Jak zajistit, abyste měli v pokrovních místnostech příjemné klima

06. 12. 2019
Diskuze (0)
Sdílet

Nechat prostor pod střechou rodinného domu jen tak, nevyužitý, je ekonomický nesmysl. Jak však zajistit, abyste měli v podkrovních místnostech stejně příjemné klima jako ve zbytku domu? Potenciální problémy podstřešních prostor jsou dobře známé a známé jsou i možnosti k jejich řešení.

Ke stále účinnějšímu zateplování nás zavazují platné normy, ale při navrhování a realizaci obytného podkroví je třeba pamatovat i na další opatření.

stavba střechy

Méně známou možnost představují tzv. těžké střechy (keramické nebo pórobetonové). Mají masivní konstrukci, která má vyšší hmotnost, a tím i tepelněakumulační schopnost (ta je podobná jako u zdiva). Dokážou tak eliminovat letní přehřívání a zmenšit teplotní výkyvy v podstřešním prostoru. Pozitivem je také zvýšená zvuková izolace. (Foto heluz)

Osvětlení a stínění

Obytné prostory s dostatkem přirozeného denního světla jsou nejen příjemné, ale i zdravé. A právě v podkroví jsou možnosti na účinné prosvětlení i přirozené větrání opravdu mimořádné. Zároveň je však třeba pamatovat i na riziko přehřívání.

Na prosvětlení podkrovních místností existují dvě možnosti – vikýř nebo střešní okno. Výhodou vikýře je, že dokáže zvětšit využitelný prostor v podkroví, poskytuje přirozený výhled a umožňuje větrat i v dešti. Nevýhodou je složitější tvar střechy, který představuje nejen finančně náročnější řešení, ale i větší ochlazovanou plochu, a tím i vyšší tepelné ztráty. Pomocí svislého okna se navíc dostává do interiéru méně světla, jehož přístup ještě omezují boční stěny vikýře.

Střešní okna

Z hlediska celkového komfortu je výhodným řešením střešní okno VELUX s nízkoenergetickým trojsklem. Vynikající izolační vlastnosti okna zajišťují příjemný tepelný komfort. Na pohodlí obyvatel se podílí i samočisticí vrstva, integrovaná do venkovního skla, která se aktivuje denním světlem. Při chemické reakci dochází k rozkladu organických nečistot, které se pak omyjí při nejbližším dešti. Praktický je i systém dálkového ovládání VELUX ACTIVE s možností řízeného větrání a stínění, který se dá namontovat na střešní okna i dodatečně. Zdroj Velux

Největší výhodou střešních oken je účinné prosvětlení prostor, a to i v hloubce dispozice. Není proto divu, že na střechách dnešních rodinných domů výrazně převládají. I když cena střešního okna je vyšší než u svislých oken, ve srovnání s celkovou cenou vikýře výrazně ušetříte. Jelikož střešní okna mají oproti klasickým svislým mnohem vyšší solární zisky, raději se vyhněte jejich jižní orientaci. Nejlepší je osadit je na severní a východní stranu. Abyste omezili letní přehřívání, vyberte si také okno s co nejlepšími tepelně-izolačními parametry, samozřejmostí by mělo být i stínění – nejlépe exteriérové.

Pomocí vhodně navržených střešních oken lze navíc zajistit čerstvý vzduch a příjemnou teplotu nejen v podkroví. Pokud využijete komínový efekt přes schodiště, můžete pomocí dvou oken v různých výškách (čím větší výškový rozdíl, tím lépe) velmi účinně provětrat a v létě i ochladit celý interiér.

Komínový efekt, pomocí kterého dům účinně provětráte a za letních nocí i ochladíte, můžete vytvořit vhodným navržením střešních a svislých oken. (Foto VELUX)

Světlá výška obytných místností v podkroví musí být alespoň 2,3 m (doporučeno 2,6 m).

Místnosti se šikmými stropy musí mít tuto výšku alespoň nad polovinou podlahové plochy.

Optimální výhled je ze střešního okna osazeného v podobné výši jako běžné okno.

Více denního světla i v odlehlých koutech získáte kombinací více oken v různých výškách.

Mikroklima v podkrovních prostorách zásadně ovlivňují izolační materiály.

A to nejen tepelná izolace, ale i hydroizolační fólie.

Na zateplení podkroví se obvykle používá vláknitá izolace (minerální vlna).

Její tepelněizolační vlastnosti však zhoršuje již 2% vlhkost.

izolace podkroví

Nedostatečně izolovaná podkroví mají v létě problémy s přehříváním. Jelikož podkroví má méně akumulační hmoty, která by vyrovnávala teplotní výkyvy, je tu tento problém výraznější než ve zděných částech domu. Tepelněizolační materiály na bázi minerálních vláken přitom zabraňují přehřívání šikmých střech lépe než materiály na bázi pěnových plastů. (Foto VELUX)

Důkladné zateplení

Na tepelnou izolaci šikmých střech se nejčastěji využívají vláknité materiály (ze skelné vlny), které jsou pružné, takže dokážou dokonale vyplnit prostory v konstrukci krovu (mezi krokvemi). Při jejich ukládání je důležité, aby mezi izolací a krokvemi nezůstaly mezery. V těchto místech by se totiž vytvořily tepelné mosty, přes které nejen uniká teplo, ale jsou i oblastí kondenzace vodních par, vzniku mokrých skvrn a růstu plísní. Odborníci nedoporučují používat na zateplení šikmých střech PUR pěnu – realizuje se totiž na místě stavby a při jejím stříkání není možné vytvořit homogenní vrstvu se stejnými vlastnostmi v celém objemu.

