Interiérová designérka radí: Nejčastější chybou je, když se bez záclon snažíme vytvořit útulný domov

I bydlení a design podléhají trendům. Nové styly přicházejí, jiné ustupují do pozadí. Mají lidé vkus a cit při zařizování vlastního domova?

Myslím si, že určitě mají vkus, respektive vědí, co se jim líbí a v jakém stylu by si rádi zařídili svůj nový domov. V dnešní době se však při množství možností a výběru, které trh nabízí, často ztrácíme a odcházíme od původní představy, kterou jsme si stanovili. Samozřejmě nechci generalizovat, ale s tímto jsem se setkala v mnoha případech.

Někdy nás vede konkrétní představa, jindy se snažíme metodou pokus-omyl. Kde děláme nejčastěji chybu?

Nejčastější chybou je, když se nám líbí příliš mnoho materiálů a stylů, které nakombinujeme tak, že jednotlivé kousky jsou sice pěkné samy o sobě, ale jako celek to nefunguje. Vznikne chaos, a aniž bychom si to uvědomovali, takové prostředí na nás nemůže působit příjemně a harmonicky. Měli bychom mít na paměti, že méně je více. A v designu platí, že v jednoduchosti je krása.

Rozličné vzory a materiály sice samostatně mohou být hezké, ale vzájemně nemusí ladit. I v interiéru platí, že méně je víc. Zdroj: Kristýna Bedečová

Nevyjde nás právě v tomto případě zbytečně draho?

Vyjde, protože ve výsledku s takovým interiérem nejsme spokojení, jen to nedokážeme pojmenovat a nevíme, proč tomu tak vlastně je. I to je důvod, proč nás neustále nutí ke změnám.

Když už jsme u té investice, platí v interiérech totéž co například v módě? Drahé neznamená vkusné?

Vkus je velmi subjektivní. Záleží na osobních preferencích klienta a jeho estetickém cítění. Vždy se ale dá najít kompromis, pokud to klient finančně zvládne. Vždy spolu dokážeme najít kvalitní a jeho vkusu odpovídající řešení, které krásně zapadne do navrhovaného interiéru.

Do čeho se tedy vyplatí investovat?

Z mého pohledu se vyplatí investovat do kvalitních materiálů, které nejenže dobře vypadají a jsou příjemné na dotek, ale lépe odolávají opotřebení a mají delší životnost. Preferuji také nábytek na míru, který, pokud je správně navržen, poslouží mnoho let bez potřeby výměny. Nemělo by se zapomínat ani na vhodné a dostatečné osvětlení. A v neposlední řadě se určitě vyplatí investovat do návrhu interiéru, protože ten může ušetřit spoustu času, rozhodování, komplikací při vysvětlování představ každému řemeslníkovi a tím usnadnit následné práce při stavbě nebo rekonstrukci.

Mělo by být podle vás bydlení odrazem jeho majitele? Je to právě záruka toho, že se v něm bude cítit příjemně a pohodlně?

Interiér šitý na míru je klíčem k pohodlnému a příjemnému bydlení, sedí stejně jako na míru šité šaty. Při navrhování interiéru vždy kladu důraz na to, aby byl navržen na konkrétní životní návyky a potřeby mých klientů. Ptám se jich, jak fungují, jak často mají návštěvy, zda tráví čas spolu jako rodina nebo mají domácího mazlíčka, co mají rádi, zda čtou… To vše jsou vstupy do designu, které se snažím zohledňovat. Výsledkem je, že tímto způsobem domov personalizuji a přizpůsobuji přesně jejich potřebám.

Interiér přizpůsobený osobním preferencím je klíčem k pohodlnému bydlení. Zdroj: Kristýna Bedečová

Kde čerpáte inspiraci pro svou práci vy? A jak jste se vlastně k interiérovému designu dostala?

Inspiraci? Ani nevím. Asi to bude znít jako klišé, ale všude kolem. Ať už v přírodě, v krásných interiérech, na cestách a samozřejmě v nových trendech v designu. Stačí být jen otevřený novým nápadům, kombinovat a experimentovat. Ale často je to intuitivní, kreativní práce.

