Průkaz energetické náročnosti budovy

Reklama

Koupili byste si pračku nebo ledničku energetické třídy D? Asi ne. Nejspíš byste ji ani nikde nesehnali. Zavedení energetických štítků totiž ovlivnilo celý trh. Zákazníci přestali neúsporné spotřebiče kupovat a výrobci je přestali vyrábět. Životnost domu je sice mnohem delší, než životnost elektrospotřebičů, ale lze očekávat, že jejich štítkování bude mít podobný dopad na trh s nemovitostmi. Při koupi domu nebo bytu se stane energetický průkaz jedním z prodejních argumentů a cena těch neúsporných spadne dolů. Naopak nemovitosti s nízkou energetickou náročností budou vyhledávány častěji a stanou se zárukou dobré investice do budoucna.

Průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen PENB) není český vynález. Vychází z evropské směrnice 2002/91/ES a je zaváděn i v ostatních státech EU. Pro české podmínky byl upraven v roce 2005. V následujícím roce, tedy v roce 2006, byla povinnost zpracování PENB od 1. 1. 2009 zapracována do české legislativy, a to novelizací zákona č.406/2000 Sb., o hospodaření energií. Během této doby se měla odborná i široká veřejnost přichystat na změnu v požadavcích na podklady potřebné pro stavební povolení.

Co je cílem PENB?

Průkaz a zvláště pak jeho grafické zpracování ve formě štítku energetické náročnosti budovy má konečnému uživateli předat do rukou podklad, na jehož základě si může vytvořit představu o budoucích provozních nákladech, například za spotřebu energie, při správném provedení stavby a užívání budovy. PENB je dokument hodnotící stavební konstrukce a technické zařízení budovy (vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, chlazení, větrání a pomocnou energii pro zajištění provozu systémů). PENB vyjadřuje energetickou náročnost budovy jako celku, tj. celkovou dodanou energii na hranici objektu. Od dodané energie se v hodnocení odečítají energie získané v budově z obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou součástí technicko-ekonomického hodnocení PENB a měly by být součástí každého návrhu nové budovy. Postup a metodika zpracování PENB je uvedena v prováděcí vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Mnozí se ptají, proč vlastně byl PENB zaveden jako povinnost pro každý nový objekt a rekonstrukci objektů s podlahovou plochou větší než 1 000 m2. Jedním z důvodů je celkový podíl energetické náročnosti budov, který se v rozvinutých zemích pohybuje okolo 30 až 40 % konečné spotřeby energie. Dalším důvodem jsou stále vzrůstající nároky obyvatel na pohodlí a vybavení domu či bytu spotřebiči energie a s tím spojená neustále se zvyšující spotřeba energie a stoupající provozní náklady.

Požadavky zákona
Paragraf 6a zákona č.406/2000 Sb je věnován energetické náročnosti budov. Zde jsou také definovány požadavky na zpracování PENB.

V zákoně se hovoří o tom, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška148/2007 Sb., vyhláška 193/2007Sb.), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami (například ČSN 73 0540).

Prováděcí vyhlášky stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků – jak nových, tak i stávajících budov.

Rozdíly v tloušťce tepelné izolace jsou patrné na první pohled.

 Splnění požadavků
Splnění požadavků na energetickou náročnost dokládají výše uvedené osoby PENB, který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu podle vyhlášky 137/1994 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. PENB nesmí být starší 10 let a je součástí projektové dokumentace při:

• výstavbě (všech) nových budov. Součástí průkazu nové budovy nad 1 000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění. Tím jsou myšleny tyto zdroje:

– decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,
– kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
– dálkové nebo blokové ústřední vytápění, tepelná čerpadla.

• při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

• při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b). Pro české podmínky je tento požadavek oproti výkladu evropské Směrnice zmírněn, jelikož podle evropské legislativy by PENB měl vést také k ovlivnění trhu s nemovitostmi, tzn., že vyšší provozní náklady za energii mají ovlivňovat pořizovací investici domu či bytu.

Z povinnosti zpracování PENB jsou vyjmuty tyto budovy:
• budovy, u nichž žadatel energetickým auditem prokáže, že dosažení požadavků současné legislativy není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely, nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu.

• obytné budovy, které jsou určeny ke kratšímu užívání než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2, dočasné budovy s plánovanou dobou užívání do 2 let a budovy experimentální,

• budovy s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti,

• průmyslové stavby atd.

