Dívčí pokoj na míru

Simonce měly na podzim nastat školní povinnosti, což vyžadovalo zásadní změny v jejím pokojíčku – potřebovala pořádný psací stůl, prostor na učebnice, víc místa na knížky… Starý nábytek už dávno nedokázal plnit to, co se od něj očekávalo; také vzhledem ke svému věku potřeboval vyměnit nebo zásadně upravit.

Navíc se už holčička stále častěji cítila spíš jako slečna než jako malé dítě, a tak maminka usoudila, že je čas zaměnit i motivy z dětských pohádek za něco, v čem se bude slečně líbit alespoň do puberty. Jenže za co? V některých otázkách kolem nového zařízení dětského pokoje měla maminka docela jasno, v jiných úplně nejasno, proto si zavolala na pomoc Jasnu. Od designérky Jasny Opavské totiž očekávala, že ve všech těch jasných i nejasných věcech udělá pořádek a pokojíček v podkroví se s její pomocí změní v ráj malých slečen.

Barevná inspirace

Ve zmíněném dětském pokoji měla Jasna roli poradce: „Vymyslela jsem, jak a čím pokojíček zařídit, a nakreslila to na papír, navrhla jsem barevné řešení a vybrala látku, ale realizace už byla na paní domácí. A musím říct, že všechno zvládla skvěle.“ Simončina maminka si pro svou malou slečnu představovala něco ve stylu anglického venkova, nakonec se ale s Jasnou dohodly na kompromisu: „Celý dům je zařízený moderně, ani dětský pokoj jsem proto nechtěla příliš přečančat,“ vysvětluje designérka. „Zvolili jsme tedy jednodušší a střídmější verzi zařízení, která je anglickým venkovským stylem jen jemně šmrncnutá.“

PŘEDTÍM

Nedostatek skříněk a odkládacích prostorů v pokojíku byl důvodem permanentního nepořádku, psací stůl sloužil hlavně jako polička pro panenky a plocha na hraní. Protože Simonce měly od září přibýt povinnosti prvňáka, byl nejvyšší čas změnit panenkovský pokoj v pokoj pro školačku – vzhledem i vybavením.  Foto:Jasna Opavská

V dětském pokoji pro malou slečnu přibyl originální psací stůl a dostatek skříněk, do nichž se vešlo veškeré oblečení, hračky i knížky. Příjemnou atmosféru mu dodaly barevné stěny a světlý nábytek s vhodnými proporcemi. Nemalou zásluhu na zútulnění prostoru mají i kárované závěsy a záclony, které příjemně rozptýlily přicházející světlo. Foto: Dano Veselský

Jasninou oblíbenou barevnou inspirací jsou interiérové textilie a jinak tomu nebylo ani tentokrát: „Hned na první setkání jsem přišla s výběrem látek,“ vzpomíná. „Společně se Simončinou maminkou jsme se nakonec rozhodly pro žluto–zeleno-modrou látku,  ze které jsou závěsy i přikrývka na postel – ta se stala barevným východiskem pro celý pokojíček. Žluto-zelená kombinace se podle mě pro dětský pokoj hodí – žlutá je živá a veselá, zelená uklidňuje a pomáhá soustředit se.“ Simončině mamince se nejvíc líbil bílý nábytek: „Pokoj je orientovaný přibližně na sever a málokdy sem zasvítí slunce, proto jsem chtěla co nejsvětlejší nábytek. Aby pokoj nevypadal příliš tmavě. Bílý nábytek působí tak lehce a bílá celý pokoj příjemně osvěžila,“ dodává.

PŘEDTÍM                                                                                           PŘEDTÍM

V Simončině pokojíčku chyběly skříňky nejen na knížky a učebnice, které měly přibýt, ale i na hračky, které už měla. A pro holčičku, která půjde do školy, je nejvyšší čas naučit se pěkně uklízet – ovšem nejprve k tomu musí mít vhodné podmínky. Foto:Jasna Opavská	Původní postel se v pokoji jaksi ztrácela a byla příliš otevřená. Každému, natožpak malému dítěti, se však mnohem příjemněji spí, chrání-li ho útulný brlůžek. Foto: Jasna Opavská

Oblouky, které mají na stole praktický smysl, se zopakovaly i na skříňkách a posteli – měkké tvary a barevnost pokoje přispívají k příjemnému domáckému dojmu, který je typický pro interiéry v anglickém venkovském stylu. Také díky ohraničení ze tří stran poskytuje postel v noci pocit bezpečí, přes den se zase s pomocí polštářů a kárované přikrývky změní v sedačku, pro niž dokážou malé slečny najít mnohostranné využití.Foto: Dano Veselský

Původně mělo být v koutě za dveřmi křeslo pro maminku nebo tatínka, jak ale Simonka roste, ukazuje se, že praktičtější bude obstarat něco k sezení pro kamarádky: velké polštáře nebo pytle, které si děvčata přenesou tam, kde je budou potřebovat. Foto: Dano Veselský	Stůl pro budoucí prvňačku navrhla Jasna tak, aby mohla maminka pomáhat Simonce s úkoly – dva oblouky zabezpečí, aby každá z nich měla dost místa i potřebný přehled. Aby všechno fungovalo tak, jak má, je nesmírně důležitý tvar oblouku i velikost stolu. Foto: Dano Veselský	To, že na stole je dostatek prostoru, potvrzuje po zkušenostech s úkoly i Simončina maminka. Dokonce zůstalo místo i pro bazének s vodní želvičkou. Foto: Dano Veselský

