Tvořivost je nezbytností, nikoli luxusem. To je motto, kterým charakterizuje svou práci a přístup k ní architekt Sebastian Nagy. Řešení domu pro kněze je spojením historie s moderním interiérem.
Vilu Atrio charakterizuje obdélníkový půdorys, fascinující kombinace dřeva s přírodním kamenem a otevření do zahrady. Mohli byste říci, že podobných staveb je mnoho, ale mýlili byste se.
V obci ležící přibližně 5 kilometrů na jih od Českých Budějovic stojí na rohové parcele bílý dům z dílny architekta Jiřího Weinzettla.
Na první pohled jednoduchá kostka – aby dům zapadl do bezprostředního okolí. Když se však podíváte blíže, uvidíte, že to není úplně tak. Nejde o kostku, ale o dům s půdorysem nepravidelného čtyřúhelníku. A také nemá dvě podlaží.
Zvenku jednoduchý, nenápadný, aby nerušil celkový vzhled ulice. Ze strany orientované do zahrady však překvapuje příjemným soukromím, které nabízí.
Atriový dům s kamennou fasádou působí na první pohled velmi skromně, přesto poskytuje dostatek soukromí, zajímavé zákoutí a sluneční prostory.
Na rozsáhlém pozemku se strmým sklonem v Praze-Podolí stojí atypická vila, která umně kombinuje tvary i materiály a harmonicky se sžila se svahem. Dřevo s cihlou, jednoduché ostré geometrické tvary změkčené zaobleními viditelnými z více úhlů charakterizují Vilu H z dílny Atelieru 6.
Beton jsme si tak nějak zošklivěli. Vychovaní v panelácích, nadávajíce pokaždé, kdy jsme se snažili vyvrtat díru, pověsit obraz. Marně nám v zahraničních časopisech ukazovali Le Corbusiera, my přece víme své – beton je studený, neosobní a pro rodinný dům zkrátka nevhodný. Chyba!
Ani malý prostor nemusí být překážkou na cestě k zelené oáze, ba právě naopak, může to být skvělá příležitost pro zakomponování moderních prvků zahradního designu a netradičních rostlin jako v případě tohoto nevelkého atria v centru rušného města v západní Francii.
Lidí přibývá, místa ubývá a malé prostory kladou omezení často nejen v bytě, ale i na zahradě. Zahradní atrium je vhodný příklad toho, co se dá na malém venkovním prostoru vytvořit. Jeho omezený prostor nutí k důkladnějšímu promyšlení celku, pro nic zbytečného by tu nemělo být místo. Možností, jak ho upravit, je nespočet, záleží jen
Každá zahrada se věkem mění, stejně jako její majitelé. Rostliny se rozrostou, lidé se zabydlí, zařídí si dům, vychovají děti a zůstane více času na zahradu. Také majitelé tohoto atria se rozhodli, že potřebuje změnu k lepšímu – estetickou i funkční.
Děsné. Vyholená poušť s kameny, naprosto bez života a romantiky. Umělý hnus.
naprosto nepřirozené a vyumělkované. vesnická zahrada vypadá úplně jinak (a ten šílený "p
Připadá mi to nepřirozené, ale jinak OK.
