Originální domek, který vyčníva z řady svých sousedů

Domek, který v loňském roce získal prestižní kanadské ocenění Grands Prix du Design, působí navenek subtilním dojmem, přesto však ve svých útrobách skrývá 300 m² obytné plochy. Vznikl ve čtvrti, kterou postavili v poválečných letech jako domov pro válečné veterány. Architekti Thomas Balaban, Jennifer Thorogood a Julia Manaças z ateliéru Thomas Balaban Architecte se pro projekt, který nazvali Holy Cross House, rozhodli vytvořit koncept, jenž by zapadal do stávající zástavby, ale přitom nerezignoval na moderní mimikry a soudobou povahu.

Převrácením tradiční vertikální hierarchie prostoru, se kterou se běžně setkáváme v dvoupodlažních domech, a vytvořením několika „zářezů“ do objemu domu dosáhl tvůrčí tým působivého prosvětlení, a přitom zachoval dostatek soukromí.

Největší výzvou bylo, jak v těsné zástavbě (téměř řadového charakteru) vnést do obytného interiéru maximum světla. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Zásobárny tepla. Sálavé betonové plochy pomáhají zmírňovat venkovní výkyvy teplot. 

Většina půvabných domků v okolí vznikala v letech po druhé světové válce a domov tu nacházeli zejména váleční veteráni. Jak už to u starší městské zástavby bývá, jsou tu budovy poměrně natěsno. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Spolupráce se sluncem. Architekti navrhli co největší jižní prosklení za účelem přímých solárních zisků v zimním období, zatímco na severní fasádě ho výrazně omezili, aby dům zbytečně neochlazovaly. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Důmyslná práce s mikroklimatem

Vertikálně strukturovaný vnitřní dvorek, který přivádí světlo až do přízemí, je také jeden z nejpůsobivějších momentů celého projektu. A navíc všechny místnosti díky němu mají přístup doprostřed dispozice, tedy ven. Velkoformátová okna v různých úrovních poskytují obyvatelům domu perfektní přehled o veškerém pohybu venku i uvnitř. Architekti navrhli vnitřní dvůr tak, aby co nejvíce těžil z pasivních solárních zisků. Transparentnost a otevřenost prostoru nejenže umožňuje hluboký průnik přirozeného světla, ale zároveň přispívá k přirozené ventilaci a pohybu vzduchu. Díky důmyslnému řešení konstrukce dochází v létě uvnitř domu ke chladicímu komínovému efektu.

Již vstupní prostor předznamenává barevnost charakteristickou pro celý interiér i hlavní atrakci domu – sbírku obrazů a uměleckých předmětů, které doposud majitelé nashromáždili. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Zrcadlo na stěně pomáhá opticky zvětšit jinak poměrně úzký prostor vstupní chodby.

Díky důmyslnému řešení, které architekti vymysleli (ve středu domu vytvořili vzdušný dvorek), má každá z místností vlastní přístup ven prostřednictvím terasy s povrchem z exotického dřeva. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Když vynikne krása dřeva. Kuchyň tvoří dva základní elementy – pracovní ostrov a úložná stěna z tepelně zpracovaného bílého dubu. Tzv. termodřevo je tmavší, odolnější a nevyžaduje povrchovou úpravu. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Decentní v exteriéru, odvážnější v interiéru

Zvenku zvolili architekti decentní, světlý, monochromatický plášť – chtěli tak zdůraznit spíše celkovou formu než jednotlivé prvky a detaily. Aby sjednotili tvar, hledali materiál v přírodní barevnosti, který by sloužil zároveň jako střešní krytina i obklad stěn. Nakonec vybrali hliníkový plech s vertikálním rastrem. Vyčnívající betonové panely opatřili nátěrem ve stejném odstínu, aby nic nerušilo výsledný dojem. V kontrastu s chladnými vertikálními plochami pak zakryli četné terasy teplým odstínem exotického dřeva ipé.

FOTO ADRIAN WILLIAMS

Také interiér ponechali architekti v základu nenápadný, uniformní, jen strategicky akcentovaný několika doteky černé a přírodního dřeva. Světlé matné betonové podlahy a bílé stěny staví do centra pozornosti uměleckou sbírku majitelů i některé designové kousky a doplňky. Tmavě čokoládový odstín dřeva s bohatou kresbou, které tvoří kuchyňský ostrov a úložnou stěnu, přímo září na pozadí bílých a šedých ploch. Kontrast je v interiéru přítomen ještě výrazněji v podobě černých, grafitových tónů koupelen a zábradlí centrálního schodiště, ale rovněž k němu přispívá měnící se vegetace za okny. Tyto architektonické momenty přispívají k působivé atmosféře domu.

Velkorysý obývací pokoj těží z otevřené dispozice jak horizontálně, tak vertikálně. Absence stropu a řešení patra formou galerie vytváří vzdušný a prosvětlený interiér s optimistickou atmosférou. FOTO ADRIAN WILLIAMS

V záplavě světla. Architekti umístili obytný prostor netradičně, ale chytře − do patra. Tím dostali maximum přímého světla tam, kde je logicky nejvíc žádoucí. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Vykrojením vnitřního objemu domu nejenže dostali světlo z prostředku pozemku přímo do srdce domu, ale navíc tak darovali všem pokojům soukromé terasy. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Centrální schodiště. Na schody bylo použito stejné dřevo v totožné úpravě jako na kuchyňský nábytek, zábradlí odkazuje na tmavě šedý keramický obklad, který můžeme najít v koupelně. FOTO ADRIAN WILLIAMS

Oba dva materiály, které jako jediné v záplavě bílé a šedé dělají trochu rozruchu, se tu setkávají.

Kontrast v interiéru obstarává zejména černá. Koupelny jsou, na rozdíl od zbytku domu, laděny převážně do grafitových tónů. Dynamiky prostoru tu architekti docílili jinak než barvami − zejména volbou různých materiálů a povrchů (matná keramika, lesklé sklo, vzorovaná tapeta atp.). FOTO ADRIAN WILLIAMS

Dům v kostce

Typ projektu: novostavba
Účel: soukromé bydlení
Místo: Montreal, Quebec (Kanada)
Klienti: Tuan Vu, Jean-François Bourdeau
Podlahová plocha: 300 m²
Dokončení: 2014
Architect: T B A / Thomas Balaban Architecte
Projekční tým: Thomas Balaban, Jennifer Thorogood, Julia Manaças

TEXT: RED
FOTO: ADRIAN WILLIAMS
ZDROJ: V2COM