K interiérovému designu jsem se dostala při zařizování svého prvního bytu, kdy jsem zjistila, že mě to baví a naplňuje. V této oblasti jsem si později doplnila vzdělání a přetavila ho do plnohodnotné práce, jak ji dělám dnes.

Je to jen můj názor, nebo má každý designér rozpoznatelný rukopis a styl, který preferuje?

S tím s vámi plně souhlasím. Každý designér má svůj rukopis a to je dobře, protože si klient může vybrat z široké nabídky. Pokud si mě klient vybere právě na základě mé práce, je to záruka, že se společně dopracujeme k požadovanému výsledku. Pokud mi napíše nebo zavolá a ještě neviděl mou práci, vždy ho nejprve nasměruji na své portfolio, aby viděl, zda se mu můj styl navrhování líbí nebo ne.

Léta praxe přinášejí nejen mnoho zkušeností či inspirace, ale také odborný pohled na to, jak se design mění a kam směřuje. Kam jsme se v této oblasti posunuli?

Myslím si, že výrazný posun nastal ve vnímání domova jako prostoru, ve kterém lidé žijí svůj každodenní život. Vnímají, že by je měl odrážet a reflektovat jejich potřeby a požadavky na pohodlí. Zároveň více vnímáme kvalitu a udržitelnost. V tomto smyslu jsou lidé již ochotni si připlatit za kvalitní projekt, personalizovaný návrh interiéru a precizní řemeslné zpracování.

Pamatujete si na největší výzvu, které jste musela při své práci čelit?

Výzvou jsou pro mě většinou netradiční, komplikované nebo komerční prostory, jako například kaple, kterou jsem navrhovala dříve. Ale mám je ráda, protože mě posouvají vpřed a vždy je přijímám s respektem a pokorou.

Stalo se vám někdy, že jste nedokázala splnit požadavek klienta, nebo jste spolupráci musela z nějakých důvodů odmítnout?

Asi dvakrát se mi stalo, že jsem se ne úplně trefila na první pokus do klientovy představy, ale nakonec jsme se spolu dopracovali k požadovanému výsledku. S odstupem času to přisuzuji nedorozumění v komunikaci. Spolupráci jsem z vlastní iniciativy zatím nikdy neukončila.

I když se návrh nezdařil napoprvé, stále se nakonec našlo společné řešení. Zdroj: Kristýna Bedečová

A naopak, s jakými typy klientů se vám spolupracuje nejlépe?

Mám ráda rozhodné klienty, kteří mají čas na komunikaci, mají realistická očekávání s ohledem na rozpočet a následný proces zařizování. To vše indikuje příjemnou pracovní atmosféru a vzájemnou spolupráci. Klient s takovými vlastnostmi je otevřený zpětné vazbě a dokáže se zamyslet nad nabízenými možnostmi a řešeními.

Máte raději, když dostanete úplně volnou ruku, pár indicií, nebo jasné zadání?

Volná ruka v designu je alespoň pro mě kamenem úrazu. Do takových projektů bych ani nešla, protože každý interiér se dá zařídit na milion způsobů a já mám jen jednu šanci vytvořit ten správný. Pokud klient nemá představu, jak by měl jeho domov vypadat, správnými otázkami dojdu k odpovědím, které jsou pro mě důležité. Na základě těchto informací mu pak navrhnu interiér, od kterého se dá už snadno odpíchnout.

Když má klient v rukách vizualizaci a zhmotní se mu nějaká představa, jak by jeho domov mohl vypadat, můžeme s tím už dál lépe pracovat. Osobně ale nemám ráda ani práci s klientem se striktními zadáními, protože tehdy se z designéra stává jen překreslovač bez možnosti nabídnout své zkušenosti. Nejlépe se mi pracuje s lidmi, kteří mají svou představu, dokážou definovat, v jakém stylu by chtěli mít navržený interiér a přibližně v jakých barvách, a zbytek je na mně.

Jaké neobvyklé až bizarní požadavky mívají klienti?

