Pórobeton jako stavební materiál

Pórobeton si za poslední roky získal velkou oblibu. Přesné pórobetonové tvárnice (vyrábějí se s maximální odchylkou 2 mm) se lepí tenkou vrstvou tmelu, a tak eliminují tepelné ztráty vznikající prostupem tepla maltou. Tento materiál je velmi dobře opracovatelný, a proto není problém vytvořit z něho různé oblouky, klenby a zalomení, a to bez zbytečných ztrát. Při zdění lze využít i odřezky, díky čemuž se minimalizuje odpad. Případné nerovnosti se dají obrousit ručním hoblíkem.

Výrobky z pórobetonu se prodávají v několika pevnostních třídách s garantovanou pevností v tlaku od 2 do 4,4 MPa. Při stavbě klasického dvojpodlažního rodinného domu (přízemí s podkrovím), není-li v projektu předepsáno jinak, je pro obvodové zdivo dostačující pevnost tvárnic v tlaku 2 MPa. Tepelněizolační vlastnosti souvisejí s objemovou hmotností výrobku. Čím je nižší, tím více pórů výrobek obsahuje, a proto lépe tepelně izoluje. Běžně se prodávají tvárnice s nižšími třídami objemové hmotnosti, aby bylo dosaženo co nejvyššího tepelného odporu konstrukce a maximálních úspor v nákladech na vytápění. Při použití přesných zdicích tvárnic o tloušťkách 375 mm není potřebné dodatečné zateplení. Rozměry nejčastěji prodávaných tvárnic pro obvodové zdivo jsou: šířka 250, 300, 375 mm, výška 250 mm, resp. 249 mm a délky 500 mm, resp. 599 mm (záleží na výrobci). V definování přesných tvárnic je odchylka pro skupinu s menší přesností: délka 3 mm, šířka a výška 2 mm. K lepení se používá tenkovrstvá lepicí malta.

Tvárnice na nosné a obvodové stěny mají do sebe zapadající pera a drážky. Díky tomu se při zdění používá malta pouze v horizontálních spárách. (Porfix)

Vlastnosti pórobetonu

Pórovitá struktura pórobetonu je výhodná z hlediska téměř všech sledovaných parametrů. Objemová hmotnost je nízká, což šetří náklady při dimenzování nosných konstrukcí, ale i při dopravě a zpracování. Pórovitá struktura při své vlastní nízké hmotnosti velmi dobře snáší působení tlakových sil. Póry jsou výhodné i z hlediska zvukověizolačních schopností, protože absorbují část zvukové energie. Struktura pórobetonu má svoje výhody dokonce i u vlastností takových parametrů, jako jsou nasákavost, vzlínavost a mrazuvzdornost. Póry jsou uzavřené a přerušují kapiláry, a tak voda může vzlínat pouze do malé výšky, přičemž pohyb vody je celkově velmi pomalý, takže ani po silném dešti nepronikne vody zboku do stěny hlouběji než 25 mm. Přesto se doporučuje zakrýt shora kamenivo, které by mohlo být vystaveno delšímu (například během přezimování stavby) působení vody, a hlavně sněhu. V tomto případě totiž voda k průniku do pórobetonu nepotřebuje kapilární síly, do materiálu je tlačena gravitací a pomalý pohyb vody, který chrání zdivo za několikahodinového deště, nepomůže, jestliže sníh taje na vrchu stěny několik týdnů. Dalšími výhodnými vlastnostmi pórobetonu jsou nehořlavost a ekologická nezávadnost. Tyto vlastnosti však více souvisejí se složením materiálu než s jeho strukturou.

V současné době všichni renomovaní výrobci nabízejí nejen zdicí tvárnice, ale i kompletní systémy na stavbu stěn a stropů. (Marína Ungerová)

Základní prvek – tvárnice

V současnosti všichni renomovaní výrobci nabízejí nejen zdicí tvárnice, ale i kompletní systémy pro stavbu stěn a stropů. Ke každému výrobku se hodí příslušná třída pórobetonového materiálu, která se označuje například P2-400 nebo P4-500. Označení tvárnic P2 znamená minimální zaručenou pevnost v tlaku 2 MPa. Druhá část označení – číslo 400, 500 a jiné – znamená maximální objemovou hmotnost ve vysušeném stavu. Z hlediska použití na stavbě je potřeba vědět, že na vnitřní nosné stěny se používají tvárnice s vyšší pevností a objemovou hmotností, a tím i s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi.

Přesné tvárnice se vyrábějí hladké, s perem a drážkou a s perem a drážkou a úchytnou kapsou. Výškovým modulem tvárnic vyráběných u nás je výška 250 mm. Efektivním výškovým rozměrem je proto násobek 250, jinak je potřeba tvárnice řezat.

