Jak zařídit byt v severském stylu

Dvě ženy, jedna velká, druhá ještě maličká, bydlí v bytě 3 + 1 s krásnou velkou jídelnou, což byla jedna z věcí, která se předcházejícím majitelům – Radaniným rodičům – nejvíc líbila. Byt jí rodiče přenechali a oni sami dnes trvale obývají kdysi víkendovou chalupu.

Bydlení se v rukou Radany mění spíš na nekonečné hobby.

Byt byl původní, zachovalý, ale i tak se s ním muselo něco udělat. „Není to ideální, když v bytě bydlíte, ale všechno se dá vydržet.“ Větší rekonstrukci potřebovala koupelna, okna a o změnu prosily i podlahy. „Podlahu a dlažbu jsem nechala na řemeslníky. Jinak si téměř všechno dělám sama a občas si na pomoc volám tatínka. Maluji, vrtám, montuji. Například konferenční stolek je mé dílo. Baví mě to a mám z toho potom i větší radost. Věci si udělám jednoduše tak, jak se mi líbí.“

„DNES UŽ NEEXISTUJÍ HRANICE A ČLOVĚK SEŽENE OPRAVDU VŠECHNO.“
Radana

Tímto velkým zásahem to ale neskončilo. Rekonstrukce, ta probíhá stále už několik let. Podle toho, zda se Radaně podaří našetřit tolik, kolik potřebuje. „Snažím se vyvarovat módních výstřelků a levných variant, protože to jednoduše nefunguje. Barevná stěna nebo módní tapeta rychle omrzí. Levnější kousek bude funkční jen chvilku a nakonec si tak či tak koupíte to, co jste původně chtěli. Lepší je počkat. Sice to není hned, ale zase se máte na co těšit a ta radost potom, když se to konečně podaří, je obrovská.“

Našlo se u Radany

Našlo se u Radany

Našlo se u Radany

Krása vždy tkví v jednoduchosti. A Radanino bydlení je jejím ztělesněním. Jednoduchost materiálů si ruku v ruce kráčí s jednoduchými barvami či tvary. Tak se nechte inspirovat, co všechno se vám může doma hodit či krásně nehodit.

A ani u těchto změn nezůstává. Ještě ji čeká rekonstrukce kuchyně, která sice není původní, ale její vybavení i tak pomalu dosluhuje. Chodbu je zase třeba opatřit skříněmi, podlahu z lamina vyměnit. A potom už jen drobné změny: do jídelny nové židle a příborník. „Ten mám už v hlavě, budu si ho ale muset nechať udělat na míru. Co bych na svém bydlení neměnila? S největší pravděpodobností by to byl obývák, který je tak z 90 procent hotový.“

Obývák ve stylu nordic vintage − jednoduchý, čistý, nadčasový.

Skrytá zákoutí

Každý jeden kout v bytě dýchá. Nenajdete tu nic navíc, nic, co by se vymykalo ze standardní jemnosti. Promyšleně vybrané doplňky jen umocňují útulnost, která se táhne celým Radaniným bydlením. Všechno dýchá čistotou, čemuž napomáhá dominantní bílá barva. Žádné výstřelky mimo zažitého tu nečekejte. Takto nějak pro Radanu a Julinku vypadá pocit bezpečí. Bílá je symbolem čistoty a také jistou dávkou decentního luxusu, který si může dovolit každý.

… do ložnice klid…

… do chodby levitující skříňka…

… a všechno má mít své místo…

Během své dosavadní zařizovací éry si Radana prošla mnoha styly a etapami. Poctivé dřevo ji ale drží stále, jen je teď bílé. „Miluji staré věci, ale dnes si už skutečně vybírám. Je mi jedno, zda to je hrnek, váza, kus nábytku. Pokud se mi to líbí, vidím přesně, kde to bude stát, musí to být moje.“ Něco málo zdědila po prarodičích, lampa, kterou dědeček vlastnoručně vyrobil, je nyní Radaniným pokladem. „Toto jsou věci, co mají pro mě citovou hodnotu.“ Jejím oblíbeným kouskem je také jídelní stůl, vyrobený ze starého dřeva. Pár oblíbených internetových i kamenných obchodů či inspirace z Pinterestu, případně časopisy, to jsou zdroje, kde Radana hledá inspiraci a další nové předměty. Hodně věcí si také ušije nebo vyrobí sama.

Kuchyně čeká na rekonstrukci kuchyně − její dvířka pomalu dosluhují stejně, jako elektřina, obklad a dlažba. Na podlaze Radana časem plánuje vyměnit lamino za dřevo.

Jídelnímu koutu vévodí krásný stůl. Ze starého dřeva, natřený na bílo. Radana preferuje věci, které jsou jednoduše krásné.

A co pro Radanu znamená bydlení? „Ráda bych řekla, že klid a pohodu, ale u nás doma je, bohužel, nenajdete. Někde v jádru to tak ale je. Jednoduše doma je doma… Když tu jsem, cítím úlevu.“ Radana pracuje hodně, víkendy vlastně ani nezná. Jediný klid má tehdy, když dcera Julinka usne, proto se práce o něco posunula do hluboké noci. Bez rodičů, rodiny, kteří jí pomáhají, by to ale možné nebylo. Domovem je pro ni tak především její dcera, rodina…

„Domov je tam, kde je moje dcera, rodina.“

Text: Lucia Pristachová Hô-Chí
Foto: Radush Style
Redakční úprava: Dominika Záveská