Co byste měli vědět o dřevěné fasádě

Dřevo je přírodní, tedy živý materiál. Ne že by to byla pro někoho nová informace, jen je dobré si to u fasády připomenout. Jako každý přírodní materiál má totiž vlastnosti, které nebyly navrženy tak, aby vyhověly všem našim představám. Pokud tedy chcete se dřevem v exteriéru žít dlouho a v harmonii, je potřebné ho zkrátka akceptovat takové, jaké je.

Konstrukční ochrana

Největším nepřítelem dřeva je voda a vlhkost. Vlhká dřevní hmota je totiž skvělou potravou pro dřevokazný hmyz (už při vlhkosti nad 10 % a teplotě nad 10 °C), houby či mech (když vlhkost dřeva třeba i přechodně překračuje 20 %). Při vyšší vlhkosti (nad 25 %) mohou dřevo napadnout i plísně. A nic z toho se s představou hezké dřevěné fasády určitě nespojuje. Proto je potřebné dřevěnou fasádu v první řadě chránit před vlhkostí už samotnou konstrukcí stavby – každý detail musí být vyřešen tak, aby mohla voda z dřevěných prvků co nejlépe stékat a dřevo mělo možnost se co nejrychleji vysušit.

Právě to je důvod, proč se dřevěné fasády dělají jako tzv. odvětrané. To znamená, že se fasádní desky upevňují na podkladový rošt tak, aby se pod nimi vytvořila mezera, přes kterou proudí vzduch. Ten umožňuje účinné odvětrání jakékoli vlhkosti – i té, která proniká přes konstrukci obvodových stěn z interiéru, i té, kterou fasáda navlhne při dešti. Z tohoto pohledu je tedy lepší, když je fasádní obklad svislý, protože tak po něm může voda bez překážek stékat.

Zdroj: iStock

U vodorovného obkladu je důležité vyřešit spoje, resp. spáry tak, aby do nich voda nevtékala a nedržela se tam. Stejně významné je i řešení spojů v rohu a dalších detailů – k delší životnosti fasády přispívají například správně zrealizované okapy a dešťové svody, ale i parapety a různé plechové chrániče, které zabraňují vodě dostat se do desek nebo pod ně. A zde se dostáváme k prvnímu nepříjemnému faktu: odvětraná fasáda má sice skvělé vlastnosti a dřevěný obklad krásně vypadá, jde však o pracné, a tedy i dražší řešení. A to i v případě, že si vyberete to nejlevnější dřevo.

Zdraví nade vše

Ačkoli je konstrukční ochrana dřeva před vlhkostí zásadní, neměla by být jedinou prevencí před napadením hmyzem, houbami či plísněmi. Předtím, než se dřevo dostane na fasádu, mělo by být zdravé a připravené vzdorovat nejrůznějším biotickým škůdcům. Jaké jsou v tomto směru možnosti? Základním ošetřením dřeva před jeho použitím v exteriéru může být impregnace. Fasádní obklad si můžete naimpregnovat i sami, ale lepší je koupit profesionálně impregnované dřevo (ideálně i s certifikátem).

Tlaková impregnace je trvalejší úpravou, jelikož ochranný prostředek při tomto procesu spolehlivě pronikne do hloubky dřevěných prvků. Výsledkem je trvanlivá dřevěná fasáda bez nutnosti následné údržby. Další možností je tzv. termodřevo nebo i „pečené dřevo“, které se v procesu úpravy na několik dní vystaví teplotě 160 až 220 °C. Tím se v něm zničí všechny složky, které „chutnají“ dřevokaznému hmyzu a jiným škodlivým elementům a zkracují jeho životnost. Jde sice o nejdražší, ale zároveň i nejtrvalejší úpravu, jelikož dřevo si bez jakékoli další údržby či ošetření nejdéle zachová nejen funkčnost, ale i původní vzhled.

Není krása jako krása

Pro někoho je šednoucí dřevo znakem vyzrávání do přirozené krásy, pro jiného nepříjemnou přeměnou. Pokud patříte do první skupiny, budete mít s dřevěnou fasádou podstatně méně práce – vystačíte si s prvotním „propečením“, případně s bezbarvou biocidní impregnací. Jelikož důvodem šednutí dřeva je UV záření, měli byste počítat s tím, že tato proměna nebude rovnoměrná – tam, kde na fasádu přímo svítí slunce, bude proces rychlejší, ve stínu balkónu či přesahu střechy zase pomalejší. Barevný rozdíl bude zpočátku i mezi plochami orientovanými na různé světové strany. Pokud chcete zachovat původní odstín dřeva, musíte ho chránit proti působení UV záření. Na tuto ochranu se nejčastěji používají tenkovrstvé, tzv. olejové lazury s UV filtry a UV absorbéry.

