenala radikální zásah do funkčního a prostorového uspořádání celého objektu, a je jasné, že stavební úpravy by nestačily. Přízemí, inspirované motivem velké brány, která nechyběla žádné vesnické stodole, je velkoryse otevřené do obou stran zahrady. Nacházejí se zde obývací pokoj, kuchyň a zimní zahrada. Vznikl tak velmi zajímavý efekt, a sice průzor skrz naskrz centrální částí domu. Také je třeba připomenout výškový rozdíl zahrad, což je přibližně 50 centimetrů. Tento rozdíl se odráží i na gradaci celého přízemí směrem k východní svažité zahradě.

foto: Vasil Stanko

Svědci historie

To však stále nebylo všechno. Dalším úkolem architektů bylo propojit dvě úrovně 1. patra tak, aby zůstaly zachovány takzvané pruské klenby stropu v severní části domu. „Členitý prostor, takzvaný ʻraumplanʼ v obou patrech pracuje s různými světlými výškami jednotlivých částí domu. Z podkroví je umožněn pohled do okolní krajiny podélným vikýřem po obou stranách sedlové střechy a prostorem kryté terasy, ze které je impozantní výhled na středověký hrad,“ vysvětluje řešení druhého problému architektka Gabriela Kaprálová.

Přečtěte si také:

Chata na břehu jezera: V neobvyklém tvaru a minimální typologii

foto: Vasil Stanko

Exteriér v souladu s přírodou

Vnější podoba domu je viditelně inspirována archetypem stodoly se středním přechodovým traktem. Ten však díky velkorysému prosklení fasád nahradil průzor. Na vnější vzhled byly použity přírodní materiály splývající s přírodou kolem, které také komunikují s památkově chráněným hradem. Střešní krytina je ze štípaného dřevěného šindele, fasáda je z celoprobarvené omítky. Objekt jedné z přilehlých bývalých hospodářských budov byl nahrazen dřevostavbou s funkcí sauny a garáží.

foto: Vasil Stanko

Dřevostavba má fasádu ze dřeva a chodníky jsou vytvořeny z desek a pískovcových bloků.

Interiér: střízlivá kombinace současnosti a historie

Interiér je řešen ve velké míře ve smyslu původních motivů kombinovaných s novými prvky. Cílem architektů bylo najít rovnováhu mezi jednotlivými prvky, materiály a barvami. Velmi efektním řešením je skleněné zábradlí schodiště, které umocňuje průhled domem a dělá horní podlaží vzdušným a světlým. Nábytek interiéru byl realizován na míru podle návrhu architektů. Výsledkem je příjemný střízlivý, vzdušný a čistý interiér, kterému nechybějí moderní prvky a jednoduchá elegance, ale ani momenty ukazující na historii objektu.

foto: Vasil Stanko

Dům v Českém ráji

Architektonický ateliér: ASGK Design
Autoři: G. Kaprálová, R. Horník
Spolupráce: D. Daubnerová
Lokalita: Libošovice, Český ráj, ČR
Rok projektu: 2005
Rok realizace: 2007