Moderní byt ve starém činžovním domě: Rekonstrukce spojila tradiční prvky s nadčasovým designem
Barevně je byt pojatý velmi klidně a o barevné akcenty se starají zejména originální velkoformátové obrazy. Zajímavá barevnost a textura se objevují též na sametových závěsech.
Celá rekonstrukce tohoto bytu, kterou majitelé svěřili do rukou architektky Ing. arch. Terezy Janků ze studia Tereza Janků Architecture & Interiors, probíhala za účelem propojení dvou sousedních bytů nacházejících se na stejném patře o velikosti 1+1 a 3+kk. Vznikl tak byt o dispozici 4+kk se štědrou rozlohou 140 m2.
Pro dvě generace
Byt má ponechané dva původní vchody a slouží nyní jako dvougenerační, pro rodiče a dvě dospívající děti. Všichni mají nyní dostatek soukromí a k dispozici vlastní hygienické zázemí. Interiér nejvíce potřeboval provzdušnit, sjednotit a zmodernizovat, což se myslím povedlo.
Zachované tradiční prvky
Najdete zde krásně prostorné místnosti s vysokými stropy, kde se člověk necítí stísněně, a může se „nadechnout“ a v klidu porozjímat. Za stejně důležité architekta Tereza Janků považuje i kvalitu a pravost použitých materiálů a celkovou harmonii, jež je však podle ní velmi subjektivní.
Jelikož byl samotný dům postaven kolem roku 1900, architektce přišlo přirozené respektovat jeho ducha a vycházet z tradičních materiálů a tvarosloví, jen ve zmodernizované, současné podobě. „Snad se mi podařilo částečně zachovat ducha a noblesu starého činžovního domu a zároveň mu vdechnout nový, moderní look,“ říká architektka.
Více foto v galerii zde
Bez bourání to nešlo
Aby se hlavní obývací prostor mohl zvětšit a propojit, bylo potřeba z obou stran ubourat mezibytovou příčku, která naštěstí nebyla nosná ani průběžná. Z té byla zachována pouze středová část, oddělující obývací pokoj od jídelny, což umožňuje daleko lepší uspořádání prostoru.
Celý pokoj je sice navzájem velmi propojený, ale stále v něm zůstává jistá forma předělu a vymezení jednotlivých funkčních zón. Uspořádání takto také vychází daleko lépe, například je teď díky tomu možné sledovat ze sedačky dění v celém bytě.
Dalšími stavebními zásahy byly úpravy dveřních otvorů a rekonstrukce hygienického zázemí a nové instalace. Samotná rekonstrukce trvala zhruba 4 měsíce.
Nejvíce potrápily podlahy
Jelikož se jedná o zhruba 125 let starý činžovní dům, původní trámové stropy a parkety byly již dosti prohnuté a nestabilní. Museli jsme tedy sáhnout až do hrubé podlahy a zásypu a vyměnit celou skladbu. Nejen že je to pracné, co se týče realizace, ale je to spojeno i s nemalými finančními náklady.
Zároveň to bylo nutné i důvodu, aby se všechny pochozí plochy setkaly ve stejné výškové úrovni. Což se nakonec v nově rekonstruované části bytu skutečně podařilo na milimetr. Jako pochozí vrstva v obývacím pokoji a ložnici byla vybrána dubová skládaná podlaha do vzoru tzv. chevron.
Nábytek na míru
Úložné prostory jsou řešeny kombinací vestavného nábytku na míru od truhlářů, jako je například dýhovaná skříň v chodbě s nikou a oblými rohy, ukrývající plynový kotel, a například i walk-in šatnou, vybudovanou z původní komory.
Co se týče barev, ložnice i obývací pokoj jsou velmi klidné. Barevné akcenty se objevují převážně na obrazech či sametových závěsech v pastelově modré barvě.
Sjednocení prostoru i díky epoxidové stěrce
Původní předsíň měla na podlaze nepraktickou, černou dlažbu formátu 30 × 30, což prostor zbytečně opticky narušovalo a ztemňovalo. Celou podlahu včetně všech přilehlých místností, jako je šatna, komora, samostatné wc a koupelna, se podařilo sjednotit světle šedou epoxidovou stěrkou. Ta je pak lokálně aplikována i na stěny v koupelně a na wc. Prostor to neuvěřitelně provzdušnilo a zcelilo.
Aby nebyla vstupní chodba „předveřovaná“, do šatny a komory architektka místo dveří zvolila modré sametové závěsy, čímž se chodba zútulnila a získala barevný akcent.
Nadčasová koupelna
Na stěnách jsou v koupelně použité velkoformátové obklady v dekoru mramoru, v kombinaci s cementoepoxidovou světle šedou stěrkou. Přestože koupelna není prostorově zrovna velká, podařilo se ji zařídit velkým sprchovým walk-in koutem s praktickou podsvětlenou odkládací nikou a černě tónovaným fixním dělicím sklem.
Umyvadlo na desku byla také jasná volba, je to kovové smaltované umyvadlo, díky tenké profilaci tedy šetří místo, a je navíc podle mě i neuvěřitelně krásné. Truhláři pak jen doplnili závěsnou skříňku se zásuvkami a vrchní deskou ze zbytku obkladu v mramorovém dekoru.
FOTOGALERIE
Odpovědná redaktorka: Lucia Blažiová
Foto: Zuzana Veselá