Co zahrnuje pojem energetická náročnost budovy?

Obvykle chápeme tento pojem v souvislosti s vytápěním. Nyní však hodnocení budov získává mnohem širší souvislosti: kromě vytápění se sleduje také spotřeba energie na ohřev vody, na větrání, chlazení, osvětlení a také na pohon podpůrných systémů, jako jsou čerpadla, motory a ventilátory. Kromě odborníků si totiž málokdo uvědomuje, že například u moderních kancelářských budov nebo obchodních center není hlavní spotřebou energie vytápění, ale větrání a chlazení. U velmi dobře zateplených rodinných domků může být zase významná spotřeba teplé vody.

Co se ovšem do spotřeby budovy nezapočítává, je spotřeba elektřiny na provoz elektrospotřebičů, jako je chladnička, myčka, pračka či počítač a desítky dalších spotřebičů. Na to je dobré myslet při kalkulaci nákladů na energie v domě.

Kdo průkaz energetické náročnosti zpracovává?

V zákoně 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v podobě pozdějších novelizací jsou vymezeny požadavky na osoby, které jsou oprávněny ke zpracování PENB. Oprávněná osoba musí mít osvědčení energetického auditora nebo autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů.
Osvědčení opravňuje výše uvedené osoby na základě přezkoušení komise Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k vypracování PENB. Oprávněné osoby jsou uvedeny v seznamu energetických expertů na webové stránce: http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/uspory-energie/seznam-energetickych-expertu/seznam.html.

Kolik zaplatíte za průkazu energetické náročnosti budov?

Cena se odvíjí od časové náročnosti a složitosti řešení budovy. V současné době je PENB nabízen v rozdílných relacích, kterým bude odpovídat také kvalita.

V případě rodinného domu, který nenajdete v katalogu a v každé druhé obci, se cena PENB na současném trhu pohybuje od 2 000 do 20 000 Kč. Mnozí lidé se zamýšlejí nad tak velkým rozdílem v ceně. Důvodů je hned několik: Existují projekty rodinných domů, které stojí 30 000 Kč, jiné projekty rodinný domů stojí 300 000 Kč. Ty dražší pak většinou (pravidlem to však bohužel není) staviteli ušetří jak investiční náklady na realizaci stavby, tak i provozní náklady za energii a údržbu objektu. Z hlediska celkových investic realizace projektu jde tudíž o zanedbatelnou částku, která se za několik let provozu budovy vrátí.

O čem průkaz vypovídá
Průkaz vyjadřuje stav budovy, ale má i část, která navrhuje konkrétní opatření pro dosažení úspornějšího stavu a vyčísluje návratnost vynaložených investic. U nových budov s podlahovou plochou nad 1000 m2 musí být povinně zvážena možnost využití centrálního zásobování teplem, společné výroby tepla a elektřiny, využití tepelných čerpadel a obnovitelných zdrojů energie.

Tato část je na průkazu to nejnáročnější, zejména u složitých budov. Každá budova je jiná a dobré řešení může někdy najít pouze zkušený tým odborníků specializovaných na různé obory. Proto klade tato část velmi vysoké požadavky na kvalitu a kvalifikaci zpracovatele průkazu. Mnohem vhodnějším nástrojem pro hledání úspor a jejich ekonomické efektivity je však energetický audit.

Sečteno a podtrženo
Odborná veřejnost se tyto věci zatím učí, proto týmy projektantů a posuzovatelů dosud nejsou dostatečně jednotné. To znamená, že na vystavení průkazu potřebuje posuzovatel mnohem více času, než je při optimalizaci prací skutečně nutné. Posuzovatelé však často přicházejí na řadu až ve chvíli, kdy už nemají šanci podklady ovlivnit.

V případě, že zadavatel chce pouze formálně splnit požadavky legislativy, aby mu bylo uděleno stavební povolení, dotace, úvěr a podobně, vyhledá osobu, která oprávnění má a formálně PENB zpracuje. Nabídka je samozřejmě vytvářena na základě poptávky. Faktem je, že mnozí tento legislativní požadavek vnímají pouze jako nepříjemnou povinnost.

V případě, že zadavatel chce reálné a nezávislé posouzení, na základě kterého se může rozhodnout o změně projektu a případném přehledu budoucích nákladů, zpracování bude časově náročnější, a tudíž i nákladnější.

Tomáš Vanický
Foto: archiv autora
Zdroj: časopis HOME

Reklama
Reklama

Komentovat