Stručný průvodce zateplování fasád 1.

Reklama

Boj mezi zastánci jednovrstvých (nezateplených) a vícevrstvých (zateplených) obvodových konstrukcí sice ještě tak úplně neskončil, přesto lze říci, že dnes tvoří zateplení u novostaveb určitý očekávaný standard. A tak pokud nestavíte z materiálu, který se bez zimníku obejde, dříve či později budete muset řešit zásadní otázku – co svému domu obléknout?

 

Volba konstrukčního systému
Při výstavbě rodinného domu se dnes setkáváme nejčastěji s těmito stavebními materiály konstrukce nosných zdí: keramikou (cihlou), pórobetonem, dřevem, monolitickou konstrukcí (ztraceným bedněním) a vápenopískovými tvarovkami. Chtě nechtě si budete muset vybrat. Ještě dříve, než učiníte rozhodnutí a ke konstrukčnímu systému vyberete odpovídající zateplení, je vhodné si uvědomit jedno určující kritérium, které nelze obejít. „Základem je normový požadavek na součinitel prostupu tepla stěnou U. Současná norma požaduje základní hodnotu 0,38 W/(m2 . K), nová norma posune jeho hodnotu na 0,30 W/(m2 . K). To je hodnota, která je podmínkou pro získání stavebního povolení nebo akceptování ohlášky,“ říká zkušený stavbař Milan Pokrivčák. Vyšší standardy staveb (nízkoenergetické či pasivní) mají tuto hodnotu stanovenou jinak, nicméně základním kamenem je právě normová hodnota.

Výběr konstrukčního materiálu je ale na stavebníkovi nebo architektovi či dodavateli – každý doporučuje to, s čím má lepší zkušenosti. Jeho vliv na zákazníka je poměrně velký, což si výrobci stavebních materiálů dobře uvědomují. Projektant se sice musí zvoleným konstrukčním systémem zabývat z hlediska specifických vlastností každého z materiálů (například pevností), z hlediska tepelné prostupnosti však musí akceptovat jediné – normativní požadavek.

Montáž izolační desky Rockwool Frontrock MAX E při realizaci kontaktního zateplení fasády. Fasádní izolace Rockwool Frontrock MAX E s ukázkou technologie Dual Density. Dvouvrstvá tepelně
izolační deska. Její měkčí, flexibilní vnitřní strana se přikládá k zateplované fasádě, Velmi tuhá vnější strana desky je odolná proti poškození a zajišťuje vysokou mechanickou odolnost fasády. Povrchová úprava zaručuje dobrou přídržnost stěrkové hmoty a bezpečnou montáž.

Pro variantu se zateplením hovoří ještě jeden fakt, a to výsledná tloušťka obvodové konstrukce. Pokud chceme splnit požadavky normy nebo optimálních hodnot pro naši budoucí tepelnou pohodu a zároveň zamezit průvanu v peněžence, poskytuje varianta se zateplením oproti běžným materiálům ještě jednu výhodu. Jednoduše řečeno – vícevrstevná konstrukce (zdivo + zateplení) má při zachování stejné hodnoty U menší tloušťku, než by tomu bylo ve variantě bez zateplení, ale s použitím jednovrstvé konstrukce s odpovídajícími tepelnětechnickými vlastnostmi. Výsledek se promítne v centimetrech či metrech čtverečních vnitřního prostoru navíc. „Ale nakonec stejně o materiálu konstrukce rozhodne zkušenost architekta či prosté sympatie k jednomu či druhému materiálu,“ dodává ze zkušeností Milan Pokrivčák.

I. Izolant by se měl s materiálem obvodových zdí z hlediska tepelnětechnických vlastností vhodně doplňovat.

Nohy v teple!
Všechny typy tepelných izolací dnes dosahují velmi podobné parametry tepelné vodivosti (λ), které jsou určující pro jejich základní funkci – tj. bránit pronikání chladu (ale i horka) z exteriéru do interiéru a naopak: zamezit, aby těžko a draze zaplacené teplo (či chlad např. z klimatizace) z interiéru unikal. „Standardy jsou poměrně vysoké, jednotliví výrobci se liší spíše ve svých nejlepších produktech, které nabízejí nějakou přidanou hodnotu,“ říká odborník na izolace Milan Pokrivčák. Ať už jde o polystyren (expandovaný EPS či extrudovaný XPS, či šedý EPS s přídavkem grafitu), minerální izolaci (skelnou vatu či kamennou vlnu), dřevovláknité desky, konopí nebo foukanou celulózovou izolaci, jejich schopnost izolovat je velmi podobná. Výsledné hodnoty U lze tedy dosáhnout různou tloušťkou různých izolací. Takže paradoxně – pokud se rozhodujete na základě primární schopnosti tepelné izolace „držet teplo“, můžete zvolit jakoukoli možnost; je na projektantovi, aby vypočítal její tloušťku.

