Škola designu − část 2: Funkce a zónování interiéru

Aby bylo vaše bydlení nejen stylové, ale i funkční a přinášelo vám dostatečný komfort, je potřebné v něm zohlednit všechny nezbytné funkce a zóny. Přehled těch nejdůležitějších principů a členění vám přinášíme v rámci druhé části seriálu, který vzniká ve spolupráci se školou interiérového designu Design academy.
Reklama
FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

Chodba propojující jednotlivé zóny by měla vzhledově a materiálově korespondovat se zbytkem interiéru, díky čemuž bude působit jednotně, což oceníte nejen v menších prostorech. Uplatnění zde najde například i knížka, která ji zdynamizuje. (foto: studentská práce)

Funkce bydlení

Aby byl život v domě či bytě kvalitní a komfortní, musí bydlení splňovat tři základní funkce. Tou nejdůležitější je biologická funkce – byt či dům musí nabídnout dostatečný a vhodně zařízený prostor na spánek, odpočinek, hygienu a stravování. Aby splňoval nezbytnou hospodářskou funkci, je potřebné vytvořit místo, kde se bude připravovat jídlo, mýt nádobí, skladovat potraviny, přičemž je potřebné myslet i na umístění pračky či dostatečný prostor na žehlení. Neméně důležitou součástí bydlení je tzv. společenská funkce, která v sobě zahrnuje všechny komunikační, volnočasové či pracovní aktivity jednotlivých členů rodiny, jakými jsou povídání si, záliby, hry dětí, studium, práce z domova a v neposlední řadě setkávání se s rodinou a přáteli.

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

Otevřená denní část je už několik let jasným trendem. Samostatná kuchyň ustupuje a stále častěji se i při rekonstrukcích setkáte s bouráním příček a propojováním obytných místností. Na předělení prostoru se s oblibou používá kuchyňský ostrov, na který může přímo navazovat jídelní sezení. (foto: studentská práce)

Místnosti v bytě

Obytné prostory v bytě či domě lze rozdělit do několika kategorií. První jsou tzv. vstupní prostory, kam zařazujeme závětří, zádveří, předsíň a chodbu, tedy prostory, které umožňují vstup do interiéru nebo ho vzájemně propojují. Následují hospodářské prostory, kam přiřazujeme místnosti na přípravu jídla a uskladnění potravin, tedy kuchyň a komoru. Další kategorii zastupují obytné místnosti, jako je obývací pokoj, ložnice, dětské pokoje či pracovna. Samostatnou kategorii vytvářejí hygienické prostory, které mohou sloužit nejen na očistu těla, ale i relax – koupelna, toaleta, sauna. Poslední jsou doplňkové prostory, jejichž umístění v interiéru ovlivňují hlavně jeho rozměry a priority obyvatelů – šatník, sklad, prádelna či komora.

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

Propojení koupelny a toalety je otázkou priorit. Pokud má však domácnost tři a více členů, měly by být samostatné nebo by se v interiéru měla nacházet ještě jedna toaleta – ideálně u vstupu, aby posloužila i v případě návštěv. (foto: studentská práce)

Funkční zóny

Dalším přístupem při dělení interiéru je zohlednění tří základních funkčních zón. První je komunikační zóna, zahrnující prostor na pohyb a komunikaci členů domácnosti. Představuje základní osu dispozice a prochází celým obytným prostorem. Následuje zóna činností, jejíž součástí je místo na všechny činnosti v domácnosti a všechny zařizovací předměty potřebné na jejich realizaci. Poslední je úložná zóna, kam spadá skladování všech předmětů a věcí v domácnosti. Jednotlivé uskladňovací prvky přitom musí být správně dimenzované a dobře přístupné.

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

V malé ložnici sloužící výhradně na spaní bez pracovní části či koutku na čtení postačí postel a noční stolky. Zpravidla se tu však nachází i skříň na uskladnění oblečení. Vhodná jsou různá vestavěná řešení, která nabízejí dostatek úložného prostoru a působí čistým dojmem. (foto: studentská práce)

Denní a noční zóna

Důležitým principem při zařizování interiéru je jeho členění na denní a noční část. Do denní části, jak už i samotný název vypovídá, patří všechny místnosti, které se primárně využívají během dne – kuchyň, jídelna, obývací pokoj, komora či sklad. V noční části se potom nachází ložnice rodičů, dětské pokoje a k nim příslušející hygienická místnost (případně i několik), pokud to rozměry umožní, i šatník, resp. šatníky. Jedna toaleta nebo i menší koupelna s toaletou se potom umisťuje i do denní části, kde nachází uplatnění během dne, jakož i během návštěv. Na rozhraní těchto prostorů se může nacházet chodba nebo větší hala, která je vzájemně propojuje. V případě poschoďových domů nebo mezonetů se potom uplatňuje pravidlo, že denní části je vyčleněno přízemí a noční poschodí, což je samozřejmě i absolutně logické řešení. V některých případech se však takovéto členění částečně stírá a ložnice rodičů se například při rekonstrukcích zpravidla z prostorových důvodů umisťuje na přízemí, zatímco poschodí bývá vyhrazeno dětem.

ODBORNÍK RADÍ

Ing. arch. Lucia Mészárová,
majitelka a lektorka Design academy
www.designacademy.sk

Propojování místností, slučování funkcí

Nároky na činnosti v jednotlivých prostorech se v současnosti mění a propojují. V obývacím pokoji se stále častěji setkáte například s pracovním koutkem, který při práci z domova zaručeně využijete. Propojují se i jiné místnosti – koupelna se například integruje do ložnice.

PŘIPRAVILA NATÁLIA ŽÁKOVÁ VE SPOLUPRÁCI S DESIGN ACADEMY
FOTO ARCHIV DESIGN ACADEMY

Reklama

Komentovat