Kdy se vyplatí elektrické podlahové vytápění?

Jak funguje podlahové vytápění

Podlahové vytápění, ať už teplovodní, nebo elektrické, využívá sálavý způsob šíření tepla. A protože teplo sálá z velké plochy, stačí, když se konstrukce podlahy zahřeje na teplotu jen o něco vyšší, než je teplota vzduchu, což je obecně výhodou velkoplošných sálavých systémů (pro dosažení nižší teploty se totiž spotřebuje méně energie). Na povrchu podlahy by nemělo být více než 28 °C u laminátu a 32 °C u dlažby, což je zároveň teplota prospěšná pro lidské zdraví.

V případě elektrické podlahovky zabezpečují ohřev vytápěcí kabely, rohože nebo fólie, zabudované v podlaze a napojené na elektrickou síť – volba konkrétního typu závisí především na krytině a skladbě podlahy. I když se jejich forma a možnosti použití mírně liší, společným znakem je, že k přeměně elektrické energie na tepelnou dochází v odporovém vytápěcím jádru kabelu či fólie.

Možnosti konstrukce

Vytápěcí kabely a rohože mohou být uloženy v betonové nebo anhydritové desce s tloušťkou 4 až 15 cm, která je od podkladu oddělena vrstvou tepelné izolace. Beton nebo anhydrit přitom tvoří akumulační hmotu, což ovlivňuje tepelnou setrvačnost soustavy – čím je tloušťka akumulační vrstvy vyšší, tím pomaleji se podlaha nahřívá, ale i chladne. Tomu je třeba pochopitelně přizpůsobit i regulaci.

Přečtěte si také:

Vše o podlahovém vytápění – systémy, konstrukce, výhody

Elektrické podlahové vytápění s vyšší setrvačností je též vhodné kombinovat s dalšími zdroji tepla – například s elektrickými konvektory nebo sálavými panely, které nejen dotápějí místnosti při velmi nízkých teplotách nebo v přechodném období, ale zabezpečí i pružné zatopení při rychlých změnách venkovní teploty.

Automatická regulace by měla být součástí každého elektrického vytápěcího systému. Neznamená totiž jen komfort, ale i optimalizaci provozních nákladů. Moderní inteligentní časovače umožňují nastavit režim vytápění (například snížit teplotu během vaší nepřítomnosti), čímž se dá ušetřit až 20 % elektrické energie. U podlahového vytápění můžete přitom nastavit teplotu individuálně nejen v jednotlivých místnostech, ale i pro jednotlivé části podlahy (například před francouzskými okny). zdroj DEVI

Mít nohy v teple je příjemné i zdravé – podlahové vytápění je prevencí onemocnění kloubů, navíc se při něm na rozdíl od konvekčního vytápění (radiátory) nevíří prach.

Druhou možností, která je typická především pro vytápěcí rohože, je uložení těsně pod dlažbu, obvykle do vrstvy flexibilního lepidla nebo potěru. Minimální konstrukční výška včetně dlažby je v tom případě jen 1,5 až 2 cm, což může být výhodné hlavně u rekonstrukcí. Tento systém zabezpečuje jistou míru tepelné akumulace a současně dostatečnou dynamiku vytápění, tedy rychlejší náběh topení i reakci na změny teploty.

Vytápěcí fólie s tloušťkou jen 0,4 mm se umísťují přímo pod podlahovou krytinu (jsou určeny především pod plovoucí podlahy). Jejich výhodou je především velmi malá tloušťka a jednoduchá suchá instalace, která nevyžaduje žádný zásah do stavební konstrukce podlahy. Nejsou však vhodné do vlhkých prostor. Tento systém nemá velkou setrvačnost – místnost se tedy vyhřeje poměrně rychle, rychlá reakce na změny teploty však jde ruku v ruce s nízkou akumulační schopností.

Tip, jak ušetřit

U podlahového vytápění je rozložení teplot v prostoru rovnoměrné, díky čemuž subjektivně vnímáme teplotu jako o 1 až 2 °C vyšší. Tepotu v místnosti tak můžeme snížit při zachování pocitu tepelné pohody – snížením o 1 °C přitom ušetříme asi 6 % energie.

Kdy se podlahové vytápění vyplatí

Jelikož u elektrického podlahového vytápění není nutný kotel či jiný zdroj tepla a jeho instalace je velmi jednoduchá, investiční náklady na ně jsou poměrně nízké. Elektrická energie je však drahá, což může při vyšší potřebě tepla znamenat neúměrně vysoké náklady na provoz. Elektrické podlahové vytápění je proto efektivní především v dobře zateplených domech, kde je potřeba tepla na vytápění velmi nízká (ne vyšší než 70 kWh/m² a rok). Ve starších stavbách s vyššími tepelnými ztrátami je naopak výhodnější teplovodní vytápění v kombinaci s plynovým kotlem nebo tepelným čerpadlem – vyšší obstarávací cenu tu totiž poměrně rychle vykompenzují nižší provozní náklady.

Elektrická podlahovka představuje šikovné řešení také u rekonstrukcí, kde může být velkou výhodou její malá stavební výška. Praktická je i tam, kde je nutné doplňkové vytápění jen v některých místnostech, například v koupelně či kuchyni, nebo na lokální zvýšení teploty jen na některých místech podlahy.

Tři systémy elektrického podlahového vytápění

zdroj Danfoss

Vytápěcí kabely

Jsou systémem s nejvyšší flexibilitou, což je výhodné především v členitých a nepravidelných místnostech, při vyhýbání se nábytku apod. Jejich výhodou je též nižší cena. Nevýhodou je podstatně náročnější montáž, kterou však mohou zjednodušit tzv. systémové desky.

zdroj DEVI

Vytápěcí rohože

Jde o nejrozšířenější elektrický podlahový systém, kde jsou vytápěcí kabely přichyceny v pravidelných rozestupech k nosné tkanině. Jsou určeny především pod dlažbu, na ohřev ploch s pravidelnými tvary. Výhodou je malá konstrukční výška a jednoduchá montáž, jejich cena je však o něco vyšší.

zdroj shutterstock

Vytápěcí fólie

Mají tloušťku jen 0,4 mm a jsou určeny na suché uložení především pod laminátové a dřevěné plovoucí podlahy, ale i pod koberce a PVC, do místností s pravidelným půdorysem. Výhodou je minimální konstrukční výška a jednoduchá suchá instalace, nejsou však vhodné pod dlažbu ani do mokrých prostorů.

Přečtěte si také:

Chcete vědět, jak ušetřit na vytápění? Sledujte náš ONLINE webinář!

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: DANFOSS, DEVI, FENIX A ISIFA/SHUTTERSTOCK
ZDROJ: časopis HOME