Když se květiny šplhají a plazí

Zelené paravány

Sortiment popínavých pokojových rostlin je rozmanitý. Některé vynikají jen listy, jiné i květy. Většina popínavek pochází z tropických dešťových pralesů, kde šplhají po kmenech a korunách stromů za životodárným světlem. Kromě světla, vlhka a tepla vyžadují i dostatek prostoru. Jedině tak se mohou projevit v plné kráse. Samozřejmě, rozměry, jakých dosahují v pralesích, nás v našich příbytcích určitě neohromí. Zatímco velkolisté druhy popínavé zeleně si dělají nároky na velký prostor, ty s menšími listy se spokojí i se stísněnými podmínkami ve výklencích či koutech. Některé druhy mají ve zvyku popínat se kolem jiných rostlin nebo se o ně opírat.

V minulosti popínavé rostliny nejčastěji trůnily na chodbách, schodištích či kuchyňských linkách. Málokdy byly uměle tvarované. V současnosti se tento typ pokojové zeleně opět dostává do popředí – a to nejen pro svou estetickou funkci, ale i pro praktičnost. Tyto rostliny jsou mimořádně vhodné na vytváření živých dělicích stěn, například při členění velkých obytných prostorů, případně je lze využít na zakrytí nevzhledných míst v bytě. Samozřejmě jsou nezbytnou podmínkou paravány nebo pevná lanka, v nichž nacházejí výhonky svou oporu. Budete si muset počkat několik let, než se paraván zazelená, proto si vybírejte takový, který svou dočasnou nahotou nebude hanbou v interiéru. Na vytvoření takových dělicích stěn jsou vhodné hlavně rychle rostoucí druhy, jako například roicisus (Roicissus capensis), žumen (Cissus rhombifolia), tetrastigma (Tetrastigma) nebo břečťan (Hedera helix).

U břečťanu se doporučuje vysadit exempláře s delšími výhonky, které potom rozprostřete a přivážete na paraván (nejlépe na dřevěný). Dalším řešením jsou závěsné nádoby – převislé výhonky budou působit dojmem padajícího zeleného dešťového závoje.

Při tvorbě živých dělicích stěn dejte prostor své fantazii a klidně si pohrajte s barvami listů (pokud použijete více rostlinných druhů), případně můžete experimentovat i s jejich odlišnými tvary. Pamatujte však na zlaté pravidlo, že méně je někdy více.

Oblouk, nebo sloup?

Popínavé rostliny mají skutečně široké využití. Pomocí ohybných a dlouhých rostlinných výhonků a konstrukce ve tvaru oblouku, jehlanu, krychle, válce či koule můžete vytvořit zajímavé zelené kreace. Důležitý je přiměřeně velký květináč, v němž bude konstrukce pevně ukotvena.

Na první pohled se může zdát, že rostlina se přizpůsobuje své opoře, ale ve skutečnosti výběr vhodné konstrukce podléhá typu pěstované rostliny, jejíž hmotnost se po čase zvyšuje, proto nepodceňujte výběr materiálu. Tedy mohutnějšímu exempláři bude vyhovovat konstrukce vyrobená ze silnějšího drátu a rostlině s drobnějšími listy zase opora z tenčího drátu.

Originálním řešením jsou i takzvané opěrné mechové tyče, u nichž je důležité, aby si udržovaly dostatečnou vlhkost. Takto lze pěstovat monsteru, potos, filodendron nebo fíkus popínavý i v malém bytě, protože tento způsob šetří prostor. Kromě toho, že rostliny po čase vytvoří efektní zelené sloupy, prostor opticky zvýší. Taktéž se osvědčí jako solitéry v reprezentativní části bytu. Popínavé rostliny dokáží orámovat okno, zrcadlo či dveře.