Pro vytvoření stěny jsou k dispozici všechny doplňky, jako jsou nosné i nenosné překlady, věncové tvárnice pro zateplení betonových ztužujících věnců, bednicí U-tvárnice k vytvoření věnců nebo delších překladů a součástí systému je i tenkovrstvá lepicí malta. Pro bezproblémové spojování příček s nosným zdivem se dodává spojka z plechu z nerezu. Jestliže k uskutečnění vizí investora či architekta nestačí ani takovýto široký sortiment výrobků, přichází další bonus v podobě jednoduché opracovatelnosti pórobetonových tvárnic. Celý systém je zaměřen na zmenšení počtu mokrých procesů. Tvárnice na nosné a obvodové stěny mají do sebe zapadající pera a drážky, proto se při zdění používá malta pouze v horizontálních spárách. Díky nízké objemové hmotnosti pórobetonové hmoty lze vyrábět relativně velké tvárnice, takže u některých značek potřebujeme do metru čtverečního šest sedm kusů. Takovýto systém snižuje počet maltovaných spojů a celkově snižuje počet úkonů při zdění.

Jako první vždy položíme tvárnici v nejvyšším rohu základové desky, perem na vnější stranu. Tvárnici usadíme na vápenocementovou maltu o tloušťce minimálně 20 mm. (Xella)

Tenkovrstvá malta

Využití technologie tenkovrstvého zdění umožňují tvárnice vyráběné s velkou přesností. Mezi stavebníky se vžil pojem lepení a místo malty slovo lepidlo. Výhodou je, že k vyzdění 1 m³ stěny vystačíme se 14 kg malty. Míchačky ani pracovníka k její obsluze není třeba a snižují se i náklady na dovoz písku. Maltu dodávanou v pytlích v práškové formě je potřeba před použitím rozmíchat s vodou.

Zdění z pórobetonu

Na základový pás nebo základovou desku naneseme po očištění penetrační nátěr. Aby ve stěnách nevzlínala voda, pod první řadu tvárnic rozprostřeme hydroizolační pásy podle projektu. Musejí mít šířku minimálně 500 mm. Izolace nesmí být přerušená, proto pásy spojujeme částečným roztavením nebo zastudena lepením tak, jak to předepisuje výrobce hydroizolačního materiálu. Spoje pásů se musejí překrývat s přesahem alespoň 150 mm.

Ke spojování nenosných příček s nosným zdivem poslouží spojka z plechu z nerezu. (Porfix)

Rohy a první řada
Jako první vždy položíme tvárnici v nejvyšším rohu základové desky, perem na vnější stranu. Tvárnici položíme na vápenocementovou maltu o tloušťce nejméně 20 mm. Překontrolujeme vodorovnost a výšku osazení rohové tvárnice. Celou první řadu tvárnic ukládáme na vápenocementovou maltu, jejíž tloušťka se mění v závislosti na nerovnosti základu, minimálně však musí být 20 mm. Dbáme na rovinnost ve vodorovném směru. Proto napneme provázek od rohu po roh. Svislost kontrolujeme vodováhou. Při ukládaní vyšších řad dbáme na přímost a vodorovnost (zednický provázek) a svislost (olovnice, vodováha). Před lepením další řady tvárnic očistíme povrch ložné spáry od prachu a nečistot. Zdicí maltu nanášíme zednickou lžící. Správnou vazbu tvárnic dodržujeme, i když vynecháme otvor ve zdi, stejně tak při zalomení. Svislé spáry musíme převazovat nejméně 100 mm. Vodováhou kontrolujeme správnost osazení každé tvárnice.

Na vnitřní nosné stěny se používají tvárnice s vyšší pevností a objemovou hmotností, zatímco na obvodové stěny tvárnice s co nejnižší objemovou hmotností, a tím i s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi. (Porfix)

Pokud používáme hladkou tvárnici bez pera a drážky, nanášíme maltu i na svislý spoj. Tvárnici přiložíme k sousední tvárnici co nejtěsněji a teprve pak ji položíme na vrstvu malty. Při vodorovném posouvání tvárnice by se mohlo stát, že maltu natlačíme ke svislé spáře a vznikne vzduchová mezera nevyplněná spojovací maltou. Při lepení nanášíme jen tolik malty, aby se zbytečně nevytlačovala ze spoje, ale tak, aby se tvárnice či odřezek spolehlivě přilepily po celé ploše spoje.

TEXT: Vladimír Chudý
FOTO: Porfix, Marína Ungerová, Dano Veselský, Xella
ZDROJ: Vše o výstavbě a rekonstrukci svépomocí, 2010, JAGA GROUP, s.r.o.