Lazuru si můžete zvolit buď bezbarvou, nebo tónovanou, která dřevo nejen chrání před povětrnostními vlivy, ale zároveň ho i dekorativně zabarvuje. Pro olejové lazury přitom hovoří zcela praktické důvody – jelikož vsáknou do dřeva a nezanechají na něm lakovou vrstvu, jednak zachovají jeho přirozený vzhled, kresbu a strukturu, jednak je při obnovování nátěru není potřebné odstranit, což by mohlo být na fasádě opravdu problematické. A zde se dostáváme k podstatné informaci – takovýto ochranný nátěr se musí pravidelně obnovovat.

K dlouhé životnosti fasády přispívá nejen pravidelná obnova nátěru, ale i kontrola případného mechanického poškození či deformace dřeva i nátěru.

Podle čeho si vybrat dřevo?

Přirozeně podle vzhledu a ceny. Cena však souvisí i s odolností dřeva, na což je dobré při počítání pamatovat. Na tom, jaký typ dřeviny a prvotního ošetření si vyberete, totiž závisí nejen výška počáteční investice, ale i životnost fasády a pracnost následné údržby. Nejlevnějšími dřevinami jsou pochopitelně ty lokální, z nichž se nejčastěji používá smrk a borovice. U smrku, který je u nás nejoblíbenější hlavně kvůli své dostupnosti, se zároveň udává nejkratší životnost. Tu však dokáže až zdvojnásobit tepelná úprava a prodloužit pravidelné ochranné nátěry.

Zdroj: iStock

Severské nebo exotické dřeviny jsou podstatně dražší volbou, ale jejich dřevo je hustější, a díky tomu i tvrdší a odolnější – zatímco životnost chemicky neošetřené fasády z místních měkkých druhů dřeva je přibližně 10 až 15 let, u neošetřeného exotického dřeva to může být i 60 až 80 let. Velké oblibě se u nás těší i fasády z modřínu opadavého. Z hlediska ceny je zlatou střední cestou, avšak jeho dřevo časem nedegraduje, ale pevní. Název červený smrk vychází z odstínu kůry a načervenalé kresby na čerstvém dřevě, ale u fasády je výstižnější „modřín“. Dřevo červeného smrku totiž bez úpravy venku velmi rychle zmodrá a jeho barva se změní na modrošedou až černou (hlavně při severní orientaci).

Jak náročná je údržba?

Jak už bylo zmíněno, nároky na péči závisí na počátečních rozhodnutích. Zcela jiná situace je například u severského termodřeva, které chcete nechat zešednout, jiná u smrkové fasády napuštěné biocidním nátěrem a ošetřené lazurou. Pokud se rozhodnete fasádu ošetřit nátěrem, měli byste vědět, že ho bude potřebné pravidelně obnovovat. Jak často? To závisí na použité nátěrové hmotě a namáhání fasády povětrnostními vlivy, například podle orientace na světové strany. U olejových lazur je obvyklý interval 5 až 7 let (přesnější údaj se dočtete na balení konkrétního přípravku), ale pokud jste zastánci přirozeného vzhledu dřeva ošetřeného jen přírodním olejem, počítejte s podstatně častější obnovou nátěru (minimálně jednou za rok).

Před opravným nátěrem je potřebné fasádu nejdříve opatrně očistit, odstranit volnou špínu a prach. Místa napadená plísněmi nebo mechem by se měla ošetřit speciálními prostředky, po jejich vyschnutí se fasáda natře alespoň dvěma vrstvami. K dlouhé životnosti fasády přispívá nejen pravidelná obnova nátěru, ale i kontrola případného mechanického poškození či deformace dřeva i nátěru (např. trhliny, korýtkování prken apod). Chyby je potřebné co nejdříve opravit, aby se poškození nerozšířilo.

Jak ošetřit dřevěnou fasádu?

Radí Radek Kříž, technický poradce značek Balakryl a Primalex

Pro ochranné a dekorativní nátěry dřeva doporučuji lazury Balakryl a Primalex. Tyto lazury můžete použít nejen k nátěrům venkovních dřevěných obkladů, ale také dřevěných prvků v domě či bytě a jednoduše tak sladit exteriér s interiérem. Lazury jsou dostupné v bezbarvém provedení, v barvách dřeva nebo v 11 originálních šedých odstínech, které byly inspirovány čistým skandinávským stylem.

Lazury jsou dostupné ve dvou variantách – silnovrstvé a tenkovrstvé. Základním rozdílem mezi tenkovrstvou a silnovrstvou lazurou je, že tenkovrstvá lazura nezanechává na povrchu dřeva film a je celá vsáklá do vrchní vrstvy. Ochrání tak dřevo před povětrnostními vlivy a nepřízní počasí. Silnovrstvou lazuru zvolte, pokud chcete na povrchu dřeva zanechat silnější vrstvu a vytvořit tak ještě odolnější bariéru proti povětrnostním vlivům.“

Připravila: Erika Kuhnová

Foto: iStock, Primalex

Zdroj: Časopis HOME