Stoletý dům okouzlil majitele na první pohled. Postupně dávali chladné smutné stavbě duši a udělali z ní útulný domov

Viktorie s manželem si na začátku vztahu po jistou dobu vyzkoušeli bydlení v bytě. Ve městě sice měli všechno na dosah ruky, ale to základní, blízkost přírody, jim chybělo. Jako mladý pár neměli moc možností, jak si koupit nebo postavit vlastní dům, a tak se nastěhovali k rodičům do rodinného domu na venkově. Časem se ale, pochopitelně, začali ohlížet po něčem vlastním.

Dům okouzlil majitele na první pohled. Přestože byl opuštěný a zanedbaný, viděli jeho potenciál. Již při první návštěvě začala Viki v představách rozmisťovat nábytek a doplňky. Postupně dávali chladné smutné stavbě duši a udělali z ní útulný domov. Zdroj: Viktória Holečková

Nejdůležitější při hledání jejich bydlení bylo prostředí. Jelikož oba jsou milovníky přírody, věděli, že život chtějí prožít někde pod lesem v srdci nádherné přírody. Někde, kde bude ticho, klid a jediné, co budou slyšet, bude zpěv ptáků. Hledali dům, který bude okamžitě obyvatelný a který se bude dát postupně rekonstruovat nebo upravit podle jejich vlastních představ.

Po novém domě se začali ohlížet v okolí vodní nádrže Ružín, jelikož je tam hezká příroda. Ceny nemovitostí ale byly nad jejich možnosti, a tak s hledáním v dané lokalitě velmi rychle skončili. Dnes může Viktorie s lehkým srdcem říct, že to bylo jejich štěstí: „Někdy vás osud zavede tam, kam byste to nikdy nečekali.“

Viki, jaký byl ten počáteční příběh, který se váže s vaším domem? Jak jste se k němu dostali?

Původně jsme hledali v jiné lokalitě, ale doslechla jsem se, že v Maďarsku poblíž hranic jsou nemovitosti mnohem levnější. Začali jsme tedy podnikat výlety do okolních vesniček a prohlížet si nemovitosti na prodej. Žádná ale nesplňovala naše představy. Když jsme to už chtěli zase vzdát, padl mi do oka hezký dům, ale na můj vkus byl příliš daleko od původně plánované lokality, tak jsem ho nakonec zavrhla. O pár dní později mi manžel říká, že přece jen našel super dům. Ano, byl to přesně ten, který jsem já před časem odmítla. A tak jsme ho nakonec koupili.

Řeč ale stále není o tomto domě, jelikož na scénu přichází malé zauzlení…

Ano. Paradoxně, v den, když jsme od domu dostali klíče, našli jsme ještě jiný dům. Náš „dům snů“. Realitní makléřka věděla, že jsem milovnicí provensálského stylu, a proto nás vzala načerpat inspiraci k jinému domu v rámci té samé vesnice. Byl opuštěný, zanedbaný, s metrovým plevelem všude kolem a do interiéru jsme se ani nedostali. Ale pro nás byl dokonalý. Zůstala jsem stát s otevřenými ústy a srdce jakoby mi chtělo vyskočit z hrudi. Ani nedokážu popsat ten pocit. Zkrátka, bylo to osudové setkání. Bohužel, v tom čase dům nebyl na prodej. Později se mi manžel přiznal, že také jemu poskočilo srdce, když ho uviděl, ale vzhledem na všechny okolnosti raději ty pocity v sobě potlačil.

Téměř pod celým domem vede vinný sklep. Část, která je pod domem, je zpevněná cihlovou klenbou a část, která pokračuje až pod zahradu, je vytesaná do tufu. Sklep je na tomto místě přibližně pět metrů pod zemí. Momentálně slouží k uskladnění vína, ale do budoucna v něm plánují vystavit sbírku vzácných kamenů, jelikož majitel je vášnivým sběratelem minerálů. Zdroj: Viktória Holečková

Co se dělo pak? Je mi jasné, že v tomto příběhu ještě dojde k překvapení.

