Stavbou pasivní dřevostavby našla pětičlenná rodina rovnováhu

V tomto případě se majitelé domu drželi pravidel energeticky úsporného stavění přímo ukázkově – architektka Vanda Holeščáková, certifikovaná projektantka pasivních domů, ho totiž navrhovala pro sebe a svou rodinu. Architekt a investor v jedné osobě sice neznamená, že nebude nutné hlídat rozpočet a dělat kompromisy, vždy se však všechno dělalo se zřetelem na hlavní ideu – postavit ekologický, energeticky pasivní dům.

Návrh rodinného domu jsem dělala pomocí programu PHPP (PassivhausProjektierungs Paket), během realizace se na stavbě uskutečnila zkouška vzduchové propustnosti (Blower-door test). FOTO DANO VESELSKÝ

V létě, kdy je slunce výš, stíní jižní okna na poschodí přesah pultové střechy, v přízemí zase lamelový slunolam. Brzy přibude asymetrická stínicí textilie, která zastíní okna obýváku i jižní terasu – ta je bez vhodného stínení v létě v podstatě nepoužitelná. FOTO DANO VESELSKÝ

Rozum i srdce

Prvním důležitým úkolem byl výběr vhodného pozemku. Bez správné orientace na světové strany se totiž parametrů pasivního domu dosahuje mnohem obtížněji a s vyššími náklady. Základní podmínkou byla možnost obrátit obytné místnosti směrem na jih, budoucí dům by také neměl zastínit sousední stavby. Ten pravý pozemek vás však musí v první řadě chytit za srdce – vždyť zde budete žít, vaše děti si tu budou hrát, chodit do školy… A tak hledání skutečně nebylo jednoduché. Nakonec se však podařilo – manžele okouzlil pás země svažující se k potoku, jehož břehy byly ukryty pod vysokými stromy. Byla to láska na první pohled. Severojižní orientace by mohla být ideální, svah se však zvažoval směrem na sever, což je pro pasivní záměry pořádná šlamastika. „Naštěstí pozemek na jižní straně začínal krátkou rovinkou,“ říká architektka.

„Stavbu jsem proto osadila na hranu mezi rovinou a svahem a obytné místnosti obrátila na jih, i když zároveň trochu netypicky, do ulice. Je to však skutečně tichá boční ulička a dům nestojí hned na hranici pozemku, takže to nepřekáží,“ vysvětluje Vanda Holeščáková důvody prvního z kompromisů. Logika pasivní výstavby velí orientovat obytné místnosti a velká okna na jih a pomocné prostory na sever, severní strana této parcely však byla mnohem atraktivnější. Architektka vyřešila dilema severní terasou a vstupem do domu ze severní strany. „V našich podmínkách je v létě i tak příjemněji na severní terase než na jižní, takže si to, co sa nám na pozemku nejvíc líbilo, užíváme skutečně intenzivně,“ dodává.

Vstup do domu je ze severu. Na této straně je také terasa, na níž rodina tráví většinu léta – v příjemném stínu a s výhledem na zahradu svažující se k potoku. FOTO DANO VESELSKÝ

Dispozice domu je přizpůsobena snaze dosáhnout pasivního standardu – obytné místnosti jsou orientovány na jih, aby se v nich co nejlépe využily solární zisky, pomocné prostory na sever. FOTO DANO VESELSKÝ

Rozhodnutí pro dřevo

Od začátku bylo pro oba manžele důležité postavit ekologický dům. To se samozřejmě odrazilo i na výběru materiálů – dům je založen na granulátu z pěnového skla, což je recyklovaný materiál. Konstrukce stěn, stropu a střechy je dřevěná rámová s použitím dřevovláknitých a dřevoštěpkových desek a s izolací z foukané celulózy. Dřevostavbu však zvolili nejen z ekologického hlediska, ale i kvůli rychlosti výstavby. „V krátkém čase jsme potřebovali zrealizovat kvalitní stavbu s precizně vyhotovenými detaily, přičemž u dřevostaveb je systém konstrukce pasivních domů, které musí být vzduchotěsné, propracovaný a dobře zvládnutý,“ vysvětluje architektka.

