Praktický průvodce hravým minimalismem

Dokonalosti nedosáhnete tehdy, kdy už nemáte co přidat, ale tehdy, kdy už nemáte co odstranit. Netuším, při jaké příležitosti vzplála tato myšlenka v hlavě autorovi slavného Malého prince, ale docela hezky vystihuje filozofii minimalismu. Zbavit se nepotřebného. Aby mělo prostor jen to, na čem skutečně záleží.

Minimalistický styl bydlení může někdo vnímat například jako neromantickou praktičnost. Co je však je pro jednoho chladné a neosobní, může být pro druhého to nejosobnější. Co člověk, to další dojem. Když se podíváte pozorněji na minimalistický interiér, uvidíte, že za pořádkem, vzdušným a čistým prostorem se skrývá něco v dnešní době velmi cenného – klid.

Květiny či větvičky ve vázách, stejně jako ostatní dekorace, oživují jinak neutrální barevný základ interiéru. Inspiraci na tvoření dekorací nachází Bára na internetu, oblíbených blozích a někdy i u svých dětí.

Dobrý nápad! Obyčejný bílý podnos se díky černé dekorační pásce dokáže přeměnit na téměř designový. Když křížkový trend omrzí, stačí pásky odlepit.

Chce to pravidla

„Řídím se heslem méně je více. Nemám ráda „pracholapky“ a zbytečně mnoho dekorací a věcí. Je to praktičtější. Menší byt potom působí vzdušněji. O uklízení ani nemluvím,“ říká majitelka. I proto byste tu marně hledali zbytečný nábytek. Každý vybraný kus má své místo, svou funkčnost, svou vymezenou barevnost. A prostor tak zůstává variabilní.

„Díky stylu bydlení se pořádek v bytě udržuje poměrně dobře, i když někdy je to nadlidský výkon, protože mám doma tři chlapy. Chce to jen nějaká základní pravidla. Děti mají dostatek prostoru na hraní v dětském pokoji a od malička se jim snažím vštěpovat, že hračky si prostě musí uklízet.“

Osazenstvo vedle sedačky v obýváku se čas od času změní – od stolku až po dekorace. Když je bílé příliš moc, stolek z IKEY nahradí černý plechový od Broste a naopak. A kilo citrónů zamění lepenkový koš od značky Kazeta s pletací přízí.

Prostor obývacího pokoje nic zbytečného nerozptyluje… Zátiší s industriální lampičkou, kterou na čas musel oželet pracovní stůl. S barevným oživujícím akcentem si majitelka poradila po svém – kilem citrónů ve skleněné váze.

Začátek příběhu

S příchodem dětí do života se mění i priority. To byl i případ Barbory a jejího manžela. Bydlení v malém městečku obklopeném přírodou se jim najednou jevilo zajímavější než v centru velkoměsta. I proto se před devíti lety přestěhovali do třípokojového bytu v centru malého města v srdci Moravského krasu. Okolnosti se postaraly o to, že na jeho rekonstrukci měli týden. „Sháněla jsem řemeslníky, kde se dalo, a doslova jsem jim šlapala na paty,“ vzpomíná majitelka na hektické období. Nakonec se však všechno zvládlo. Dnes je spokojená, svůj domov má ráda.

Originální lahev od piva z limitované edice Pilsner Urquell učarovala domácí paní natolik, že kromě černé, bílé a šedé vzala na milost i zelenou.

Ekotip: Ne vždy je nutné investovat do drahých váz. Jejich roli slušně zastoupí obyčejné lahve či jiné různé skleněné nádoby.

