Manželé sáhli po přírodních materiálech a obývák si zařídili svépomocí
Zůstala jako poslední. S jejím zařizováním jsme příliš nepospíchali. Ve víru krásných věcí okolo nás jsme si nechali místo na přemýšlení. A uprostřed shonu někde tam venku se stávala místem na plnění snů. Obývák skoro na román.
„Knihy jsou otiskem našich charakterů a celé naší individuální historie.“
Dřevo u nás zdomácnělo. Útulnost a čistota se zde snoubily v jedno. Není zde toho příliš mnoho a ani příliš málo. Všechno je natolik vyvážené, že nám to dává pocit nesmírného zadostiučinění.
„Věci nové by se jako nové chovat neměly. Jen ty, které na sebe nepoutají pozornost, jsou skutečně krásné.“
Naše svoboda a volnomyšlenkářství zde mohou proudit prostorem. Nemají se od čeho odrazit, nic jejich dráhu neruší, spíše je v této cestě podporuje. Pestrost v zařizování nemusí spočívat v pestrých barvách. Vsadili jsme na pestrost solitérovou. Egocentrické barvy, které na sebe poutají pozornost, se na neutrálním území obývacího pokoje nenajdou. Tón v tónu nám zabezpečuje nerušený odpočinek a ani po roce bydlení není nic, co by nám v něm překáželo. Jisté vzorce chování zde dodržuje i nejmenší věc.
Nepřečnívá, nevyčnívá, stává se barevně součástí celku. A tak se zabydlená místnost tváří jako by zde nebyla, nebo aspoň jako by nebyla podstatná. Důležitý je vždy komfort, který poskytuje, a my si uvědomíme, že tu je, až když ji potřebujeme. Nechává nám tak dostatek místa na další myšlenkové rozlety. Od sladěných odstínů hnědé se ani jiné nedá očekávat.
Nábytkové polotovary
Jít cestou přírodního materiálu přináší neomezené možnosti. Zdánlivě nesourodé detaily a mírné barevné výkyvy propojí dřevo. V jeho laskavém objetí dávají význam i ty nejméně podobné vzory. Nenajdete zde stejné polštáře ani fotorámečky pověšené na stěně. Dokonce i pletené či háčkované doplňky jakoby byly vytvořeny jinými jehlicemi. A přeci všechno se vším souvisí a má význam. Dřevěné bubny na kabely se staly fenoménem. Dají se s nimi dělat zázraky, a zatímco konferenční stolek je čistým bubnovým originálem, kruh na stěně se bubnem nechal inspirovat. Všechny nábytkové polotovary, které se v obýváku nacházejí, nám ušetřily nejen práci, ale i peníze. Stačilo je jen mírně „vytunit“ a postavit do nových souvislostí.
„Prostor zařízený tón v tónu je inspirativní a vzdušný. Nic ho neruší a zejména on neruší nás.“
Plná příběhů
Princip dobrého bydlení si každý určuje sám. Zatímco u někoho se začíná od podlahy, my bychom se podlahy klidně vzdali jen pro malý kousek jiného světa, do něhož se vydáme po usazení do křesla a otevření knihy. Knihovna byla naším snem a zdá se, že i snem našich knih. Zraku skryté by neplnily svůj význam. Knihy mají svou duši, proto ať už pro Peťa s jeho střízlivým pohledem na věc, nebo pro moje rozevlání, které zařizuje jen podle pocitu, knihy a jejich čtení jsou tím, co nás spojuje. V každém bydlení by měl být viditelný otisk charakteru jeho obyvatel. Krása a trvanlivost knih nás zkrátka inspiruje. Být s nimi je naším bohémským životem. Cesta zařizování zde možná nekončí, ale ta skutečná teprve začíná.
Vysněný jídelní stůl na nás teprve čeká. Nahradili jsme ho deskou, která nám zbyla z kuchyňské linky, a jednoduchými nohami z IKEY. A kdoví, tak jsme si na něj zvykli, že ho jen tak lehce nevyměníme.
Pes a kov
Abyste z prostoru vytvořili originál, zašpiňte dřevo kovem… nebo taky velkým psem :-). Zvířecí členové domácnosti jsou skvělými pohyblivými zútulňovacími prvky bydlení.
text: Lucia Pristachová Hô-Chí
realizace: Peter Pristach
foto: Dano Veselský