Časopis HOME 2012 speciál podzim v prodeji

06. 11. 2012

Paradoxy šetření. Jedna ze základních ekonomických pouček v tržní ekonomice hovoří o vzájemném vztahu nabídky a poptávky. A o odpovídající ceně za zboží, která z tohoto vztahu vychází. Tedy – je-li po něčem výrazná poptávka a nabídka nedokáže tuto poptávku uspokojit, cena zboží stoupá. A naopak – pokud je zboží na trhu přebytek, jeho cena klesá.

Nebojte, nečekají vás žádné úryvky z Marxe, jen selský rozum. Spotřeba vody v České republice podle posledních statistik dramaticky klesá. Lidé se chovají odpovědněji a šetří (dokonce zatím bez neblahých dopadů na hygienické návyky), vodárny opravují proděravělé trubky, co to jde, zkrátka idylka. Jediné, co stoupá, je cena vodného a stočného. Zde poučka o ceně (ano, některé vodárny mají takřka monopolní postavení, tudíž neoperují de facto v tržní ekonomice) platit přestává – vodárny ceny zvyšují, jelikož musí své stoupající (sic!) náklady rozdělit na stále se zmenšující počet natočených litrů… Převis nabídky nad poptávkou řeší úplně obráceně, než říká základní pravidlo (odborníci-ekonomové určitě najdou jiné, které tento paradox vysvětluje).
Naše speciální číslo je právě o úsporách v domácnosti a při stavbě domu. Nejde jen o vodu, ale také o energie či vlastní stavbu. Žel velmi podobná situace nastala na poli fotovoltaických elektráren. V momentě, kdy se panely staly dostupnými „pro každého“, ve výsledku (uznávám, je to velmi zjednodušená úvaha) stoupla cena proudu. Odborník je možná v klidu, ale laik se diví.
Využíváme energii z větru, ze slunce (které zatím nikdo nezpoplatnil), šetříme vodou i nerostnými surovinami, jakmile se ale zdá, že se před námi otevírá skvělá budoucnost na modré/zelené planetě, přijde někdo, kdo nám naše šetření hezky osolí. A s ním i ekonomové, kteří nám vše vědecky zdůvodní.
V našem Speciálu najdete spoustu tipů, jak ušetřit. Všechny jsou vědecky zdůvodněné a v praxi vyzkoušené. Nezlobte se na nás, pokud se podle nich budete řídit a za rok či dva vaše náklady na domácnost znatelně neklesnou. Protože jediná poučka, která platí vždy a všude, je, že každý se z vaší kapsy bude snažit vytáhnout víc než dnes. Ano, to je ta tržní ekonomika, založená na spotřebě. Někomu to může přinášet i prospěch, záleží jen na tom, na kterém místě tohoto řetězce se právě nacházíte.
Pokud do toho přesto půjdete a nainstalujete tepelné čerpadlo nebo kotel na dřevo, zásobníky na dešťovou vodu a odstřihnete se od sítě, máte mou plnou podporu. Protože to je jediná odpověď na ekonomické tabulky – dělat něco z vnitřního přesvědčení. Myslím, že i tak se vám může žít lépe.

Příjemné čtení Matej Šišolák

Náhled

str. 4

Typový, a přece pasivní

TEXT: Nora Škripcová FOTO: Daniel Veselský, RULES architekti Odpovědná redaktorka: Dominika Záveská

Poctít dům najednou přívlastkem pasivní i typový bylo ještě donedávna považováno za holý nesmysl. Vždyť jak by mohl typový dům splnit všechna specifika, která vyžaduje návrh a stavba domu v pasivním standardu? Zdá se, že v ateliéru Createrra na to přišli.

První poschodí domu je obloženo fasádními deskami Cembrit a přízemí dřevem z modřínu. Není to jen z důvodu designu, nýbrž má to i důvod praktický. Majitelé se tak rozhodli proto, aby neměli problém se stavbou velkého lešení při údržbě dřeva. Foto : Dano Veselský

Nápad vymyslet typový pasivní dům, dostupný širší vrstvě investorů, úzce souvisí s představou mnoha lidí, že pasivní dům rovná se komplikovaný a drahý. V ateliéru Createrra, kde přesně vědí, jak pasivní domy navrhovat a stavět, byli přesvědčeni, že tato rovnice není pravdivá a že se dá pasivní dům navrhnout i tak, aby bylo možné ho s malými úpravami postavit téměř všude a za přijatelnou cenu. To, že je stavba opakovatelná (typová), umožňuje stavební firmě udržet cenu hotového domu na relativně nízké úrovni. Za tuto cenu dostanete stavbu, kde byly použity velmi kvalitní a ekologické materiály, výrobky certifikované na použití ve stavbách pasivního standardu a ty nejmodernější technologie. Důvod je jednoduchý. Pro stavbu pasivního domu jsou nevyhnutelné zkušenosti a mimořádná preciznost všech účastníků od architekta přes projektanta až po posledního dělníka. Realizační firmu si nevybírá investor, jak to často bývá, ale autor projektu.

Ze vstupní haly procházíte širokým otvorem bez dveří do prostoru, v němž je obývací pokoj, jídelna i kuchyň. Foto : Dano Veselský

„Ta divná kostka“

My jsme se za pasivním typovým domem vydali do Čunova nedaleko Bratislavy. Když mi jeho majitel popisoval cestu, jeho poslední věta zněla: „Poznáte ho snadno, je to ten nejdivnější dům v okolí.“ Dům byl možná trochu jiný, ale rozhodně ne divný. Byl jen trochu osamělý – na rohovém pozemku, první v ulici a zatím bez sousedů. K úplnému dokončení mu chyběla jen zahrada. Nepřekvapily nás ani jeho strohé tvary. Vždyť už katalogový název Ecocube + napovídá, že půjde o kostku. Ta v Čunově má první podlaží obložené dřevem a druhé šedým fasádním obkladem značky Cembrit. Zastřešená parkovací plocha při vstupu a dřevěná přístavba skladu nářadí na jihozápadní fasádě, která plynule přechází do střechou zakryté části terasy, dostatečně obohacují základní hmotu objektu, takže dům jako celek určitě nepůsobí nudně. Počasí nebylo zrovna vlídné, a proto jsme dlouho neváhali a vklouzli do příjemného interiéru.

Vstupní prostory jsou vybaveny množstvím odkládacího prostoru. Myšlenka praktické využitelnosti místa se nese celým interiérem. Foto : Dano Veselský