Časopis HOME 04/2012 v prodeji

Reklama

Svět se mění. Odpusťte prosím profláknutý titulek, který ovšem velice dobře vystihuje situaci – tu globální i tu redakční.

 
Na naši změnu layoutu a snad i celkového pojetí jsme zaznamenali několik reakcí – většinou pochvalných. Objevily se ovšem i některé odezvy v duchu známého hesla „každá změna je k horšímu“. Nejvíce mne zaujalo pár hlasů, kterým se naše nová podoba zdála příliš „mužská“. Nevím, zda za to může jednodušší a přehlednější grafické pojetí (autorem je muž-grafik), střídmější barevnost nebo fotbalový úvodník… Tedy ne že by těch hlasů bylo tolik, nicméně byly tak specifické, že mne přinutily podívat se na náš titul a jeho témata moderně, tedy „genderovýma“ očima.
O tom, že se tradičně definované role „mužské“ a „ženské“ v naší společnosti různě promíchávají a mění, není potřeba dlouho debatovat. Stačí se podívat do rodově vyváženého slabikáře pro prvňáčky (Jiří Žáček, ALTER, 2010).
„Táta a já zápasíme. Máma nezápasí. Máma je dáma.“ (str. 46) A i když je táta doktor (str. 80) a máma je doma u mimina (str. 37), péči o domácnost a výchovu potomstva si pěkně dělí: „Maminka vaří. Občas vaří i táta.“ (str. 89) Maminka navíc hraje na klavír (str. 71), vodí děti do zoo (str. 86), zatímco táta kutí: „Táta vrtá. Vrtá otvory.“ (str. 100), aby hned na protější straně „dával sušit prádlo“ (str. 101). A tak podobně – tedy po stranu 103, dál jsme zatím se synem nedošli… Ještě že pár jistot zůstalo a na straně 51 synka o holení poučuje zatím jenom táta…
Co je tedy mužské a ženské ve vztahu k časopisu? Zatímco naše redakce je téměř výlučně ženská, šéfredaktorem je chlap (sic!). I když je časopis rozdělen do tří sekcí, které do určité míry původně předpokládaly genderově rozvrstvené čtenářstvo (bydlení – ženská témata, stavba – mužská sekce, zahrada – mix), dnes už to takto zdaleka nefunguje. Tak třeba prezentované interiéry jsou u nás dílem jak architektek, tak architektů. Nejlepší články v sekci stavba píší naše kolegyně, původním vzděláním stavební inženýrky. No a zahrada je úplně atypicky rozdělená na architekturu z pera milé paní kolegyně a na „kytičky“, které pro nás píše náš osvědčený spolupracovník…
Takže je HOME byt/dům/styl/zahrada spíše mužský, nebo ženský časopis? A není to jedno?
Hlavně že je váš.

Příjemné čtení Matej Šišolák


Foto na titulní straně: Foto: Dano Veselský

 
 

Dřevostavby materiál budoucnosti II
Pevnost a rychlost

TEXT: Peter Šovčík   
FOTO: Salon dřevostaveb a archiv firem 
Odpovědný redaktor: Matej Šišolák

V minulém díle našeho miniseriálu jsme se snažili vyrovnat se se dvěma nejčastějšími pověrami doprovázejícími výstavbu dřevostaveb – údajná špatná akustika a minimální požární odolnost. Tento měsíc jsme zaostřili pozornost na další mýty – jeden se snažíme vyvrátit a druhý naopak potvrdit v plném rozsahu.



Dřevěný dům v Roprachticích od architektů Prodesi/Domesi. Foto: Lina Németh

Mechanická odolnost a stabilita

Pod pojmem mechanické odolnosti si musíme představit to, co je každému investorovi na první pohled zřejmé – například jaké zatížení, které vzniká zavěšením různých předmětů na stěnu, konstrukce snese a jak odolává měkkým či tvrdým nárazům. Statika a stabilita je už záležitostí profesionálů a způsob jejího řešení není laikovi na první pohled zřejmý, přesto je při výběru dřevostavby dobré vědět alespoň minimum o silách a konstrukcích, které statiku dřevostavby ovlivňují.