S barvami opatrně

Bez ohledu na to, zda se venku za okny čerti žení v zimní chumelenici, nebo se sluníčko bezostyšně šklebí na letní obloze, Barbora zůstává věrná základu – bílo-černé dvojce. Zatímco bílá, nesoucí se celým bytem, prostor sjednocuje, černá si vymezuje právo na pozornost. Není jí moc, tak neruší. A i když na sebe upozorní, jen velmi jemně. Co se týká barev, je majitelka opatrná. Využívá je jen na doplňcích, jako jsou například vlastnoručně pletené povlaky na polštáře, svícny či ovocem naplněné mísy. Neodmyslitelné jsou květiny či větvičky ve vázách.
Uspořádat byt harmonicky není vždy jednoduché. Barboře pomáhá učení feng šuej, před časem absolvovala dvouleté studium formou seminářů. „Dalo mi to hodně,“ dodává. „Vneslo to do mého života další kus poznání, které mohu aplikovat nejen v bydlení. Nedá se to však dodržet striktně ve všem…“ A tak hledá nové cesty a zkouší jejich schůdnost, a to nejen při zařizování domova.

Dobrý vánoční nápad si zaslouží zmínku třeba i uprostřed léta. Jednoduchý adventní svícen si Barbora vyrobila z březového kmene a čtyř čajových svíček, které oblepila washi páskami. Použitelné celý rok. Jednoduché nápady jsou vždy ty nejlepší.

Barbora má slabost, jak se sama vyjádřila, pro židle a křesla TON. Její sbírku zatím tvoří dva vlastními silami renovované kusy. Aby barevně nesplývali se stolem, natřela je šedou a černou barvou. Ještě je čekají nové sedáky, zatím jako provizorium slouží měkké polštáře.

„Domov musí být útočištěm a oázou klidu pro celou rodinu, ne skladištěm.“

Dočkej času…

I Barbořino srdce občas umí zatoužit po vybraných designových kouscích. Její dlouholetou srdcovkou je váza Savoy od Alvara Alta. „Ještě ale rok či dva vyčkám, přece jen – děti jsou někdy divoké a já nechci žádnou minivázičku, ale pořádnou vázu,“ prozrazuje.

Dokud však její piráti, jak nazývá své dva synky, neodrostou, zůstává i investice do dražšího nábytku hudbou budoucnosti. „Koupit si dražší stolek, který skončí poškrábaný a otřískaný, jako jsou nyní ty, co máme, mi nepřijde moudré. Potvrdilo se mi to například i u sedačky v obýváku, která prioritně slouží jako doskočiště a trampolína pro malé sportovce,“ dodává Barbora.

Do budoucna plánují rozšířit byt o vedlejší, který patří Barbořinu manželovi, a tak zvětšit prostor na úctyhodných 115 čtverečních metrů. „Zatím však vítězí cestování a záliby před nemalou investicí do bydlení. Hold, raději žijeme, než budujeme.“

Výroba březových „podšálků“ nezabere mnoho času. Na vhodnou větev můžete natrefit například při procházce v lese.

Věšák je z dílny domácí paní. Jeho výroba nebyla nijak náročná. Větev z modřínu nalakovala bezbarvým lakem, zavěsila na jutový provaz na stěnu a přihodila pár háčků. Decentní řešení do malé chodby.

Barbora Grünwaldová
fotografka a blogerka
www.barboragrunwaldova.photodeck.com
www.photographyasmyhobby.blogspot.cz
www.fler.cz/bg-photography

„Mám ráda přírodu stejně jako architekturu, opuštěné domy či industriální prostředí. Když přivřu oko a dívám se na svět hledáčkem fotoaparátu, inspirace přicházejí samy. Blog vznikl původně jako úložiště fotografií, které jsem chtěla veřejně publikovat. Vlastně jsem vůbec nechtěla blogovat. Až časem jsem zjistila, že čtenáři navštěvují můj blog a píšou mi komentáře, a tak jsem se nechala strhnout a začala jsem publikovat. No a už to trvá skoro tři roky.“

V bílém prostoru chodby vyniká minigalerie Barbořiných fotografií.

Decentně zvolené barevné doplňky oživují interiér.

Březová kolečka, tentokrát jako podstavce pod svícny, svou naturálností příjemně překračují černo-bílé hranice aranžmá. Nevtíravým a milým detailem jsou čajové svíčky oblepené dekorační lepicí páskou.

Miska na cokoli, ručně tvořená, „šitá“ přímo na představy její současné majitelky.

text: Martina Deríková
foto: Barbora Grünwaldová
redakční úprava: Dominika Záveská