Osm užitečných rad jak správně založit stavbu

24. 09. 2013

Nic není nemožné! Ideální dům můžete postavit na atypickém pozemku, na skále nebo v blízkosti řeky. Zvlášť velkou pozornost je potřeba věnovat samotnému založení stavby. Chyby se totiž mohou projevit až po dlouhých letech. 1. Základem […]

1. Základem je znát stavební podloží

Podloží neboli základová půda tvoří neoddělitelnou součást konstrukce stavby a prvořadým úkolem každé stavební konstrukce je spolehlivé plnění funkcí, pro které byla vytvořena. Pokud však nejsou známy vlastnosti a složení podloží, není možné správně navrhnout základovou konstrukci, a už vůbec ne v náročných podmínkách. Způsob založení, i když závisí především na inženýrsko-geologických podmínkách lokality, není spojen jen se statickými problémy.

2. Průzkum se vyplatí

Zakládání stavby vyžaduje v prvé řadě podrobný průzkum a sondu podloží. I zdánlivě bezproblémová zóna totiž může překvapit různorodým složením základové půdy. Pokud se obáváte sumy za průzkum velkými stroji, u stavby rodinného domu úplně postačí průzkum pomocí malých ručních přenosných přístrojů, malé sondy, která se kladivem zahloubí 2 až 3 metry do země.

3. Vyžádejte si inženýrsko-geologické mapy

Pro naše území jsou vypracovány inženýrsko-geologické mapy, které podrobněji znázorňují všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území, například geodynamické jevy (seizmicitu, svahové pohyby, krasové procesy, eroze, spraše a podobně), a s tím spojenou rizikovost území. K dispozici by měly být na stavebním úřadě. Na jejich základě by vás měl příslušný úředník upozornit na skutečnost, že jde o problematickou zónu a bylo by vhodné obrátit se na odborníky.

Dříve než začnete stavět, zjistěte si všechny dostupné informace o svém pozemku. FOTO: thinkstock.cz

4. Dobrá rada od souseda

Počáteční balík informací o pozemku je dobré doplnit i informacemi od místních obyvatel. Protože na daném místě žijí dlouhodobě, mohou znát specifika pozemku a případně i jeho terénní úpravy v posledních desetiletích.

5. Nevyzpytatelná voda

Problémem číslo jedna při zakládání staveb je přítomnost vody (spodní nebo povrchové). Netýká se jen staveb v povodňových oblastech, ale i na svahu či na rovině. U výstavby na jakémkoliv svahu je nejdůležitější odvodnění pozemku, tedy usměrnění toku podzemní vody tak, aby nepodmývala základovou půdu a neposouvala ji z kopce.

Zakládání na pěnoskle
Progresivní metodu při zakládání rodinných domů představuje zakládání na pěnoskle. Pěnosklo je materiál s unikátními tepelněizolačními vlastnostmi, který se dá použít nejen jako granulát, ale i ve formě tabulí a bloků. Vhodný je i k hydroizolaci a tepelné izolaci podzemních částí staveb, izolaci podlah nebo při rekonstruování historických objektů.

FOTO: wikimedia

6. Pozor na spraše

Komplikaci při zakládání stavby mohou způsobit i takzvané spraše. Jde o písek nafoukaný větrem, který je usazený na jiném místě. Zrnka tohoto písku jsou obalena například manganem, hořčíkem, vápníkem nebo železem, tato směs se spolu stmelí a vytváří pevnou vrstvu. Během silnějších dešťů se však mohou tyto spraše rozpustit a vrstva usazeniny se propadne. Není to neřešitelný problém, pomůže například zakládání stavby na pilotách.

7. Skála nemusí být překážkou

Také představa bydlení v hradě na skále je celkem reálná, samozřejmě vůbec ne levná. Na jedné straně je skalní podklad téměř ideálním podložím – je v podstatě nestlačitelný a má největší únosnost. Vzniká tu však problém s umístěním stavby do takovéhoto podloží. Výkopové jámy se hloubí rozrušovacími prostředky, čímž se může narušit celistvost skály a mohou vzniknout nebezpečné trhliny.

FOTO: Interprojekt

8. Vyzrajte na vodu

Bát se nemusíte ani bydlení v zaplavovaných oblastech, případně na břehu řeky či jezera. Též toto dilema je celkem komfortně řešitelné, zapomeňte ale na svépomocnou výstavbu a svěřte stavbu do rukou odborníkům. Vzdát byste se měli sklepů a vhodné je, když i přízemní podlaží vyvýšíte nad úroveň okolního terénu. Nevyhnutelností jsou stavební materiály, jejichž vlastnosti se působením vody nemění, a zabezpečení stability objektu během povodně.

Odborník radí
V případě pasivního domu je ideální založení armované desky na pěnosklo. Toto pěnové sklo zároveň působí jako tepelná izolace podlahy v přízemí a armovaná železobetonová deska se stává akumulační vrstvou vnitřního jádra pasivního domu. Při zakládání pasivního domu je dvojnásobně důležitá perfektní drenáž podloží pod deskou, aby se vrstvy pěnoskla nezaplavovaly. Deska se vyztužuje pomocí jednotlivých výztužových prutů kladených v určené vzdálenosti, v individuálních případech lze použít svařované Kari sítě.

Základové konstrukce

Při zakládání rodinných domů se nejčastěji setkáváme se dvěma druhy základových konstrukcí – základovými pasy a základovými deskami.

Základové pasy

Jsou to konstrukce, u nichž převládá délka nad šířkou a hloubkou. Je to tradiční způsob zakládání rodinných domů. Pasy se neizolují proti zemní vlhkosti, proto jejich materiálová báze musí odolávat vlhkosti. Nejčastěji jsou z prostého betonu.

Plusy
+ menší množství spotřebovaného betonu (ušetří se téměř třetina až polovina)

Minusy
– nejsou vhodné do méně únosných zemin, kde by musel být pás neúměrně široký

Základové pasy nejsou vhodné do méně únosných zemin. FOTO: ProjektyDomu.cz

Základové desky

Projektant ji vybírá, především když se v podloží nacházejí méně únosné vrstvy zeminy (kolem 0,1 až 0,15 MPa) a zároveň podle statických výpočtů vychází velmi velká šířka základových pasů. Pak je ekonomičtější spojit je do jednolité desky.

Plusy
+ poskytují stavbě větší oporu – jsou proto vhodnější do méně únosných vrstev, případně nevyrovnaného podloží nebo při vyšší hladině podzemní vody
+ používá se betonářská výztuž – nejčastěji svařené tyče oceli různých průměrů

Minusy
– jsou finančně náročnější, jejich cena tvoří nezanedbatelnou část rozpočtu celé stavby