Většinou se jedná o dispoziční řešení, která nejsou úplně vhodná pro jejich konkrétní dispozici, ale jsou na ně fixovaní, protože se jim to líbí nebo to někde viděli. Příkladem je například kuchyňský ostrůvek. Ten vyžaduje velkorysý prostor, který když chybí, působí jako zbytečná bariéra, která prostor zatěžuje. Občas se také setkávám s tím, že klienti chtějí v interiéru více materiálů, které se jim líbí, ale nejsou kombinovatelné vzorově ani stylově.

Lidé většinou poslouchají vaše rady, nebo si jdou tvrdě za svým?

Musím říct, že si většinou nechají poradit. Pokud se setkám s nějakým specifickým požadavkem, většinou to vyplývá z nedostatku znalostí o možnostech, které dnes na trhu jsou. Když jim vysvětlím, proč to není dobré řešení, zvažují to. Stále však mají možnost, že pokud je to má v hlavě trápit, tak jim to pro představu zakreslím. V 90 % případů mi pak dají za pravdu.

Černá barva se nehodí do každého interiéru, ale na druhou stranu na ni nemá každý odvahu. Designérka umí klienty nasměrovat, ale také povzbudit ke zkoušení nových věcí. Zdroj: Kristýna Bedečová

Nadčasová klasika, která neomrzí, nebo odvážné experimenty. Co preferujeme více?

Samozřejmě záleží na charakteru a účelu konkrétního prostoru, ale většinou preferujeme klasiku. Barevně i materiálově stálý design, který lze obměnit jen jednoduchou výměnou drobných zařizovacích předmětů. I nadále u nás převažuje funkční minimalismus s jednoduchými čistými liniemi v neutrálních barvách, občas doplněný o výraznější akcent, případně nějaký zajímavý prvek. Na druhou stranu, když přijde projekt, ve kterém chce klient černé stropy, je to pro mě vítané osvěžení.

Velmi důležité je i to, aby bylo bydlení praktické a funkční. Myslíme na to už v samotném procesu zařizování, nebo je to věc, kterou prověří až samotné bydlení a užívání?

Praktičnost a funkčnost jsou velmi důležité faktory při navrhování interiéru, zejména s ohledem na současný životní styl a ekonomickou stránku. Už při samotném zadání dostávám často požadavek, aby byl interiér nadčasový a s dostatkem úložných prostor. Klient investuje mnoho peněz do samotné nemovitosti a chce interiér, který bude aktuální několik let, aby ho nemusel tak brzy rekonstruovat. To je obecně můj přístup k návrhům interiéru. Je to vidět zejména v dětských pokojích, které navrhuji s neutrálně barevným nábytkem. Ten poslouží jak malému dítěti, tak i teenagerovi ve vyšším věku. Stačí jen vyměnit tapetu, dekorace nebo malbu, přidat světýlka a redesign je na světě.

Dětské pokoje v neutrálních odstínech se později jednoduše přetvoří na pokoj pro teenagery. Zdroj: Kristýna Bedečová

Často interiéru namísto velkých zásahů prospívají právě zmíněné „kosmetické úpravy“. Jaké změny při redesignu fungují?

„Kosmetické úpravy“ mohou mít velký vliv na atmosféru a vzhled interiéru bez potřeby velkých zásahů nebo investic. Velký efekt umí udělat koberce. Ráda používám vzorované, ale všimla jsem si, že se jich lidé trochu bojí. A hlavně větších formátů. Pokud v domácnosti nejsou záclony, těžko z interiéru vykouzlíte útulný domov.

Samozřejmě kromě textilií je to i samotná úprava stěn, ať už ve formě malby, tapet nebo omítky. Světlá barva stěn může prostor opticky zvětšit, intimní atmosféru zase navodí tmavší odstíny. Na stěnu někdy stačí zavěsit obrazy, plakáty, zrcadlo, které si pohraje s odrazy, nebo přidat zeleň, která do domova vnese kousek přírody. A nesmíme zapomenout ani na náladové osvětlení, například v podobě stojací nebo stolní lampy. Pro ty odvážnější a kreativnější se nabízejí různé DIY projekty, kdy stačí přemalovat nábytek, zrenovovat nějaký vintage kousek nebo ozdobit stěny nástěnnými lištami, panely nebo lamelami. Fantazii se v tomto případě meze nekladou.

FOTOGALERIE

Text: Michaela Krivdová
Foto: Kristýna Bedečová