Tři roky jsem ho chodila pravidelně obdivovat a snila jsem o něm, až jsem se doslechla, že je na prodej. Domluvili jsme si prohlídku a definitivně jsme se ujistili v tom, že je to náš vysněný dům. Samozřejmě, byla to trochu bláznivá situace, ve které jsme se ocitli. Měli jsme svůj první dům, ale další jsme si nemohli dovolit koupit. I přesto jsme šli za majitelem zjistit jeho podmínky. Nebyl finančně odkázaný na okamžitý prodej. Měl spoustu zájemců, ale chtěl ho prodat někomu, kdo bude nadále důstojně zvelebovat jeho odkaz. Viděl naše zanícení pro jeho „dílo“, a tak jsme se nakonec dohodli. O rok později jsme dům koupili a nastěhovali se. Celá cesta k němu je takovou neuvěřitelnou shodou okolností, že není pochyb o tom, že nám byl souzený.

V jakém stavu jste ho koupili a co všechno jste museli předělávat?

Většinu rekonstrukčních prací realizoval ještě původní majitel, který čerpal inspiraci na svých cestách v Provence. Dům předělal, ale nakonec jej nevyužíval. Několik let byl opuštěný, upadal. My jsme před nastěhováním museli dokončit topení a spousty praktických záležitosti a oprav, abychom zde mohli normálně fungovat.

Hannah si vychutnává šálek voňavého čaje na staré lavičce, které vdechla novou mentolovou podobu maminka Viki. Zdroj: Viktória Holečková

Jaké styly, barvy a materiály se ti líbí a kde všude jsi čerpala inspiraci při zařizování?

Náš styl se postupně vyvíjí. Když jsme před šesti lety začínali se zařizováním, měla jsem potřebu všechno malovat na bílo. To bylo takové mé romantické vintage období. Postupně jsem zjistila, že tento styl může být mnohem různorodější, barevnější a to je na něm krásné. Upustila jsem od tolika bílé a momentálně se zde snažím zakomponovat víc černé barvy a industriálních prvků. Z materiálů preferujeme dřevo, kámen a cihlu. Z barev je to bílá, černá a mentolová. Inspiraci hledáme v samotném provensálském stylu, který někdy spojujeme také s jinými prvky, které do něj nepatří, ale nám se líbí. V tom tkví také jedinečnost našeho domu. Nemá pevně dané pravidla a tímto způsobem rovněž reflektuje naše osobnosti. Pořád nás inspirují i skryté klenoty našeho kraje, které nacházíme během potulek krajinou.

Odkud máte nábytek, co jste si dali vyrobit na míru a co vzešlo zpod vašich rukou?

Již na začátku jsme věděli, že chceme kvalitní nábytek, který vydrží léta. Prvním zařízením v domě byl konferenční stolek a komoda, které jsme si nechali vyrobit na míru u truhláře. Později jsem zjistila, že také v bazarech můžu sehnat jedinečné kousky a navíc za skvělé ceny. Proto jsem začala pravidelně sledovat inzeráty. Takto jsem „vymákla“ starou singerku a jídelní stůl se židlemi. K mým nejlepším úlovkům patří komoda s obrovským zrcadlem v obývacím pokoji, ke které mám také ještě noční stolky. Měla jsem štěstí, že jsem našla bazar, který rušili a věci prodávali skutečně za zlomek ceny. Většina nábytku je vlastně z druhé ruky. Za každým kouskem se skrývá nějaký příběh, který mu dodává ještě větší hodnotu. Postupně jsem přestala s aktivním hledáním, protože nábytek a doplňky si mě našly samy. Mezi rodinou a přáteli jsem známá tím, že zachraňuji to, co jiní vyhazují. A tak předtím, než něco vyhodí, ukážou mi to. Co je pro někoho odpad, je pro mne poklad. 🙂

Stará kancelářská skříň a nepotřebné kufry? Někdo by řekl, že na smetiště s tím. Ale rozhodně ne Viki, která jim dala nový šat. Zdroj: Viktória Holečková

Na ometání pavučin v obývacím pokoji používám pět metrů dlouhou prachovku, kterou mi vyrobil manžel spojením teleskopické tyče a teleskopické prachovky.

Viki

Na co je potřeba se podle tebe zaměřit, pokud chceme do interiéru vnést atmosféru kouzelného provensálského nebo vintage stylu?