Úkolem tepelné izolace je omezit jak tepelné úniky v zimě, tak přehřívání v létě, a na to musí mít izolační vrstva dostatečný tepelný odpor (R). Potřebná tloušťka přitom závisí na konkrétním materiálu a jeho součiniteli tepelné vodivosti λ (lambda). Pro šikmé střechy se sklonem do 45° je nyní požadovaná hodnota tepelného odporu R = 6,5 m2. K/W, kterou lze při minerální vlně dosáhnout izolační vrstvou silnou přibližně 26 cm. Od roku 2020 však bude zapotřebí R = 9,9 m2. K/W a tloušťka izolace více než 30 cm. Doporučuje se přitom v zájmu vlastního pohodlí splnit tento požadavek již dnes.

zateplení šikmých střech

Nejběžnější způsob zateplení šikmých střech v rodinných domech je umístění izolace mezi a pod krokve. Pokud se přídavná vrstva tepelné izolace umístí nad krokve, zůstane v podkroví větší vnitřní prostor a zároveň se minimalizují tepelné mosty z dřevěných krokví. Zateplení z vnější strany oceníte i při rekonstrukci, protože není třeba rozebírat vnitřní obklad v podkroví. (Foto KNAUF INSULATION)

Jelikož krokve mají obvykle výšku méně než 25 cm, dnešní tepelná izolace krovu mívá dvě, případně tři vrstvy – jedna se vkládá mezi krokve, další pod, popřípadě nad krokve (obvykle je z tužších desek z kamenné minerální vlny upevněných do pomocného roštu). Tím se zároveň eliminuje vznik tepelných mostů v místě dřevěných prvků, které mají vyšší tepelnou vodivost než samotná izolace.

podkrovní místnost

Systém hydroizolačních fólií se speciálními vlastnostmi je ve skladbě střechy nad obytným podkrovím nutností. Chrání totiž tepelnou izolaci i ostatní součásti střešního pláště před vodou a vlhkostí. Důležité je přitom použití správných materiálů na správném místě i precizní realizace. Jinak se požadovaného účinku nedosáhne. (Foto VELUX)

Správný systém hydroizolací

Tepelnou izolaci, ale i samotný krov je třeba chránit před vodou a vlhkostí – vlhká izolace totiž funguje asi jako mokrý kabát, navíc vlhkost může vážně poškodit dřevěnou konstrukci krovu. Ochrana v podobě speciálních fólií je přitom nutná ze strany exteriéru i interiéru. V podkroví totiž vzniká při běžných činnostech množství vodní páry – pokud by pronikala do krovu, mohla by tam zkondenzovat na vodu a způsobit nejen mokré fleky na stropě, ale i další škody. Proto musí být tepelná izolace ze strany interiéru souvisle překryta parotěsnou fólií (tzv. prozábranou). Důležité je při tom aplikovat fólii správnou stranou nahoru (nápisy směrem k montážníkovi), souvisle a bez přerušení. Spoje jednotlivých pásů, napojení na stěnu a různé prostupy (stavebních konstrukcí a rozvodů) musí utěsnit kvalitními páskami a tmelem.

isolace

Parobrzda omezuje vnikání vlhkosti z interiéru do konstrukce během zimního období. V létě naopak reaguje membrána obráceně, umožňuje vysychání vlhkosti, která může vzniknout v konstrukci jak kvůli netěsnostem vzduchotěsné vrstvy v interiéru, tak vlivem náhlé změny teploty v exteriéru a následné kondenzaci v rovině pojistné hydroizolace pod krytinou. Aby z konstrukce unikla, je nutné zajistit možnost vysychání, fólie třeba také precizně napojit na všechny prostupové (zdi, komíny, střešní okna apod.). Už malá netěsnost či trhlina mohou totiž způsobit znehodnocení tepelné izolace či poškození konstrukce krovu. (Foto ISOVER)

Další důležitou fólií ve skladbě střechy je doplňková hydroizolace, která se instaluje pod střešní krytinu (nazývá se také paropropustná či difúzní fólie nebo membrána). Chrání tepelnou izolaci před zatečením vody, která se dostala pod krytinu ze srážek nebo zkondenzovala z vodní páry. Zároveň však musí propouštět případnou vlhkost ze střešní konstrukce směrem ven, do odvětrávaného prostoru těsně pod krytinou.

Z toho všeho je zřejmé, že používání správných typů fólií na správném místě a správným způsobem je ve skladbě střešního pláště velmi důležité. Materiály s požadovanými specifickými vlastnostmi jsou sice dražší než běžné stavební fólie, avšak tato investice je určitě nesrovnatelně nižší než náklady na opravy případných škod, nemluvě o nepohodlí a komplikacích spojených s rekonstrukcí.

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: ISTOCK A ARCHÍV FIRIEM
ZDROJ: časopis HOME

Kategorie: Rekonstrukce domu
Tagy: podkroví tepelná izolace zateplení podkroví
Sdílejte článek

Diskuze