Tepelné mosty jsou nanejvýš nežádoucí

Kvalitní architektonický návrh, podle něhož se má postavit, případně kompletně zrekonstruovat a odizolovat dům, by měl vyloučitmožnou existenci tepelných mostů, aby se vbudoucnosti předešlo neočekávaným komplikacím. Tepelné mosty totiž vznikají ivpečlivě tepelně izolovaných budovách. Obecně se vyskytují na každém místě styku jednotlivých částí stavebních konstrukcí nebo na místech, kde se mění skladba materiálů.
Reklama

Tepelný most představuje místo, na němž dochází kvýrazně vyššímu tepelnému toku než vokolí, to znamená, že odvádí mnohem větší množství tepla. Může to být obezděný železobetonový sloup neboostění anadpraží oken,ale také spojení vodorovných asvislých konstrukcí. Je způsoben jednak změnou tloušťky stavební konstrukce, jednak rozdílnou velikostí vnitřní plochy, která teplo přijímá, avnější plochy, která teplo odevzdává (například kouty stěn, podlah apodobně). Unikání tepelné energie signalizuje vinteriéru studenější povrch anaopak vexteriéru teplejší povrch než mají okolní konstrukce. Místa tepelných mostů lze nalézt také ve střechách avobvodových zdech objektů. V podkrovních místnostech se nesprávně provedená izolace často projevuje vlhkými pruhy na stěnách vmístě krokví.

Nejčastější tepelné mosty
Styk vodorovné konstrukce (stropu, balkonové konzoly) skonstrukcí svislou (stěnou). Profesionální stavební systémy řeší tyto detaily například vkládáním tepelné izolace kpozednímu věnci (tepelněizolační věncovky) nebo požitím takzvaných ISO nosníků, nicméně ani vtomto případě není stav zcela ideální. Vložená tepelná izolace otloušťce 5 cm není schopna zabezpečit stejný tepelný odpor jako vpřilehlé stěně.

Vyhoďte je zkola ven
Snahy oodstranění či co největší zmírnění tepelných mostů se srostoucími požadavky na tepelnou ochranu budov výrazně zvyšují. Jejich negativní vliv na energetickou spotřebu stavby je dnes už všeobecně známý. Mohou ale mít velký vliv ina statiku stavby avkonečném důsledku vést třeba ikjejí destrukci. Problémy stepelnými mosty byly samozřejmě vždy, jen se jim nepřisuzovaly abraly se jako důsledek stárnutí stavby.

Průběh teploty vnezateplené obvodové stěně
Průběh teploty vnezateplené obvodové stěně

Ve hře je izdraví

Tepelné mosty jsou nepřijatelné také zhygienického hlediska. Na jejich chladném povrchu vinteriéru kondenzuje vodní pára alokální relativní vlhkost vzduchu může stoupnout nad 80 %, což je ideální prostředí pro růst plísní – výrazných zdrojů alergenů. Plísně často rostou na viditelných místech, kde se jich můžeme zbavovat různými chemikáliemi, ale také na místech skrytých – vkoutech za skříněmi, pod plovoucími podlahami či pod parapetními deskami, kde je sice nevidíme, ale mikroklima ovlivňují stejně nepříznivě. Vminulosti tepelné mosty takový vliv na růst plísní neměly, protože se ve větší míře topilo pevnými palivy vlokálních kamnech adocházelo kvelmi intenzivní výměně vzduchu vinteriéru. Vzduch byl nasáván kamny aodtud odváděn ve formě spalin komínem, místnosti se také většinou intenzivněji větraly. Vnitřní vzduch byl vzimě sušší, aproto na studených površích nedocházelo knijak vydatné kondenzaci vodní páry. Vsoučasné době se bojuje omaximální úspory energií, omezuje se ivětrání na pouhou hygienickou výměnu vzduchu ačasto iméně. Vzduch vinteriéru je pak pochopitelně vlhčí.

Pozor na překlady
Nadokenní překlady jsou často podceňovaným tepelným mostem. Dříve používané ocelové nosníky průřezu Ijsou zcela nevhodné. Ikdyž vpřípadě rekonstrukcí mnohdy jiná možnost není, je nutné si uvědomit, že ocel je výborný vodič tepla. Bez doplňkové tepelné izolace lze předpokládat vznik povrchové kondenzace uvnitř konstrukce.

Statika na vodě
Statiku staveb ohrožují tepelné mosty především tím, že způsobují kondenzaci vodní páry ivkonstrukci, což může vést udřevěných částí staveb khnilobě, ukovových ke korozi auostatních třeba kporušení mrazem. Typickým příkladem mohou být například pražské činžovní domy sdřevěným stropním trámovím, postavené začátkem 20. století, unichž se v70. a80. letech začaly houfně vyskytovat problémy suhnitím zhlaví stropních trámů, které někdy vedlo až kpropadnutí celých stropů. Způsobilo to nahrazování lokálních topidel elektrickými akumulačními kamny či etážovým vytápěním. Tím došlo komezení větrání anásledné kondenzaci vodní páry na zhlavích trámů, kde je tepelná schopnost zdiva menší vlivem zeslabení kapsou pro uložení dřevěného trámu. Důsledkem byla zmíněná hniloba astatické poruchy stropů.

