Zamlžená skla a kapky vody. Proč zimní zahrada v zimě trpí vlhkostí

15. 02. 2026 Lucia Blažiová

Zimní zahrada patří k nejkrásnějším částem domu, ale v chladných měsících dokáže potrápit víc než jakýkoli jiný prostor. Zamlžená skla, kapky vody na profilech a nenápadné mapy plísní jsou častým problémem od podzimu do jara. Přitom právě zimní období rozhoduje o tom, v jakém stavu bude konstrukce, rámy i rostliny na jaře. Stačí znát několik základních pravidel a zimní zahrada může fungovat bez vlhkosti i v mrazech.

Proč se v zimní zahradě sráží vlhkost

Kondenzace vzniká ve chvíli, kdy se teplý a vlhký vzduch uvnitř setká se studeným povrchem skla nebo hliníkových profilů. V zimě je tento rozdíl obzvlášť výrazný, protože venkovní teploty klesají hluboko pod bod mrazu, zatímco zimní zahrada bývá alespoň částečně temperovaná.

Vlhkost do prostoru přichází především z rostlin, substrátu, zálivky, ale také z domu samotného, pokud je zimní zahrada propojena s obytnou částí. Čím více rostlin a čím vyšší teplota, tím větší množství vlhkosti se uvolňuje do vzduchu.

Zimní zahrada plná rostlin s výhledem na zasněženou zahradu, kde vyšší vlhkost vzniká přirozeným odparem zálivky a substrátu.

Rostliny v zimní zahradě uvolňují do vzduchu vlhkost, která se při nedostatečném větrání snadno promění v kondenzaci na sklech. Zdroj: Shutterstock/Olga_Ionina

Kritická místa, která je potřeba hlídat

Voda se v zimní zahradě neusazuje náhodně. Nejčastěji se objevuje ve spodních profilech, kde vlhkost stéká ze skel a nemá kam odtéct. Právě zde hrozí vznik plísní a u dřevěných konstrukcí i postupná hniloba.

Dalším problémovým místem jsou rohy, kde vzduch méně cirkuluje a vlhkost se drží déle. Střešní skla patří k nejchladnějším plochám celé konstrukce a kondenzace se na nich objevuje jako první. Vyplatí se tato místa pravidelně kontrolovat, otírat a nenechávat vlhkost působit dlouhodobě.

Přečtěte si také:

Kde se v zimě v bytě drží vlhkost a plíseň, aniž byste si toho všimli?

Jak správně větrat v zimním období

Větrání je nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob, jak snížit vlhkost. Zásadní je změnit přístup – dlouhé větrání na mikroventilaci je v zimě kontraproduktivní. Ideální je krátké, intenzivní vyvětrání několikrát denně.

Otevřete okna nebo dveře dokořán na pět až deset minut, ideálně v době, kdy je venku sušší vzduch. Vlhkost se rychle vymění, aniž by se konstrukce a skla výrazně ochladily. Pokud je zimní zahrada propojená s domem, vyplatí se ji větrat samostatně a dveře mezi prostory během větrání zavírat.

Odvlhčovače: kdy dávají smysl a jak je vybírat

V některých zimních zahradách samotné větrání nestačí, zejména pokud je prostor hodně osázený nebo má omezené možnosti otevření oken. V takovém případě přichází na řadu odvlhčovače.

Pro větší zimní zahrady jsou vhodné elektrické modely s hygrostatem, které umožňují nastavit cílovou vlhkost a automaticky se zapínají podle potřeby.

U menších nebo méně vytápěných prostorů mohou pomoci i pasivní odvlhčovače, jejich účinek je ale spíš doplňkový. Ideální relativní vlhkost se pohybuje mezi 45 a 55 procenty – v tomto rozmezí se daří rostlinám a zároveň se minimalizuje riziko plísní.

Elektrický odvlhčovač vzduchu umístěný v obytném prostoru pro regulaci nadměrné vlhkosti během zimních měsíců.

Odvlhčovač s hygrostatem pomáhá udržet stabilní relativní vlhkost a minimalizovat riziko vzniku plísní. Zdroj: Shutterstock/mady70

Rostliny jako zdroj vlhkosti

Zimní zahrada je často plná zeleně, která je sama o sobě významným zdrojem vlhkosti. V zimě je proto dobré upravit zálivku a nepřelévat. Voda by neměla zůstávat stát v miskách pod květináči a vyplatí se používat propustný substrát.

Rostliny je vhodné rozmístit tak, aby mezi nimi mohl proudit vzduch – těsně naskládané květináče vytvářejí kapsy vlhkosti, kde se kondenzace drží nejdéle.

Kapky vody na okenním rámu v blízkosti pokojových rostlin, které zvyšují vlhkost v interiéru zimní zahrady.

Těsně rozmístěné květináče vytvářejí kapsy vlhkosti, kde se kondenzace drží nejdéle a může poškodit konstrukci. Zdroj: Shutterstock/salarko

Teplota a cirkulace vzduchu

Extrémní rozdíly teplot jsou jedním z hlavních důvodů nadměrné kondenzace. I mírné temperování zimní zahrady může výrazně pomoci, protože sníží rozdíl mezi teplotou vzduchu a skla. Nemusí jít o plnohodnotné vytápění – často stačí udržovat stabilní teplotu několik stupňů nad nulou.

Důležitá je také cirkulace vzduchu. Pokud je zimní zahrada členitá nebo plná nábytku a rostlin, může pomoci i nenápadný ventilátor nastavený na nízký výkon, který rozhýbe vzduch a omezí usazování vlhkosti v rozích.

Přečtěte si také:

Zimní tichý zabiják komfortu. Suchý vzduch v bytě, jeho nenápadné dopady a řešení

Údržba, která se v zimě vyplatí

Pravidelná údržba je v zimním období klíčová. Odtokové kanálky by měly zůstat průchozí, těsnění čisté a profily suché. Jakmile se objeví první známky plísně, je důležité zasáhnout hned – čím déle se problém přehlíží, tím hůř se řeší.

Pravidelné otírání skel a rámů suchým hadříkem může působit banálně, ale právě tento jednoduchý krok často rozhoduje o tom, zda se plíseň vůbec objeví.