Oblíbenou oporou pro popínavé rostliny jsou i bambusové tyče a mřížky. Jsou vhodné hlavně pro jasmín (Jasminum polyanthum), alamandu (Allamanda cathartica), thunbergii (Thunbergia alata), žumen nebo břečťan.

Méně častým řešením je to, když výhonky popínavých rostlin necháte vrůstat do konstrukce s netradičním tvarem (například ve tvaru zvířete). Precizním střiháním, přivazováním a zaléváním vytvoříte malé a hlavně žijící umělecké dílo.

Důležité kroky k úspěchu

Aby se váš byt zazelenal, je nutné vědět, kam popínavé rostliny umístit. Například světlé místo v interiéru vyžaduje bugenvilea (Bougainvillea), alamanda, thunbergie, klerodendron (Clerodendron), dipladénie (Dipladenia), jasmín, voskovka (Hoya), mučenka (Passiflora caerulea) a sladce vonící věncovec (Stephanotis floribunda). Menší intenzita světla nebude překážet žumenu, břečťanu, filodendronu (Philodendron erubescens), syngóniu (Syngonium podophyllum), potosu (Rhaphidophora) a monsteře (Monstera deliciosa). U těchto rostlin byste kromě pravidelné zálivky neměli zapomenout ani na přihnojování vícesložkovým hnojivem určeným na pokojové rostliny. To jim zabezpečí optimální přísun živin, díky čemuž budou rostlinky vitální a hezky olistěné během celého roku. Taktéž pravidelně odstraňujte zežloutlé a uschlé listy a stříkejte rostliny odstátou vodou (případně je občas osprchujte). Růst jednotlivých výhonků omotávajících se kolem konstrukce průběžně usměrňujte, lze je i jemně přivazovat ke konstrukci. Často je také nezbytné rostliny pravidelně ořezávat, toto radikální řešení se doporučuje vykonávat na jaře (podobně i přesazovat). Stříhat je třeba i slabé a polámané výhonky. A nezapomeňte umístit rostliny dále od tepelných zdrojů a mimo průvan.

Do stran, nebo po ploše

Kromě popínavých rostlin lze v bytě zajímavě využít i plazivou zeleň. Jde o mladé exempláře popínavých druhů, případně o rostliny, které mají své výhonky obloukovitě skloněné. Lze je vysadit do závěsných košíků (takto se uplatní nejlépe), případně je s květináči umístit na komody, konferenční stolky, poličky, podstavce a parapetní desky. I jejich rovnoměrný růst je nutné usměrňovat pravidelným řezem. To, co by těmto rostlinám nemělo chybět, je jednoznačně prostor – jednak aby mohly růst a jednak abyste k nim měli snadný přístup při zalévání.

Sortiment rostlin s plazivým růstem je široký, vyznačuje se hlavně různorodostí tvarů a barev listů. S tímto druhem rostlin můžete klidně experimentovat. Kromě toho, že je lze pěstovat samostatně, je zajímavým řešením i to, když do většího květináče vysadíte několik rozličných druhů plazivých rostlin. Další možností, jak originálně ozdobit byt, jsou závěsné nádoby. Mají hned dvě výhody – zakryjí nevábně vypadající prostor a šetří místo v interiéru. Nezapomeňte však, že substrát v takových květináčích vysychá rychleji, proto dopřejte květinám zálivku častěji.

Mezi nejkrásnější plazivé rostliny patří zvonky (Campanula isophylla), rozchodníky (Sedum morganianum), potos (Rhaphidophora), svícník (Ceropegia woodii), lomikámen (Saxifraga stolonifera), starček (Senecio rowleyanus), tradeskancie (Tradescantia fluminensis), voskovka (Hoya lanceolata), filodendron (Philodendron scandens), šplhavník (Scindapsus pictus), fíkus (Ficus pumila), gynura (Gynura aurantiaca), kolumnea (Columnea) či exoticky působící parožnatka (Platycerium bifurcatum).

Text: Daniel Košťál
Foto: archiv autora