7 důvodů pro montovaný dům

V Rakousku, Německu, Finsku či USA jich je ažaž. U nás je situace jiná. Naši investoři, většinou odchovaní na masivních tradicích zděných domů, jsou opatrní, v některých případech dokonce skeptičtí. A to i přesto, že montované domy mají své výhody.

1. Záruka pevné ceny
Konstrukce a jednotlivé komponenty montovaného domu se vyrábějí v továrnách a následně se dovážejí na staveniště. Výška celkových nákladů na výrobu prefabrikátů, materiálů a stavebních prací je tedy předem známá v přesné kalkulaci. U montovaných domů máte větší jistotu, že cena uvedená ve smlouvě bude dodržena. Jejich výstavba totiž probíhá v krátkém časovém horizontu (hrubá stavba trvá přibližně několik týdnů) a do výšky nákladů se nepromítají takové vlivy, jako jsou například zdražování materiálů, paliv či energií, které se obvykle negativně projeví u zděných domů, v důsledku čehož se nejen upravují ceny směrem nahoru, ale i prodlužují dohodnuté termíny. (Tento starý trik se osvědčil v praxi mnoha firem a firmiček, proto při výběru dodavatele stavby prověřujte, ptejte se, žádejte reference. Z uvedených důvodů je výhodnější svěřit stavbu velkému výrobci, kterému v podobných praktikách brání pozice na trhu a s ní spojené renomé.) 

 Výstavba montovaného rodinného domu Classic (Canaba)
 
2. týden
 
 3. týden
 
4. týden
 
 9. týden

2. Rychlá výstavba
Postavit montovaný dům trvá přibližně tři až šest měsíců – záleží na typu konstrukce a dalších požadavcích investora. Hrubá stavba může vyrůst už do tří dní. Zděné stavby využívají mokré procesy, které mají předepsanou dobu schnutí, což výrazně prodlužuje průběh stavebních prací. Navíc pro lepší sedání je nutné hrubou stavbu zděného domu nechat přezimovat. V porovnání s nimi u montovaných domů získáte k dobru minimálně šest měsíců, během nichž byste museli počítat s dalšími náklady na nájem (protože dokud dům nestojí, někde bydlet musíte). Pokud stavbu financujete prostřednictvím hypotéky, na úrocích ušetříte další desetitisíce korun díky rychlému čerpání hypotéky (rychle vybudovanou stavbou můžete ručit při úvěru).

3. Více obytného prostoru
Při pohledu na menší typ montovaného domu, jakým je například bungalov, vás mohou přepadnout pochybnosti o velikosti jeho užitné plochy. Jestliže vaše nároky na prostor nemají ambice hodné ropného magnáta, při obhlídce takového domku zevnitř vás pravděpodobně překvapí velkorysý obytný prostor. Ve srovnání se zděnými stavbami mají totiž montované domy téměř o polovinu tenčí stěny (při zachování porovnatelných tepelně- a zvukověizolačních parametrů), díky čemuž získáte o 10 až 15 % více užitné plochy. V tradičně velkém rodinném domě tak získáte jeden pokoj navíc.

4. Tuctové bydlení? Kdepak!
Zachtělo se vám funkcionalistické kostky? Nebo stačí dvoupodlažní klasika se sedlovou či stanovou střechou? Pokud vám u slova katalogový či typový naskakuje husí kůže, nemusíte se hned otáčet zády k montovaným domům. Ačkoliv nepovyšují architektonickou exhibici nad účelnost, nevěřte tvrzením zlých jazyků o jejich omezených dispozičních možnostech, jelikož i u těchto typů domů lze provádět rozsáhlé úpravy, a to nejen v dispozici, ale můžete si vybrat i barvy, materiály, zařízení a podobně. V katalozích, které nabízejí jednotlivé firmy, najdete typové projekty hotových staveb s několika desítkami, ba až stovkami možných variant a kombinací, které se dokážou přizpůsobit individuálním požadavkům zadavatele. Pokud si navzdory všemu nevyberete, dokáže firma navrhnout projekt na míru. Za individualitu si však budete muset připlatit. V porovnání s katalogovými domy, jejichž díly se vyrábějí sériově, a i proto je jejich cena nižší, se náklady na individuální projekty a na realizaci stavby vyšplhají přibližně o 10 až 15 % výše oproti typovým projektům z katalogu.