„Důležitý však byl také výběr realizátora,“ upozorňuje. „ Znamenalo to prolouskat řadu cenových nabídek a správně se rozhodnout. V současnosti je na trhu silná konkurence a vybrat si v krátkém čase bylo složité. Vsadili jsme proto na firmu, která se už delší dobu zabývá výstavbou nízkoenergetických a pasivních domů, takže měla zkušenosti i reference. Správnost našeho výběru nakonec potvrdil i blower-door test, při němž se ukázalo, že všechny detaily byly udělány perfektně.“

Celulózová izolace sa zafoukávala do konstrukce až po jejím osazení na stavbě. Její výhodou je to, že se dostane do všech zákoutí. Preciznost realizace kontrolovali i pomocí termovize. FOTO: Architectonica

Dřevo si vybrali i kvůli rychlosti výstavby – hrubá stavba byla hotová skutečně velmi rychle, asi za 3 dny. Stavět začali v srpnu 2011 a už na Vánoce se mohli stěhovat. FOTO: Architectonica

Jednoduše a s citem pro detail

Pro pasivní stavbu je důležitý jednoduchý, kompaktní tvar, u něhož se dosáhne optimálního poměru mezi vytápěným objemem a ochlazovaným povrchem. Prosté splnění požadavek však ambice architekta většinou neuspokojí. I Vanda Holeščáková, ačkoli jí čistá architektura vyhovuje, cítila potřebu dům oživit – samozřejmě, jednoduchými prvky, které nebudou v rozporu s principy energetické efektivnosti. Základ domu tvoří jednoduchý kvádr, v němž se uvnitř „tepelného obalu“ nacházejí obytné místnosti. Jeho strohou geometrii mírně narušuje pultová střecha, která umožnila minimalizovat objem vrchního podlaží – obytné místnosti orientované na jih mají větší světlou výšku než pomocné prostory na severu.

„Přesah střechy směrem na jih je efektem a účelem zároveň – zastiňuje místnosti v patře, “ upozorňuje architektka. „Pro pomerně jednoduchý tvar stavby jsem materiálům použitým na fasádě a střeše dopřála pestrost – obklad z červeného smrku kontrastuje s titanzinkovou střešní krytinou a cementotřískovými deskami. Hledala jsem přitom rovnováhu a zároveň kontrast materiálů, u kterých jsem chtěla přiznat jejich podstatu. Tak, aby byly ekologické, ale aby stavba nepůsobila naturálně.“

FOTO DANO VESELSKÝ

Tvar domu ozvláštnila i jeho neobytná část – sklad a garáž umístěné v samostatném bloku spolu s překrytím místa na parkování. Překrytí tvoří konstrukce nezávislá na domě, která pokračuje také nad vstupem na severní straně. Zachovává přitom přehled směrem k potoku a vytváří terasu přístupnou z horního podlaží. Dalším oživením jsou terasy a stínicí prvky, zajímavá by měla být i plachta nad jižní terasou, která má časem přibýt.

Dům, v němž žije pětičlenná rodina, má osvědčenou dispozici – v přízemí se nachází denní část (otevřený obývák a jídelna s kuchyní), v poschodí noční část (ložnice a dětské pokoje). V přízemí je kromě toho i samostatná obytná místnost s příslušenstvím, která se bude v budoucnosti využívat jako ateliér. FOTO DANO VESELSKÝ

Vnitřní pohoda

O optimální podmínky v domě se stará jediná kompaktní jednotka, která zabezpečuje řízené větrání s rekuperací, ohřev vody, v zimě vytápění a v létě chlazení. Pro potřeby tepelného čerpadla odebírá teplo z okolního prostředí solankový okruh, do interiéru se odevzdává přes nízkoteplotní vytápěcí okruhy ve stěnách. Stejnou cestou, jakou se dům v zimě vyhřívá, se v létě chladí. „Takovéto chlazení není moc výrazné, ale na rozdíl od klasické klimatizace je zdravější,“ říká Vanda Holeščáková.

„Také u nás už začíná být chlazení důležitější než vytápění, o které se v pasivním domě většinu roku stará slunce. My jsme tuto zimu začali topit asi až v polovině prosince. Teplotu v interiéru máme nastavenou na 20 °C, což se může zdát málo, ale v pasivním domě ji vnímáte jinak než v klasickém – není tady totiž průvan a díky dobré tepelné izolaci je povrchová teplota podlah a stěn poměrně vysoká, takže z povrchů nesálá chlad, což je pro pocit tepelné pohody podstatné,“ dělí se architektka o zkušenosti.

