Nové číslo časopisu HOME 10/2011 v prodeji

Reklama

Možná, že vám to už leze na nervy, ale přesto se s vámi musím podělit o několik dalších poznatků z oblasti vědy. Jen co minulé vydání časopisu odešlo do tisku i s „kvantovým editorialem“, aplikujícím Speciální teorii relativity na výskyt nepořádku v domácnostech, přišla správa, že v evropské laboratoři CERN se povedlo zaznamenat částice pohybující se rychleji než světlo (což Einstein vylučuje).

 

Základní konstanta vesmíru tedy možná padne a já musím vymýšlet další zdůvodnění vzniku chaosu – třeba na mém pracovním stole.Zatímco kolegyně Zuzana volá – neřeš to a ukliď si – já listuji seznamem právě udělených „paranobelových“ cen, které každoročně získávají vědci všech oborů za zajímavé, ale naprosto zbytečné výzkumy (zadejte si do googlu „ig nobel“). S hrůzou zjišťuji, že skoro žádná „Nobelovka“ neoceňuje výzkum v oblasti bydlení! Akorát nevím, zda je to proto, že se vědcům jeví tato problematika tak přehledná, nebo naopak – vědecky neuchopitelná.Ale ne, že by nás občas vědci maskovaní v tričkách výrobců (nebo naopak?) nějakými zajímavými daty neobšťastnili. Tu a tam jsme třeba konfrontováni s výsledky výzkumu, který na základě nemalých investic v čase a penězích končí závěrem, že: „Koupel ve vaně trvá obvykle déle než sprcha.“ 

Ani další obory nejsou ušetřeny drahých průzkumů. Před časem mi v mailu přistála zpráva dokazující, že lidé dávají v ložnici přednost měkkému a teplému osvětlení před ostrým a studeným. Jiná firma předložila výsledky drahého pokusu, kdy na základě přesných měření vyšlo, že hořlavé materiály hoří více než nehořlavé. Sic!

Přitom je tolik témat, které by bylo potřeba prozkoumat! Třeba – zda je pravda, že vestavěná lednička je pro majitele plánující držet dietu vhodnější než volně stojící. Nebo zda je přitažlivost vaší rohožky pro sousedovic psa závislá více na její barvě či materiálu. Nebo zda má umístění a chybějící izolace umakartových panelákových koupelen přímý vliv na zažívání sousedů bydlících v patrech nad sebou.Než nám vědci a výrobci předloží podložené odpovědi, nezbývá než spoléhat na zatím jediný dostupný seznam postulátů vysvětlujících tyto bydlící paradoxy. Nejmenují se ale po Alfredu Nobelovi ale po Edwardu A. Murphym. A platí – na rozdíl od Speciální teorie relativity – bez výjimky.

Příjemné čtení   Matej Šišolák

Foto na titulní straně: Zooey Braun

Analýza podkroví aneb Kdy se vám vyplatí investovat do rekonstrukce

TEXT: Petr Novotný
FOTO: archiv firem
Odpovědný redaktor: Matej Šišolák

Máte chuť investovat do vlastního bydlení, ale architektura nových bytovek vás neoslovuje? Chtěli byste rodinný dům, ale parcely v širším centru jsou předražené a stěhování do satelitu odmítáte? Zajímavou alternativou pro vás může být půdní vestavba. Zaostřili jsme náš pohled na půdy a podkroví starších domů, abychom zjistili, kdy se vám takováto investice vyplatí.

Půdní vestavby jsou zajímavé i z toho důvodu, že v mnoha městech lze tímto způsobem získat lukrativní nemovitost – když ne do vlastnictví, tak alespoň do dlouhodobého pronájmu. Městské části či města totiž v případě kultivace takovýchto prostor či opravě střechy a krovu nabízejí významné cenové zvýhodnění. Vhodných prostor sice ubývá, ale kdoví, třeba právě na půdě ve vašem okolí lze nalézt opravdový poklad v podobě krásných prostor v atraktivní lokalitě s unikátním výhledem.

Na náročnější operace je potřeba jeřáb – počítejte i s nutností získat povolení k záboru ulice po dobu jeho využívání. (foto: ZFP Developer)

Jak začít

V první řadě platí, že zdaleka ne každá půda je pro půdní vestavbu vhodná. Za půdy nevhodné k tomuto účelu lze z konstrukčního hlediska považovat třeba ty s velkými světlíky, které mohou značně zmenšit daný prostor nebo jej výrazně limitovat z hlediska funkčního uspořádání jednotlivých místností. Druhou nevýhodou je příliš nízké úžlabí dané tvarem střechy – v případě rohového půdního prostoru může znamenat, že hodně ploch zůstane nevyužitelných. Další překážkou může být existence stávajících bytů – jak na stejném patře, kde plánujete vestavbu, protože musíte respektovat jejich umístění a uspořádání (tedy uspořádání chodby, jako jsou vchod do existujícího bytu, vchody do nově budovaných bytů, stávající stoupačky, rozvody vody a odpadů), tak situaci nezjednodušuje ani například mezonetový byt v nižším patře, jehož horní patro zasahuje do patra s plánovanou výstavbou.

Obyvatelnost půdy nechte posoudit odborníky – i z prostoru, který nevypadá nikterak lákavě, lze pod vedením dobrého architekta a dodavatelské firmy vykouzlit úžasný prostor k bydlení. (foto: ZFP Developer)

S výtahem či bez

Ani když objevíte dům, který podobné limity nemá nebo se s nimi šikovný architekt dokáže vypořádat, ještě zdaleka není vyhráno. Překážkou může být třeba nevhodná konstrukce střechy nebo z hlediska statiky problematické ukotvení střechy na obvodové stěny v případě, že na stávajícím domě již jedna vestavba vybudována je. Problém může nastat i tehdy, nelze-li vybudovat výtah. Asi můžeme jen těžko předpokládat, že by individuální investor stavěl výtah pro celý činžák, i když právě příslib k jeho výstavbě vám může otevřít nejedny zabouchnuté dveře členů společenství vlastníků či majitele domu. Proto je vhodnější porozhlédnout se po domech, kde už výtah vybudován byl.

Originální dvoupatrová půdní vestavba je dílem dvojice architektů. V horním patře vznikl prostor pro společný ateliér. (foto: AtelierUM)

Pokud jde o novostavby, ty podle stávajících norem musejí mít výtah od čtvrtého nadzemního patra. Stávající domy nemají povinnost mít výtah. Pokud by se však nově zbudovaný půdní byt nacházel již ve třetím nadzemním patře bez výtahu, nebylo by možné jej zkolaudovat jako bytovou jednotku, ale pouze jako ateliér.


Více se dočtete v časopise HOME č. 10/2011

Reklama
Reklama

Komentovat