Dřevostavby řady ELK Praktic jsou určeny pro všechny, kteří chtějí bydlet v nízkoenergetickém domě s nízkými pořizovacími náklady. Dům Praktic 105 s celkovou užitnou plochou 105 m2 představuje jednopodlažní dům dispozice 4+kk, kromě prostorného obývacího pokoje spojeného s kuchyní, tří pokojů, koupelny a samostatného WC u zádveří je k dispozici i technická místnost a spíž. Foto: ELK

Konzolové zatížení

Při posuzování mechanické odolnosti je důležité zajímat se o materiál, ze kterého je opláštění konstrukce stěny či příčky. Nejčastěji jsou to desky na bázi dřeva (OSB desky), sádrokartony, sádrovláknité desky a jiné. Tady mají sádrovláknité desky před klasickým sádrokartonem výhodu, přestože výrobní suroviny jsou v jejich případě stejné jako u sádrokartonu – sádra a papír. Důvod rozdílných vlastností leží ve způsobu výroby sádrovláknitých desek. Starý vytříděný papír se zpracuje v mlýnech na celulózová vlákna, která se za sucha smíchají se sádrou v poměru 20 % papíru a 80 % sádry. Vlákna ve směsi vytváří pevnou vazbu obdobně jako armovací pruty u železobetonu. Tímto jednoduchým způsobem se sádra zpevní, a to nejen na povrchu, ale v celém svém průřezu. Materiál je tak tvrdší a má vyšší objemovou hmotnost. A to vše bez dalších chemických přísad. Lehká nebo středně těžká, staticky působící konzolová zatížení, která vznikají zavěšením různých předmětů (např. závěsných skříněk pro nejrůznější použití, radiátorů, horizontálních zařízení na rozvod instalací, zábradlí, držadel apod.) lze v mnoha případech upevnit přímo do sádrovláknitých desek pouze s použitím dutinových hmoždinek nebo jiných upevňovacích prostředků, aniž by bylo třeba dalších pomocných nosných konstrukcí. Při použití této technologie jsou nadbytečné jakékoliv další nosné profily a konstrukce, které jsou zpravidla nezbytné při oplášťování stěn jinými materiály. Z toho vyplývající variabilita dává navíc časový prostor pro rozhodnutí, kde budou např. skříně zavěšeny, a uvolňuje ruce jak konstruktérům, tak uživatelům.

Odolnost proti nárazům

Měkký náraz na lehké dělicí stěny může být způsoben například nárazem lidského těla. Důkaz odolnosti proti měkkému nárazu u jednotlivých deskových materiálů se provádí pádem zátěže, po kterém se pozoruje chování celé stěny. Stejným způsobem jako v případě měkkých nárazů se provádí i zkouška tvrdými nárazy; v tomto případě se zkouší chování dělicí stěny v místě nárazu.

K tvrdému nárazu do lehké konstrukce stěny může dojít například mechanickým nárazem předmětu. Jak taková zkouška vypadá? V souladu s normou se na plochý vzorek ležící na podlaze nechá padnout z výše 5 m ocelová koule o hmotnosti 1 kg. Místo nárazu na zkušebním objektu je uloženo ve zkušebním zařízení. Při zkouškách sádrovláknitých desek značky Fermacell vznikla po prvním nárazu koule (jež měla při dopadu rychlost 36 km/hod.) na povrchu desky o tloušťce 12,5 mm prohlubeň o hloubce pouhé 2–3 mm, což je pro situace typické pro běžný domácí provoz velmi pozitivní výsledek.

Přízemní rodinný dům společnosti Vesper Homes s obytným podkrovím a jeho konstrukční systém na bázi přírodního masivního dřeva odpovídá současným trendům nízkoenergetických a pasivních domů. Doba přípravy trvá pouhých 16 pracovních dnů, doba výroby pak 14 pracovních dnů. Realizace byla zahájena v polovině dubna a dům byl investorům předán začátkem května. Foto: Fermacell

Další zajímavé články najdete v časopise HOME č. 4/2012.  {R1}

Reklama
Reklama

Komentovat