5. Stavba nezávislá na počasí
Postup výstavby zděného domu závisí mimo jiné i na takzvaných mokrých procesech, jako jsou například betonování základové desky či stropů, lití potěrů, realizace omítky a jiné. Protože u předpřipravených dílců montovaných domů odpadají mokré procesy – jednotlivé díly se rodí přímo ve výrobní hale, kde se zabezpečí kompletní servis (do hotových stěn se mohou osázet okna, dveře, realizuje se i příprava pro sanitární rozvody), takže výstavba na staveništi probíhá nasucho, respektive většina procesů je suchá, je možné stavět v každém ročním období. Počasí ovlivňuje výstavbu (i to jen v malé míře) pouze v případě nanášení poslední vrstvy omítky, která se provádí obvykle až na stavbě (není to však pravidlem, záleží na způsobu výroby a postupech prací toho či onoho výrobce).

6. Ekologická šetrnost a ekonomická nenáročnost
Ty, jimž není osud země lhostejný, možná přesvědčí fakt, že k výstavbě montovaných domů se používají ekologické materiály z obnovitelných zdrojů (v případě dřevostaveb je největším argumentem dřevo). Neustále stoupající ceny energií donutily výrobce i investory, aby se zaměřili na jejich šetření. Montované domy jsou v tomto směru na dobré cestě. Úspory energií se dosahuje nejen na staveništi (protože většina prací se provede ve výrobní hale), ale i během provozu domu. Za nízkoenergetické domy se v našich podmínkách považují objekty, jejichž roční spotřeba tepla na čtvereční metr podlahové plochy nepřekračuje 50 kWh. Montované domy od některých firem tuto hranici nepřekračují, samozřejmě pouze v případě kvalitně propracovaných detailů stavby. „Možnosti vytápění mohou být identické, respektive ještě jednodušší než u zděných domů. U vysoce zaizolovaných domů už není potřebné tradiční vytápění, ale jednodušší, cenově méně náročné. Také zde je však podmínkou absolutní dodržení kvality prováděných prací, protože i menší chyba by mohla znamenat zhoršení komfortu bydlení,“ uvádí Branislav Orolín. A kolik může investor ušetřit s montovaným domem na vytápění? „Úspora v našem vzorovém domě je přibližně 35 000 až 45 000 korun proti podobnému zděnému domu. Když klient investuje hned na začátku, například do tepelného čerpadla, přibližně do 8 až 12 let se mu zvýšené investiční náklady vrátí a po zbylou dobu jsou už provozní náklady na vytápění nebo přípravu teplé vody zanedbatelné.“


Kombinace zděného a dřevěného

Skladba konstrukce Vitalwand od firmy BIEN-HAUS vychází z klasického složení obvodové stěny montovaných dřevěných domů. V čem se tedy liší? K obvodové stěně se přímo na stavbě dobuduje z vnitřní strany cihla Vital, díky čemuž výrobce garantuje, že kromě vyšší odolnosti získá konstrukce lepší zvukověizolační a akumulační vlastnosti a zlepší se i kvalita vzduchu v domě.