Schéma provedení kontaktního zateplovacího systému obvodové zdi z pálené cihly. Schéma provedení kontaktního zateplovacího systému obvodové zdi z pórobetonu.
V případě dřevostavby je vhodnější využít odvětranou fasádu – se zateplovacím systémem do roštu s odvětrávanou mezerou.

II. Dobrý krejčí vám ušije zimník z jakéhokoli materiálu. Výběr barvy a látky je už na vás.

Magické dýchání

Oblíbeným protizateplovacím argumentem je mezi stavbaři již proslulé rčení o tom, že stavba musí dýchat. „Z hlediska tepelně technických vlastností můžeme použít všechny typy materiálů, důležité je, aby projektant uměl zhodnotit jejich spolupůsobení,“ doplňuje Milan Pokrivčák, „ovšem pro projektanta je velmi důležité vzít v úvahu další vlastnosti použitého materiálu – třeba ono „dýchání“, neboli odborně řečeno to, jak se materiál chová vzhledem k difuzi vodních par. Cílem je zamezit kondenzaci vlhkosti v interiéru, ve zdivu či v izolační vrstvě.“ Vodní pára se totiž díky rozdílným tlakům uvnitř a vně budovy tlačí ven – nejkratší možnou cestou, tedy obvodovými zdmi.

Nejhorší je zvolit takovou kombinaci materiálů, které spolu v tomto ohledu nespolupracují. „Třeba pokud obložíte pórobetonovou zeď extrudovaným polystyrenem, spojili jste dva materiály s diametrálně odlišnou hodnotou difuzního odporu a může se stát, že vodní páry zkondenzují na rozhraní izolace a obvodové zdi,“ vysvětluje projektant. Důležité je ovšem vzít v úvahu celý systém – třeba i použité lepidlo (u minerální izolace) a ve všech případech druh použité omítky. Brzdou přirozeného odvodu vodních par z budovy totiž může být i tato na první pohled pouze kosmetická součást stavby. Dnes se totiž velmi často dává přednost tzv. difuzně otevřené konstrukci a správně by měla být vrstva s největším difuzním odporem ta na straně interiéru, která tvoří funkci jakési parobrzdy.

III. Izolant by měl umožnit plynulý přechod vodní páry konstrukcí.

Kontaktní nebo odvětrávaná fasáda
S vývojem trhu stavebních izolací a zdicích materiálů se objevují nové trendy i v navrhování fasád. Tradiční způsob využívá tzv. vnější kontaktní zateplovaní systém VKZS neboli ETICS, kdy se izolace lepí či kotví přímo na nosnou zeď objektu. Stále častěji se ale používá i systém dvojité, odvětrávané fasády – vnější plášť budovy je oddělen od obvodové zdi vzduchovou mezerou. Rozhodně to nepředstavuje dominantní řešení, nicméně jde o poměrně zajímavou možnost řešení fasády. Obvykle se s tímto řešením setkáme u dřevostaveb či alespoň dřevěných vnějších obkladů budovy. Nezáleží na typu izolace, který chceme použít; o vhodnosti tohoto řešení rozhodují jiné vlastnosti zdí a konkrétní podmínky, specifické pro každou stavbu.

„I když se používají i u novostaveb, já bych doporučoval zvážit využití odvětrávané fasády u starších budov s vlhkými zdmi. Komínový efekt, který vzniká ve vzduchové mezeře, může pomoci „vytáhnout“ vlhkost z konstrukce,“ radí projektant. Obecně je ale potřeba počítat s tím, že odvětrávaný systém je dražším řešením zhruba o 15 až 20 procent na rozdíl od kontaktního systému. Z hlediska požární odolnosti se u provětrávaných fasád nesmí použít polystyren, pouze minerální vlna.

Existují ale i řešení ETICS speciálně určené pro vlhké zdivo, což opět souvisí s difuzním odporem materiálu a jeho schopností zamezit kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce – vhodnost použití výrobce vždy deklaruje (např. Baumit Open).

Další sledovanou vlastností izolantu vzhledem ke skladbě fasády je pevnost v tahu. „Pokud uvažujete o fasádě obložené klinkerovými páskami, nebo dokonce kamennými deskami, musí vás zajímat i tato vlastnost tepelné izolace. Čím těžší fasádu budeme upevňovat, tím vyšší pevnost musí mít materiál izolace,“ upozorňuje na možná ne tak častý, ale důležitý aspekt výběru nejvhodnější izolace pro vaše obvodové zdi Milan Pokrivčák.

TEXT: Matej Šišolák, odborná spolupráce Ing. Milan Pokrivčák, Knauf Insulation
FOTO: archiv firem

{R1}

Reklama
Reklama

Komentovat