„Měla jsem v úmyslu navrhnout dům, v němž se bude prolínat stejná idea z exteriéru do interiéru,“ říká architektka a majitelka v jedné osobě. „V interiéru jsem proto použila hodně přírodních materiálů, zejména masivní dřevo. Líbí se mi a zároveň dodá stavbě potřebné vlastnosti.“ FOTO DANO VESELSKÝ

Eliminování nedostatků

Nevýhodou dřevostavby je nízká schopnost absorbovat vlhkost a akumulovat teplo. „To, že dům neakumuluje teplo tak jako zděná stavba a poměrně rychle vychladne, není v okolí Bratislavy až takovou nevýhodou – když se v létě přehřeje, dá se alespoň dost rychle vychladit. Větším nedostatkem je, že běžné dřevostavby nedokážou zadržovat vlhkost. Ve vytápěcí sezóně potom může vzdušná vlhkost klesnout až na nezdravé hodnoty,“ říká architektka. V interiéru proto použila materiály, které tyto nedostatky eliminovaly – masivní dřevo s olejovaným povrchem a nepálenou cihlu. „Bydlíme tady více než dva roky a klima je velmi dobré. Je tu čerstvý vzduch, a přitom řízené větrání téměř není cítit. Provoz je však nutné si vhodně nastavit, což si vyžaduje jistou zkušenost. Problém jsme neměli ani s vlhkostí vzduchu, která je tady v zimě běžně kolem 50 % i bez zvlhčování. Kromě dřeva a nepálené hlíny tomu pomáhají také květy a provoz domácnosti se třemi dětmi.“

Jemný rastr dřevěného obkladu v interiéru je odkazem na exteriér. Masivní dřevo tu však není jen z estetických důvodů. Spolu s nepálenými cihlami má za úkol zlepšit akumulaci absorpce vlhkosti v dřevostavbě. Také proto je povrch dřeva upraven jen olejem. Nepálené cihly jsou zabudovány za dřevěným obkladem stěny vedle schodiště i v podlahách. FOTO DANO VESELSKÝ

Architektka doporučuje

„K návrhu domu se podle mne musí přistupovat šetrně a dobře si zvážit reálné potřeby. Mělo by se počítat také s tím, že rodina nebude mít stále stejné nároky – děti nejdřív přibývají, později odejdou a v domě možná zůstanou žít jen dva lidé. Cenu stavby totiž určují v první řade její rozměry. Šetřením na materiálech a technologiích se k dobrému výsledku nedopracujete. Náš dům jsem od začátku navrhovala podle rozpočtu, který jsme měli k dispozici – z něho jsem vycházela při stanovení velikosti.“

Ing. arch. Vanda Holeščáková
www.architectonica.sk, vholescakova@gmail.com

FOTO DANO VESELSKÝ

Z vlastní zkušenosti

Jak se rodině žije v pasivním domě? „Jsme velmi spokojeni. Provozní náklady jsou skutečně nízké a v domě je po celý rok příjemně, užíváme si také zahradu,“ říká maminka-architektka. Sebekriticky však přiznává také nedostatky. „Některé, například příliš malé zádveří a technická místnost, vznikly ze snahy minimalizovat vytápěnou plochu, a tedy snížit rozpočet. Jiné ukázal až život. Severní terasu například využíváme častěji než jižní – jednak kvůli atraktivnímu výhledu na potok, jednak proto, že nestíněná jižní terasa je v našich klimatických podmínkách v létě prakticky nepoužitelná. Momentálně zvažujeme překrytí jižní terasy textilií s atypickým tvarem, která by zároveň oživila poměrně fádní fasádu. Stále je co upravovat a zlepšovat, ale tak je to v každém domě. Podstatu bych však neměnila, jen pár detailů. Navíc, pohled na stavbu energeticky pasivního domu z různých hledisek byl pro mně důležitou zkušeností.“

FOTO DANO VESELSKÝ

Dům v kostce:

Základy:

Základová deska z drátkového betonu uložená na granulátu z pěnového skla

Dřevostavba:

Dřevěná rámová konstrukce, obvodové stěny z KVH hranolů s předsazeným dřevěným roštem. Z vnější strany jsou na roštu uchyceny dřevovláknité desky, z vnitřní dřevoštěpkové OSB desky, které tvoří vzduchotěsnou rovinu. Prostor mezi nimi je vyplněn tepelnou izolací z foukané celulózy.

Technika:

Rekuperaci, ohřev vody, v zimě nízkoteplotní dotápění a v létě stěnové chlazení zabezpečuje kompaktní jednotka Drexel & Weiss Aerosmart x2.

Okna:

Dřevo-hliníkové s trojsklem, SmartWin

Střecha:

Střešní konstrukce je z prostorově vyztužených dřevěných kazetových nosníků se zateplenou vnitřní dutinou (izolována je foukanou celulózou) a titanzinkovou krytinou.

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: DANO VESELSKÝ
ZDROJ: časopis HOME