7. Vidíte, co kupujete
Stavba rodinného domu je pro drtivou většinu investorů největší životní investicí. Posuzovat vnitřní prostor objektu jen na základě vizualizace je poněkud riskantní, vezmete-li v úvahu možnost fyzicky navštívit vzorový dům. Podle Pavla Herclíka je vzorový dům základním ukazatelem solidnosti firmy, ale i nevyhnutelnou podmínkou pro výběr domu. „Od společnosti, která nenabízí možnost prohlédnout si vzorový dům, respektive několik vzorových domů, nelze očekávat solidní přístup, protože klient se nemá na co odvolávat. Navíc, pokud firma vlastní a provozuje hned několik takovýchto domů, je to neklamným znakem její kapitálové stability, protože investice do každého domu je několik miliónů korun. V podstatě jde o stálou výstavu.“

Co mu lze vytknout a co je otázkou volby

Zvuková kulisa

Majitelé už postavených montovaných domů si stěžují na horší zvukověizolační vlastnosti. Výrobci přiznávají tento nedostatek a snaží se o co nejdůkladnější izolaci stěn i podlah. Samozřejmě že je rozdíl mezi lehkou a masivní konstrukcí, tedy hodně závisí na objemové hmotnosti konstrukce. Lehké stavby mohou mít o něco horší zvukověizolační vlastnosti. Ani ne tak ve vztahu k venkovnímu prostředí, ale spíše z hlediska šíření zvuku konstrukcí v budově. Masivní konstrukce, jako jsou například beton, lehčený beton či vláknocementové panely, mají díky vyšší hustotě lepší vlastnosti.

Jednotlivé dílce montovaných domů se rodí ve výrobních halách, na staveništi se pouze poskládají. Stavba tak probíhá bez mokrých procesů, které zpomalují stavební práce u zděného domu. Výhodou tohoto způsobu výstavby je rychlé navazování – stavbu rodinného domu lze zvládnout do tří měsíců. (BIEN-HAUS)

Předimenzované základy, pokud dodavatel horní stavby a základů není totožný
Ve skutečnosti parametry spodní stavby nezávisejí na dodavateli, nýbrž na projektu, takže je-li projekt vypracován správně, tento problém by neměl vzniknout. Navzdory tomu se doporučuje vybrat si firmu, která dodává horní stavbu i základovou desku. Protože v případě jakýchkoliv pozdějších problémů (zatékání, sedání domu, praskání omítek), které se mohou vyskytnout, se investor dostane do komplikované situace – dodavatel vrchní stavby se bude snažit svalit vinu na nekvalitní základy.



Příjezdová cesta na pozemek by měla být zpevněná (alespoň vrstvou štěrku) a dostatečně široká pro příjezd vozidla, které přiveze prefabrikované dílce. (BIEN-HAUS)

Nízká akumulační schopnost některých konstrukcí
Tento problém se týká dřevostaveb, tedy lehkých konstrukcí, které sice velmi dobře tepelně izolují, ale na druhé straně mají poměrně nízkou schopnost teplo akumulovat. Důsledkem je malá tepelná setrvačnost domu – rychle se sice vyhřeje, ale stejně rychle se vychladí, jakmile přestanete teplo dodávat. V zimě tato vlastnost nezpůsobuje až takové problémy jako v létě, kdy dodávání tepla sluncem nedokážete ovlivnit a dům se nepříjemně přehřívá. Řešením může být doplnění dřevostavby o těžké materiály, například o vnitřní cihlovou vyzdívku nebo betonovou konstrukci. Ty převezmou funkci hmoty, v níž se bude akumulovat teplo. „Rada pro investory zní: Navštivte vzorové domy v létě. Jestliže je v nich příjemně i bez klimatizace, bude tam příjemně i v zimě a náklady na vytápění budou nízké,“ dodává Pavel Herclík.

