Na místě bývalé venkovské cihelny postavili unikátní bydlení

V rozsáhlé zahradě na místě bývalé čachtické cihelny s klenbovou pecí na pálení cihel dnes stojí skupina staveb. Původní dům mistrů cihlářů byl v 90. letech radikálně obnoven, vlastně byla vytvořena replika zpustlého původního domu, s malými úpravami. Další stavbou tohoto celku je ruina cihlářské pece. Ta byla před přibližně deseti lety zachráněna a přestavěna na ateliér – letní byt. Nová přístavba se přimyká k rodinnému domu.

Veranda – moudré řešení našich předků

Obnovený dům je typickou slovenskou venkovskou architekturou – má obdélníkový půdorys, sedlovou střechu a verandu. Veranda byla důležitým praktickým prvkem někdejších venkovských staveb. Představovala krytý přechod z interiéru do exteriéru a díky tomu plnila různé funkce.

Domácí ji nevyužívali jen k posezení, ale i pro odkládání úrody, nářadí a měla i mnoho dalších funkcí. Veranda zároveň stínila interiér před přímým letním sluncem a v zimě zase vpouštěla do interiéru dostatek přirozeného světla.

Obnovený dům je typickou slovenskou venkovskou architekturou – má obdélníkový půdorys, sedlovou střechu a verandu. Zdroj: Tomáš Manina

Střecha z ručně vyrobených cihel

Přístavba k domu je vlastně jeho prodloužením, a to včetně verandy, která je pojata moderněji, ale stále je přítomna. Interiér přístavby tvoří jediný otevřený obytný prostor – otevřený i vertikálně, až po střechu. Žádný strop tu nenajdete. Díky tomu rozlohou nevelký pokoj působí velkoryse.

Střecha je řešena s úctou k cihlářskému řemeslu, využívá staré cihly. Zdroj: Tomáš Manina

Střecha je řešena s úctou k cihlářskému řemeslu, využívá staré cihly. Všechny mají značku svého původu – více než dvě třetiny z nich pochází právě z této venkovské manufaktury. Zbytek je z okolních cihelen, které dnes už neexistují. Charizmaticky působí i rozmanitost odstínů cihel a s drobnými nepřesnostmi, které jsou vlastní původní ruční výrobě cihel.

Zděná knihovna a okna, ve kterých se dá sedět

Netradičně jsou v přístavbě řešeny i okenní otvory a knihovna. Okna, která fungují jako sedací niky, „zapuštěná“ zděná knihovna a krb jsou vsazeny do masivních zděných stěn.

Okna, která fungují jako sedací niky, „zapuštěná“ zděná knihovna a krb jsou vsazeny do masivních zděných stěn. Zdroj: Tomáš Manina

Z jediné místnosti přístavby se po schodišti dostanete do nevelkého podkroví. Nachází se v místě kontaktu se stávajícím domem. Architekt Pavol Paňák tento prostor nazývá „spací emporou“ (tento výraz se nejčastěji používá v souvislosti s vyvýšeným místem v kostelích vyhrazeným pro kostelní sbor a varhany).

Po schodišti se dostanete do nevelkého podkroví. Zdroj: Tomáš Manina

Vápenná omítka, beton, překližka

Použité materiály zdůrazňují venkovský charakter stavby a na nic si nehrají. Stěny jsou omítnuty klasickou vápennou omítkou bez svrchní malby a připomínají pokoje našich prarodičů. Také ostatní prvky stavby jsou bez další povrchové úpravy – beton, betonové tvarovky, ocel a světlá překližka, eternitová krytina.

Masivní krov má i praktické vlastnosti. „Významně zlepšuje akumulační vlastnosti obklopujících konstrukcí. Eliminuje tepelné výkyvy větraného vnitřku – což je klasickým problémem obvyklých konstrukcí krovů bez ohledu na tloušťku jejich tepelné izolace. Prosklená a uzavíratelná veranda – portikus po většinu roku funguje zároveň jako klimatická mezizóna vnějšku vůči vnitřnímu prostoru,“ vysvětluje jedinečnosti stavby hlavní architekt Pavol Paňák.

Na místě bývalé venkovské cihelny v Čachticích přibyla přístavba. Zdroj: Tomáš Manina

Přístavba v Čachticích

architektonický ateliér: Architekti B.K.P.Š
hlavní architekt: Pavol Paňák
projektový tým: Pavol Paňák, Július Vass, Beáta Paňáková
lokalita: Čachtice
realizace: 2018
plocha: 54 m²

Sabína Zavarská
Foto: Tomáš Manina, Pavol Paňák