Vše o dřevo-hliníkových oknech

Při úvahách o moderním architektonickém vyhotovením oken musíme zaměřit pozornost i na kombinované okenní konstrukce, například dřevo-hliníková okna. Ta vynikají moderním a zároveň estetickým vzhledem, a navíc jsou vhodná i do nízkoenergetických a energeticky pasivních domů (EPD). Z exteriérové strany je rám okna hliníkový – tak si okno zachová čisté linie – v interiéru zase dřevěný.

Struktura a charakteristika oken

Dřevo-hliníková okna jsou do nízkoenergetických staveb vhodná nejen z hlediska architektonického, ale i tepelnětechnického. Díky hliníkovému opláštění mají tyto konstrukce v porovnání s dřevěnými okny několikanásobně vyšší životnost. Představa, že dřevo-hliníková okna mají horší tepelnětechnické vlastnosti (kvůli použitému materiálu hliníku), se však nezakládá na pravdě. Připojením hliníkové konstrukce na dřevěnou totiž vznikají vzduchové dutiny a dřevěná konstrukce získává kompaktnější tvar. Celkové tepelnětechnické vlastnosti těchto profilů jsou porovnatelné s dřevěnými okny. Největší vliv na součinitel prostupu tepla U má samozřejmě dřevěná část okenní konstrukce, přičemž hliníková vnější konstrukce ovlivňuje změnu součinitele prostupu tepla na exteriérové straně okna. Z tohoto důvodu je hodnota U pro dřevěnou část dřevo-hliníkových oken z uživatelského hlediska přijatelnější než u čistě dřevěných oken, což příznivě ovlivňuje jejich tepelnětechnické vlastnosti. Hliníkové profily nevytvářejí přídavné tepelné mosty, protože se připojují pomocí plastových úchytek.

Konstrukce přímo určené do energeticky pasivních domů se dají kombinovat – z hliníku, plastu a dřeva. Taková konstrukce zlepšuje díky uzavřeným vzduchovým dutinám v plastové části tepelněizolační vlastnosti okna. Při tloušťce dřevěné části 78 mm s použitím izolačního trojskla s hodnotou U_g = 0,7 W/(m² . K) se dosahuje součinitel prostupu tepla okna U_w = 0,8 W/(m² . K). Tato konstrukce získala i certifikát od Institutu energeticky pasivních domů v německém Darmstadtu.

Dřevo-hliníkový fasádní systém

Pro nízkoenergetické a energeticky pasivní domy jsou z hlediska tepelných zisků v zimním období důležité velké zasklené plochy. Tepelné zisky lze dosáhnout i díky fasádním systémům. Zasklené fasádní systémy se vyrábějí nejčastěji z hliníkových profilů. Hliník má vysokou tepelnou vodivost, s tím souvisí i větší pravděpodobnost vzniku tepelných mostů v konstrukci, které jsou v energeticky pasivním domě nepřípustné. Řešením je využití dřevo-hliníkových fasádních systémů, kde nosnou konstrukci tvoří dřevěné prvky, které mají v porovnání s hliníkovou konstrukcí příznivější izolační vlastnosti. Další výhodou dřevěné nosné konstrukce je její minimální délková tepelná roztažnost, proto není třeba velká dilatace u velkoformátových fasád. Samozřejmě je potřebná dilatace na vnějších hliníkových profilech, které na rozdíl od dřevěné nosné konstrukce tepelně pracují. Dřevo lze spojovat čistými spoji v jakémkoliv rovinném úhlu, pomocí skrytých kovových spojovacích prostředků. Takové řešení spojů následně nemá rušivý vliv při pohledu na interiérovou stranu fasády.

Tepelnětechnické vlastnosti takových konstrukcí do velké míry závisejí zejména na použitém typu zasklení, protože to tvoří největší část fasád. U oken pro nízkoenergetické budovy se tepelnětechnické vlastnosti zasklení (prostup tepla) pohybují pod hodnotou U_g ≤ 0,8 W/(m² . K). Hodnota celkového součinitele prostupu tepla pro fasádní systémy dosahuje až U_cw = 0,64 W/(m² . K). Tato hodnota je určená pro standardizované rozměry rámů 1,23 × 1,48 m. Tyto rozměry se však u fasádních systémů používají omezeně. Stejně jako dřevo-hliníková okna i dřevo-hliníkové fasádní systémy mají od  Institutu energeticky pasivních domů v německém Darmstadtu certifikát vhodnosti do EPD.

Text: Ing. Roman Nôta
Foto: Dano Veselský, Mirador