Nebyl to ani rodinný dům, ani typický byt – atriový dům ze 70. let minulého století byl tou správnou kombinací obou. Aby však mohla čtyřčlenná rodina naplno využít jeho potenciál, musel nejdříve projít důkladnou rekonstrukcí.
O křeslo v koutku na čtení bývá v rodině bitva, i když mu k dokonalosti chybí jedna drobnost. „Křeslo je velmi pohodlné, ale člověk si v něm musí déle posedět, aby zjistil, co ještě potřebuje,“ usmívá se Ivana. „Takže se chystáme dokoupit podnožku.“ Foto Miro Pochyba
Jak děti rostly, třípokojový byt začal být rodině těsný. Ivana a Milan se proto rozhodli, že se poohlédnout po něčem větším. Náhodou přitom narazili na nabídku zvláštního atriového bytu ve zcela atypické bytovce – z vnějšího schodiště se vcházelo do čtyř terasovitě uspořádaných bytových jednotek, přičemž každá měla vnitřní atrium, které lemovaly místnosti uspořádané do půdorysu ve tvaru L. Nebyl to tedy klasický rodinný dům a díky atriu s trávníkem a terasou ani běžný byt.
„Bylo to přesně to, co jsme potřebovali,“ říká Ivana. „Manžel totiž vždy toužil po rodinném domě, mně zas více vyhovuje bydlení v bytě. Toto byl ten správný kompromis.“ A přestože byl tento „trochu byt, trochu dům“ v původním a opravdu špatném stavu, dvojice v něm viděla potenciál. Líbila se jim tichá lokalita i dispozice s oddělenou denní a noční zónou, oceňovali také to, že k bytu patřil nejen sklep, ale také garáž s možností vytvoření dalšího krytého parkovacího místa.
„Nemáme díky tomu problém s parkováním, jak je běžné jinde na sídlišti, a se dvěma dětmi využijeme sklep i na jízdní kola a další sportovní vybavení,“ pochvalují si. Potřebovali však větší obývací pokoj a nelíbila se jim ani tmavá kuchyň, ani úzká chodba, ani maličká koupelna. „Věděli jsme, že se tyto věci budou dát změnit, ale nevěděli jsme přesně jak. A bylo nám jasné i to, že to sami nezvládneme,“ přiznávají.
Začali tedy hledat architekty, kteří by dokázali využít potenciál starého bytu a změnit ho v praktické i pěkné rodinné bydlení. Oslovili několik architektonických kanceláří, než si vybrali Arkon ateliér. „Vyhovovalo nám, že jsou z města, takže na setkání bychom to neměli daleko, ale zejména dokázali vyřešit všechno, co jsme potřebovali – nejen interiér, ale i stavební úpravy,“ vysvětlují Ivana a Milan.
Šikovně vyřešenou kuchyni tvoří ostrov s dostatkem pracovních ploch a díl s vysokými skříněmi, které zas poskytují dostatek odkládacího prostoru. „Navíc je to jen na skok do sklepa, takže jsme mohli bez problémů oželet komoru, která dříve v domě byla, a raději zvětšit koupelnu, což bylo pro nás důležité,“ vysvětluje Ivana. Foto Miro Pochyb
Úpravy v bytě začaly velkým bouráním, aby se následně mohla změnit dispozice podle návrhu architektů. Zůstaly v podstatě jen obvodové zdi a střecha, všechny vnitřní příčky byly odstraněny. Kuchyň i koupelna změnily pozici, na místě někdejší maličké koupelny je dnes šatna v rodičovské ložnici. Aby se zvětšil obývací pokoj, přičlenili k němu architekti i prostor bývalé zimní zahrady. Nové uspořádání bytu je pro čtyřčlennou rodinu přímo ideální.
Denní zóna tvoří velký otevřený prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, ze které se vychází ven do atria. Atrium je zároveň přístupné i ze všech tří ložnic. Noční část je zcela oddělena od denní – „Když se zavřou posuvné dveře, děti mohou klidně spát, i když je u nás večer návštěva,“ pochvaluje si Ivana. A odkládacích prostor je zde přímo královské množství.