Provensálský a vintage styl jsou založené na kombinaci přírodních prvků a jsou také o jisté záměrné nedokonalosti. Typické jsou odhalené dřevěné trámy, kamenné nebo cihlové zdi. Dokonalé hladké omítky bych vyměnila za strukturované, přidala bych více přírodních materiálů, které vizuálně dodají interiéru teplo, a co se barev týče, sáhla bych po pastelových odstínech. K vintage stylu neodmyslitelně patří jedinečné kousky rustikálního nábytku a doplňků, které mají svůj věk. Ten je zaznamenán různými škrábanci, prasklinami nebo ošoupaným vzhledem. Mně osobně se na tomhle stylu líbí také to, že je o recyklaci a dává šanci starým věcem, které chtějí jiní lidé vyhodit. Takže originální zařízení vás nemusí stát desítky tisíc korun.

Cihlou obložený pult v kuchyni ji propojuje s obývacím pokojem. Z kuchyňské strany je na něm varná deska a z druhé strany je místo pro zážitkovou kuchyň – otevřený a bezpečný oheň v interiéru. Nad pultem je na míru vyrobená více než dva metry dlouhá digestoř. Zdroj: Viktória Holečková

Máte ještě nějaké plány se zařizováním svého domu snů?

Od chvíle, kdy jsme se sem nastěhovali, pořád něco dolaďujeme a vylepšujeme. Nápady a inspirace přicházejí postupně a zapadají do sebe jako puzzle. Je to takový celoživotní projekt. Máme rádi změnu a pořád musíme něco dělat. Momentálně mám v záloze pár kousků, které čekají na renovaci, a budu jim hledat nové místo. Uvidím, jak kreativně se to „zvrhne“. V obývacím pokoji plánujeme udělat další foto-stěnu, kde budou vystavené naše umělecké fotografie přírody. Manžel je zanícený filmař (altway.eu) a bushcrafter (outdoorový nadšenec/zálesák) a prostřednictvím fotek chceme návštěvám odprezentovat krásy kraje, ve kterém žijeme.

Nejen interiér, ale také exteriér vašeho domu působí velmi přívětivým dojmem. Pěstujete něco?

Zahrada se skládá ze dvou částí. První se nachází podél domu a je upravená a téměř bezúdržbová. Podél domu máme travertinovou dlažbu a zbytek tvoří kamínky (pod nimiž je schovaný beton). Nemůžeme si to vynachválit. Ze začátku jsem se bála, že nám tady bude chybět trávník, tedy více zeleně. Ale nakonec nám vůbec nechybí, protože je to vykompenzováno přísavníkem na domě, obrovským morušovníkem, skalkou a spoustou květináčů, které si podle nálady přesouvám. Díky vykaménkované zahradě nemusíme každou chvíli sekat a během deštivých dnů si do domu nenosíme bláto.

Ráda „lovím“ různé solitéry s příběhem ve starožitnictvích nebo na burzách. Pokud je to nutné, dopřeju jim renovaci a následně hledám to nejlepší místo v domě.

Viki

Co se týče údržby, jednou za čas kamínky proběhneme hráběmi a dle potřeby sesbíráme napadané listí. Část zahrady za domem je ještě ve stádiu realizace. Pozemek jsme nejdřív vyrovnali a následně rozdělili na tři terasy. První bude okrasná a zbývající dvě užitkové. Máme zde nasazené ovocné stromečky, víno, rybíz, maliny, ostružiny. Časem přibyde také políčko na pěstování zeleniny a bylinek.

MAJITELÉ

Viki pracuje jako fotografka, ale věnuje se také handmade tvorbě, malování nebo přípravě dekorací a scén do videí, jelikož její manžel je filmařem. Není žádným překvapením, že jejich dům jim kromě bydlení slouží také jako studio, ve kterém již natočili pár videoklipů a reklam. Bydlí v něm také se čtyřletou dcerkou Hannah a společnost jim dělají přítulné kočky Blacky a Buddy. Více inspirací z bydlení a kreativních projektů této šikovné dvojice si můžete prohlédnout na stránce www.vikicreative.eu.

NEMOVITOST

Rodinný dům v Maďarsku s užitkovou plochou 134,46 m² a pozemkem s rozlohou 899 m².

Text: Katarína Barošová
Foto: Viktória Holečková
Zdroj: Časopis HOME