Po nanesení poslední vrstvy omítek se montované domy dají jen ztěží rozeznat od zděných. (BIEN-HAUS)

Snížená schopnost propouštět vodní páry
„Efekt, který se laicky označuje jako dýchání konstrukce, se odborně nazývá difuze vodních par obvodovou konstrukcí neboli schopnost teplejších vodních par prostoupit zevnitř objektu ven. Čím je materiál pórovitější, tím vyšší je jeho schopnost propouštět vodní páry (ze stavebních materiálů nejpórovitější, a tedy nejlépe propustné pro vodní páry jsou lehčené tvárnice, nejméně propustný je beton),“ uvádí Pavel Herclík. Vlhkost přitom může způsobit problémy v interiéru stejně jako v konstrukci stěn (v obou případech je příčinou plísní a degradace materiálů, v obvodových konstrukcích snižuje tepelněizolační schopnost některých materiálů). Vlhkost, která se v interiéru vyprodukuje (při vaření, sušení prádla, dýchání atd.), by se měla nejprve vyvětrat, část z ní však může vstupovat do konstrukcí. V takovém případě jsou možné dva přístupy: buď necháme vlhkost do konstrukce vstoupit a projít jí až do exteriéru (takové konstrukce se nazývají difuzně otevřené), nebo jí ve vstupu do konstrukce zabráníme (například neporézním materiálem, jako je beton či paronepropustná fólie). Celá problematika kolem „dýchání nebo nedýchání“ domu je složitá, přičemž ani odborníci se nedovedou shodnout na tom, zda je lepší dům s prodyšnými, nebo neprodyšnými obvodovými konstrukcemi. Každá z nich má své zastánce i odpůrce vybavené argumenty pro i proti. Podle Branislava Orolína je výběr jednoho nebo druhého principu jen otázkou volby. Důležité však je dodržet v celém domě stejný princip a s ohledem na něj navrhovat všechny detaily a skladby obvodových konstrukcí.

Příkladem difuzně uzavřených konstrukcí jsou betonové konstrukce, které díky vysoké měrné hustotě vlhkost z interiéru prakticky neabsorbují; o to důležitější je beze zbytku ji odvětrat (například okny), aby nezpůsobila problémy s jinými materiály použitými v interiéru, s rosením oken a podobně. Cihlové zdivo, které je pórovité a mohlo by být příkladem difuzně otevřené obvodové stěny, však nebude správně dýchat, pokud na něm bude z exteriéru neprodyšná omítka. Vlhkost z interiéru se sice do zdiva dostane, omítka ale zabrání tomu, aby se odvětrala do exteriéru. Pak nastane problém. U složitější skladby obvodových stěn (například zateplených zděných konstrukcí nebo dřevostaveb se sendvičovou skladbou) je tato problematika ještě komplikovanější. Proto je u každé stavby důležitý správný návrh i technologická disciplína – například kontaktní zateplovací systém by se měl aplikovat na dostatečně vysušené zdivo, proto je důležité nezateplovat čerstvou novostavbu; u difuzně uzavřených dřevěných konstrukcí (například v podkroví) je důležitá správná skladba, hlavně pořadí vrstev, a také vhodný materiál parotěsné fólie (parozábrany) a precizní provedení jejích detailů, především spojů. V opačném případě se vlhkost z interiéru dostane do tepelné izolace, ale neodvětrá se do exteriéru.

Další aspekty
Jen tak od oka cenově srovnávat zděný dům s montovaným je nesmysl. Proto se této tematice nebudeme blíže věnovat. Relevantních výsledků můžete dosáhnout jen při porovnání jednotlivých projektů.
Investoři velmi často přicházejí s otázkou ohledně životnosti těchto domů. Výrobci se shodují v tom, že jejich životnost je srovnatelná se zděnými stavbami, konkrétní čísla však zatím neudávají. Podle Branislava Orolína je v tomto případě nevýhodou skutečnost, že montované domy se v současném systému vyrábějí od 50. až 60. let minulého století a stále stojí, jejich životnost tedy ještě neskončila.

TEXT: Martina Deríková
FOTO: BIEN-HAUS, Canaba, Dano Veselský
Odborná spolupracíe: Ing. Pavel Herclík (Canaba), Ing. Branislav Orolín (BIEN-HAUS)
ZDROJ: časopis HOME , JAGA MEDIA, s.r.o. 
 

Komentovat