Chlapecký pokoj je zařízen na míru vyrobeným nábytkem s motivem fotbalového míče. Rodiče vedou obě děti ke sportu a fotbal a zelená barva trávníku byly ideálním tématem pro oživení Šimonova pokoje. Foto Miro Pochyba
„To, že jsme oslovili architekty, bylo asi to nejlepší, co jsme mohli udělat. V mnohém nám pomohli a ušetřili nám spoustu času. S manželem máme totiž diametrálně odlišný vkus a architektům se podařilo navrhnout interiér, který se líbí nám oběma. Sami bychom asi k takovému dobrému kompromisu nedošli,“ přiznává Ivana.
Na začátku poslali manželé do ateliéru Arkon vše, co se jim líbí – barevné kombinace, obrázky různých prostorů…, a přiložili i dlouhý seznam toho, co by doma chtěli mít – od důležitých věcí až po maličkosti. V další fázi vše společně bod po bodu prošli a hledali optimální řešení. „Původně jsme si mysleli, že já vyberu například obývák a kuchyň, manžel zas rozhodne, jak bude vypadat ložnice a koupelna. Teď vím, že by to nebylo dobré. Líbí se nám totiž různé styly a dům by měl vypadat jako jeden celek,“ vysvětluje Ivana.
„Tím, že do procesu vstoupili zkušení architekti, dovedli nás k výsledku, se kterým jsme spokojeni oba,“ uznává. Jelikož architekti použili ve vizualizaci interiéru konkrétní zařízení, ušetřili majitelům i zdlouhavé chození po obchodech či pracné hledání nábytku na internetu. „Drželi jsme se vizualizace, která se nám líbila, a pokud jsme něco nemohli sehnat, dostali jsme od architektů další vhodné varianty na výběr. Protože i když změníte jen zdánlivé maličkosti, například odstín potahu nebo typ svítidla, nakonec z toho může vzniknout úplně jiný interiér“ konstatují manželé.
Kovová zástěna decentně odděluje WC od zbytku koupelny, a přitom neubírá prostoru na vzdušnosti. Podle návrhu architektů ji vyrobili v Milanově firmě Solmark. Foto Miro Pochyba
Profil
Majitelé
Manželé Ivana a Milan a jejich dvě děti – Šimonek (10) a Barborka (8). Ivana je učitelka, Milan je majitel strojírenské firmy.
Nemovitost
Atriový byt v Považské Bystrici s plochou 120 m² + 80 m² plocha atria
Návrh rekonstrukce
Architekti z ateliéru Arkon pod vedením Ing. arch. Dušana Chupáče
-
-
Kovová zástěna decentně odděluje WC od zbytku koupelny, a přitom neubírá prostoru na vzdušnosti. Podle návrhu architektů ji vyrobili v Milanově firmě Solmark. Foto Miro Pochyba
-
-
V Barborčině království mají opravdu důležité místo pejsci všech forem a velikostí. Foto Miro Pochyba
-
-
Dívčí pokoj je zařízen podobně, a přece odlišně – zde se uplatnilo spíše téma přírody. Díky kvalitní tepelné izolaci a podlahovému topení, které také přibyly při rekonstrukci, je v pokojích i v zimě příjemně teplo. „Hlavně zde není chladno od nohou,“ pochvaluje si Ivana, „a není potřeba komplikovaně čistit radiátory,“ směje se. „Ze stejného důvodu jsme nechtěli ani vnitřní žaluzie, které jsme tu kvůli soukromí vlastně ani nepotřebovali, protože sem odnikud není vidět,“ prozrazuje. Foto Miro Pochyba
-
-
Chlapecký pokoj je zařízen na míru vyrobeným nábytkem s motivem fotbalového míče. Rodiče vedou obě děti ke sportu a fotbal a zelená barva trávníku byly ideálním tématem pro oživení Šimonova pokoje. Foto Miro Pochyba
-
-