Mosty různých konstrukcí

Tepelné mosty mohou být systémové, nahodilé nebo se může jednat otepelné vazby. Systémové tepelné mosty se neustále pravidelně opakují ajejich vliv musí být při výpočtech zahrnut do součinitele prostupu tepla konstrukcí. Jde například okrokve, mezi kterými je tepelná izolace vpodkroví, omaltová lože uzděných staveb nebo orůzné příčky utepelněizolačních tvarovek, které jsou určeny pro prolití betonem. Vliv maltového lože na součinitel prostupu tepla je nemalý. Proto je velmi důležité při stavbě domu kontrolovat, zda dodavatel skutečně provádí stavbu na tepelněizolační maltu, jak obvykle předepisuje stavební projekt, nebo zda šetří apoužívá ke zdění maltu normální.

Reálný a termografický snímek nezateplené fasády

Nahodilé tepelné mosty se vkonstrukci pravidelně neopakují – jsou to různé ztužující věnce ajiné nosné konstrukce, niky pro měření plynu či elektřiny, pro suchovody ihydranty, prostup konstrukcemi vpřípadě, že jimi prochází tepelně vodivý materiál, jako nosné ocelové tyčové prvky, trubky, průchodky, kotvy atd. Tepelnými vazbami jsou myšleny styky dvou různých konstrukcí. Nejde tedy oklasický tepelný most, kdy je tepelná izolace zeslabena či přerušena jinou konstrukcí. Díky styku dvou avíce různých konstrukcí, jako je například napojení stropní konstrukce na obvodovou stěnu, napojení stěny na okno, napojení stěny na základy apodobně, vnich ale dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Tepelné mosty mohou vznikat nejen vedením tepla méně izolačními materiály, ale také například prouděním vzduchu zexteriéru mezi tepelnou izolaci avnitřním povrchem provedený ze sádrokartonu. Jejich odhalování ani odstranění není vždy jednoduché.

Odhalení tepelných mostů
Skryté vady je možno odhalit měřením povrchových teplot. Pokud předpokládáme existenci tepelného mostu vkonkrétním místě, můžeme povrchovou teplotu měřit bodově. Pro zjištění, zda vůbec tepelný most vkonstrukci existuje, astanovení jeho případné polohy, je vhodné použít plošné měření pomocí termovize. Na základě změřených povrchových teplot aznámých podmínek (teplota arelativní vlhkost okolního prostředí, emisivita povrchu apodobně) můžeme vytvořit matematický model konstrukce, ať už jednorozměrný, dvojrozměrný nebo trojrozměrný, azněj vypočítat lokální tepelný odpor sledovaného místa.

Řešení závad
Obecné řešení eliminace tepelných mostů neexistuje. Závisí pochopitelně na tom, co je jejich příčinou. Omezíme-li se na tepelné mosty vploše obvodové stěny, pak může být za jistých okolností řešením kontaktní zateplení fasády se správnou volbou izolačního materiálu. Firmy zabývající se zateplováním ale často ve svých podkladech zreklamních důvodů uvádějí až neuvěřitelné nízké hodnoty součinitele tepelné vodivosti izolantů. Tyto hodnoty se dají vytvořit pouze vlaboratorních podmínkách. Praktická tepelná vodivost bývá vyšší, ato zejména unasákavých materiálů. Při špatném ošetření tepelných mostů šikmé střechy avložení izolace pouze mezi krokve poznáte záhy ipřes nainstalovaný sádrokarton, kde krokve jsou –objeví se tam totiž vlhké pruhy apozději se utvoří iplíseň. Proto je nutné ještě pod krokve vložit další pás izolace otloušťce nejméně 50 mm a teprve pak nainstalovat další prvky, jako jsou parozábrana asádrokartonové desky.

Průběh teploty vzateplené obvodové stěně
Průběh teploty vzateplené obvodové stěně

Nepodceňujte detaily
Kvalita stavebního objektu jako celku závisí mimo jiné na kvalitě provedení detailů. Tato skutečnost se vběžné stavební praxi často podceňuje. Důsledkem toho jsou skryté vady, které mohou přejít do velmi nepříjemných poruch. Právě tepelné mosty tvoří samostatnou skupinou vdílčích detailech, které zpočátku nejsou patrné pohledem, ale poznáme je, jakmile se začnou projevovat například tvorbou plísní apodobně. Možností, jak tomu zabránit, je buď důsledné vyřešení tepelného mostu, například provětrávanou či kontaktní tepelnou izolací, nebo snížení vlhkosti vzduchu vinteriéru asamozřejmě také dodržování technologických postupů. Každé místo je jiné – podle teplotních pásem, vnichž je stavba umístěna, se navrhuje tloušťka izolace, ale závisí ina jednotlivých konstrukcích – zcihel, kamene nebo panelů. To všechno má totiž vliv. Proto je vždy na místě porada sodborníkem.

Důsledky tepelných mostů
Klesne-li vnitřní povrchová teplota pod rosný bod odpovídající vnitřním tepelně vlhkostním podmínkám, dojde kpovrchové kondenzace vodní páry. Riziko růstu plísní nastává již při hodnotě kritické povrchové vlhkosti 80 %. Kondenzace vodní páry však může vznikat iuvnitř konstrukce, tedy nejen na jejím povrchu. To může způsobit změnu tepelnětechnických vlastností konstrukce. Obsah vody vporézních materiálech totiž extrémně zvyšuje jejich tepelnou vodivost, čímž se stávající tepelný most ještě znásobí. Kromě uvedeného mají tepelné mosty samozřejmě vliv na celkový tepelný odpor obvodové konstrukce, atím ina náklady na vytápění budovy.

Text: Jakub Drda
Foto: Knauf Insulation, Rockwool

Reklama
Reklama

Komentovat