Pasivní domy jsou výhodné pro všechny, kteří nechtějí mít starosti s náklady na provoz domu a mají určité zdravotní komplikace. Jsou vystavěny na principu úspory tepla na vytápění a filtrací vzduchu v celém domě.

Pasivní domy

Pasivní domy poskytují vyšší komfort bydlení, výraznou úsporu nákladů na vytápění, stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu, zaručenou tepelnou pohodu v místnostech jak v létě, tak v zimě.

Pasivní domy mohou být vystavěny z cihel nebo betonových tvárnic, může se jednat o dřevostavbu nebo budovu postavenou na principu ztraceného bednění. Mohou být nízkopodlažní i patrové v různých podobách a s nepřeberným množstvím vybavení. Pasivní dům musí splňovat všechny podmínky pro aktivní práci, bavení se s přáteli, hraní si s dětmi nebo jen tak pro odpočinek.

Úspora tepla

Pasivní znamená využití zdrojů tepla z vnějšku jako je sluneční záření, ale také z vnitřku jako jsou různé elektrické spotřebiče (osobní počítač má výkon 250 wattů) a obyvatelé domu (tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů). Pasivní dům má roční spotřebu maximálně 15 kWh/ 1 m². Pasivní domy jsou konstruovány s precizní izolací, díky které se bydlení stává velmi kvalitním a moderním prvkem.

Kontrola kvality – certifikace

Aby mohl být dům pasivní, musí splňovat mezinárodní standardy: spotřeba tepla na vytápění musí dosahovat max. 15 kWh/ 1 m²; neprůvzdušnost stěny budovy, která se musí ověřit tlakovou zkouškou, musí být max. 0,6 ¯¹/hod.; potřeba primární energie na provoz musí být nižší než 120Kwh/ m²a. Těchto parametrů se dá docílit především v řízeném větrání s rekuperací tepla, izolací na vysokém standardu – stěny 30 cm se střešní konstrukcí 40 cm a izolací podlahy k terénu, velmi těsnou konstrukcí budovy.

Porovnání ostatních domů

Domy v 70. až 80. letech se vyznačovaly velmi starou otopnou soustavou, neekologické, větrání je zajištěno jen otevřením oken, absence zateplovacích prvků, velmi nedbalá izolace konstrukce a časté přetápění – potřeba tepla na vytápění nad 200 [kWh/(m²a)]. Současné novostavby využívají na vytápění vysokovýkonné plynové kotle, větrání je zajištěno jen otevřením oken, normované konstrukce – potřeba tepla na vytápění od 80 do 140 [kWh/(m²a)].

Nízkoenergetické domy se již přibližují parametry ekologickému domu díky nižšímu výkonu otopné soustavy, hojné využití obnovitelných zdrojů, lépe zateplené konstrukce a řízení větrání – potřeba tepla na vytápění méně než 50 [kWh/(m²a)]. Nulové domy májí stejné parametry jako pasivní domy a navíc jsou vybaveny velkou plochou fotovoltaických panelů – potřeba tepla na vytápění méně než 5 [kWh/(m²a)].

Pasivní domy jsou dnes stále populárnější oproti klasickým zděným výstavbám, důležitým krokem je již samotný začátek v návrhu pasivního domu, který musí počítat s tvarem budovy- kompaktní tvar budovy, velikostí budovy, orientace ke větovým stranám – výhodná je jižní orientace, vnitřní upořádání domu, konstrukční řešení – omezení složitých tvarů, postavení a velikost oken – funkční, estetické a energetické požadavky)okna slouží jako sluneční korektor), nezbytný je i návrh řešení větrání a vytápění.

Nemusíme se ve výše uvedených zásadách držet striktně energetické náročnosti, musíme ale zohlednit využití daného pozemku s funkčností domu za současného maximálního snížení potřeby energie. Pro stavbu si určitě vybereme zkušeného a prověřeného architekta a projektanta, kteří nám navrhnou velmi levné a jednoduché řešení. Klíčovou roly v tomto bude hrát projektová dokumentace.