V předsíni jsou další potřebné odkládací prostory. Odtud je přístupná technická místnost, ve které je kromě kotle i toaleta. Dvě WC a více umyvadel se ve čtyřčlenné rodině hodí zejména ráno, když všichni odcházejí z domu. Foto Miro Pochyba
-
-
Odkládacích prostor je v bytě přímo královské množství – chodba je vlastně jeden velký odkládací prostor. Aby ušetřili místo, navrhli zde architekti použití vestavěné skříně namísto příček: ze strany dětského pokoje je to skříň od podlahy až po strop, do které se dětem vejdou hračky i oblečení, ze strany chodby zas tvoří záda skříní stěnu s elegantním bílým obkladem. Protější stěnu chodby lemují klasické šatní skříně. „I původně zde byla chodba se skříněmi, ale ošklivými umakartovými. Úplně se to tu změnilo. Díky tomu, že je všechno bílé a skříně nesahají od podlahy až po strop, působí chodba mnohem příjemněji a vzdušněji.“ Foto Miro Pochyba
-
-
Na konci chodby je situována rodičovská ložnice, jejíž součástí je i šatna – sen asi každé ženy. Foto Miro Pochyba
-
-
V dlouhé chodbě v noční zóně má místo i pracovní kout, který manželé nechtěli mít ani v ložnici, ani v obývacím pokoji. Protože tato část domu je orientována do sousedovy zahrady, dohodli se, že sem nebudou směřovat žádná otevíratelná okna. „Sice se tudy nedá větrat, což mi trochu chybí, ale zas je skvělé, že se do chodby dostává hodně světla, ačkoli je zde mléčné sklo.“ Foto Miro Pochyba
-
-
Šikovně vyřešenou kuchyni tvoří ostrov s dostatkem pracovních ploch a díl s vysokými skříněmi, které zas poskytují dostatek odkládacího prostoru. „Navíc je to jen na skok do sklepa, takže jsme mohli bez problémů oželet komoru, která dříve v domě byla, a raději zvětšit koupelnu, což bylo pro nás důležité,“ vysvětluje Ivana. Foto Miro Pochyb
-
-
-
Přes posuvné dveře se z kuchyně vchází do noční části bytu. „Když zavřeme dveře do chodby, děti mohou klidně spát, i když je u nás večer návštěva,“ oceňuje Ivana. Foto Miro Pochyba
-
-
Denní část bytu tvoří velký otevřený prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, ze kterého se vychází ven do atria. V rámci změn v dispozici se obývací pokoj zvětšil o někdejší zimní zahradu a kuchyni a přestěhovali se blíž, do bývalé vstupní haly. Místa bylo v domě i předtím dostatek, bylo však potřeba ho prakticky uspořádat. Foto Miro Pochyba
-
-
Účinek bílých stěn paní domu potěšil. „Bílá změnila atmosféru bytu – působí díky ní otevřenějším, vzdušnějším a čistším dojmem. Jakoby se zde znásobilo světlo,“ říká. Architekti to však s bílou v bytě nepřehnali – ve správné míře ji zkombinovali se dřevem a barvami, takže výsledek působí nejen vzdušně, ale také moderně a velmi příjemně. Foto Miro Pochyba
-
-
O křeslo v koutku na čtení bývá v rodině bitva, i když mu k dokonalosti chybí jedna drobnost. „Křeslo je velmi pohodlné, ale člověk si v něm musí déle posedět, aby zjistil, co ještě potřebuje,“ usmívá se Ivana. „Takže se chystáme dokoupit podnožku.“ Foto Miro Pochyba
-
-
Foto Miro Pochyba
-
-
Z obývacího pokoje vedou zasklené dveře do atria. „Interiér jsme dokončili jako první, abychom se mohli přestěhovat, exteriér ještě postupně upravujeme – v atriu chceme ještě dodělat terasy a pergolu,“ prozrazují majitelé další plány. Foto Miro Pochyba
Text: Erika Kuhnová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: časopis HOME