Truhlářské peripetie

propos, nábytek. Na ten si Simonka musela počkat o něco déle, než bylo původně v plánu. Vyráběl se totiž na míru a najít šikovného truhláře, který dodrží termín, není vůbec jednoduché. „První řemeslník nás stále odsouval, až jsme se nakonec obrátily na jiného,“ vzpomíná Simončina maminka. „Ani druhý truhlář nedodržel úplně přesně slíbený termín, ale nakonec jsme se přece jen dočkaly. Celé to trvalo asi půldruhého roku…“ „Dnes je nutné počítat s tím, že taková situace nastane,“ říká Jasna, která má s výrobou nábytku na míru své zkušenosti. „Práce je totiž hodně, zatímco truhlářů málo, takže se na nábytek dlouho čeká. Lidé sice chtějí zařízení na míru, ale za cenu, za jakou koupí například v IKEA skříňky produkované v obrovských sériích. Jenže z takové částky řemeslník sotva pokryje náklady na originální kus. Také proto tady spousta truhlářů končí s kusovou řemeslnou výrobou,“ vysvětluje.

„Prostor žije a je příjemně zabydlený i díky doplňkům v těch správných barvách,“ říká Jasna. „Většinu z nich vybrala Simončina maminka, já jsem pomohla jen s několika drobnostmi. Doplňky přitom prostor nejen oživí, ale mají i praktické využití.“ Foto: Dano Veselský

Stůl pro dvě

Velkou pozornost věnovala Jasna stolu pro budoucí prvňačku: „Navrhla jsem ho tak, že má tvar dvojvlnky – větší a menší oblouk. Aby měla maminka pohodlný přístup a přehled, když pomáhá dceři s úkoly, a aby si přitom navzájem nepřekážely,“ vysvětluje designérka. „Tenhle svůj výmysl jsem použila v mnoha dětských pokojích a osvědčil se. Důležité však je, aby oblouk nebyl příliš mělký, jinak by na stole nebyl dostatek místa. Stůl musí být v nejužším místě hluboký aspoň 60 cm, v nejširším je potom hluboký až netradičně. Tvar oblouku je ale důležitý kvůli poloze při psaní a vzhledem k tomu, že u stolu budou zároveň sedět dva lidé, kteří soustřeďují pozornost na totéž místo na stole.“ Když truhlář vyráběl nábytek do Simončina pokoje, vytvořil podle Jasnina návrhu maketu z umakartu, na níž si maminka i dcera mohly stůl vyzkoušet. Jeho praktičnost dnes může Simončina maminka potvrdit z vlastní zkušenosti: „Opravdu to funguje. Příjemné je hlavně to, že na stole je dostatek místa.“

Maminka vybrala Simonce dýhovaný nábytek mořený na mléčně bílou: „Na povrchu je zřetelná struktura dřeva, takže nepůsobí uměle. Je jakoby ze dřeva vybíleného sluncem a mořskou vodou.“ Bílá barva zároveň nábytek odlehčuje a přináší do severně orientovaného pokoje víc světla. Poměrně velkou masu skříněk účinně odlehčuje i střídání plných dvířek s policemi. Proutěné košíky jsou praktické k ukládání mnoha věcí a jejich struktura je zároveň typickým prvkem venkovského stylu, který se s úspěchem využívá i v moderních interiérech. Foto: Dano Veselský

Křeslo pro hosta

Podle původního návrhu mělo být v koutě pokojíčku hned za dveřmi křeslo pro maminku nebo tatínka – aby si měli rodiče kam sednout, když přijdou na návštěvu nebo když čtou holčičce pohádky. Zatím se to správné křeslo nenašlo, a tak jeho roli dočasně plní polštáře položené přímo na zemi. Vždyť maminka i tatínek jsou ještě mladí. Jenže jak Simonka roste, čtení už pomalu zvládá sama a víc než návštěvu rodičů ocení opravdovou návštěvu kamarádek. A tak bude zřejmě místo křesla pro rodiče v koutě něco praktického pro kamarádky – nejspíš velké pestré polštáře nebo pytle k sezení, které si děvčata přenesou tam, kde je budou potřebovat.

Barevnost celého interiéru vychází z látky, z níž jsou ušity závěsy a přikrývka na postel. Žluto-zelenou kombinaci doporučuje Jasna do dětského pokoje i vzhledem k působení těchto barev na psychiku – žlutá je veselá a slunečná (to oceníte hlavně v severně orientovaném pokoji, jako je tento), zelená uklidňuje a pomáhá soustředit se, jejich kombinace vypadá svěže a přitom útulně. Měkký tvar oblouku využitý na stole zopakovala designérka i na skříňkovém nábytku a dřevěných částech postele. Foto: Dano Veselský

TEXT: Erika Kuhnová
FOTO: Dano Veselský a Jasna Opavská
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.