Nově v panelovém domě

Jistě je velmi příjemné získat místo, které můžeme nazývat svým domovem. K úplné spokojenosti to však stačit nemusí. Člověk je totiž tvor spekulující a je mnoho otázek, které mu mohou vířit hlavou: Opravdu vyhovuje byt potřebám rodiny nejlépe, jak to jde? Možná by se mu dalo pomoci tak, aby byl přesně podle našich představ…

Vždy když se rozhodujeme o koupi něčeho do domácnosti, přemýšlíme a hledáme co nejvíce informací, které by nám umožnily správný výběr. Dobrým příkladem je technika – ať už nám má usnadnit práci nebo sloužit jen pro zábavu. Stejným způsobem bychom měli postupovat i při zařizování místa, kde trávíme podstatnou část svého volného času. Jen málokdo z nás totiž přesně ví, jak by měl vypadat náš soukromý prostor. Možná můžeme s jistotou říci, co se nám líbí, většinou však nemáme nebo si neumíme vytvořit představu o tom, co můžeme kombinovat, co lze vyřešit technickým zásahem do dispozice bytu a co se naopak realizovat nedá. V takovém případě je užitečné požádat o radu odborníka – bytového architekta.

Správné rozhodnutí
Podobným způsobem uvažovali i naši hostitelé – čerství majitelé čtyřpokojového bytu v paneláku. Byl v příjemném prostředí a mladé rodině vyhovoval polohou i velikostí, ve starém bytě jim ale překáželo více věcí. Manželé tedy stáli před náročným úkolem: kromě výměny oken a opotřebovaných, pro nový byt nevhodných povrchů (například starého PVC na podlahách či dřevěného obkladu v hale) se chtěli zbavit především typického panelákového jádra a plánovali i zásadní změny v dispozici. To znamenalo vypracovat projekt, podat si žádost o vydání stavebního povolení a nakonec absolvovat i samotnou, ne právě jednoduchou rekonstrukci. Protože neměli žádné zkušenosti se zabezpečením procesu přestavby, a navíc jsou oba pracovně vytížení, raději vše svěřili do rukou odborníkům. Obrátili se na interiérovou společnost Megaron, kde společně s architektkou Šárkou Daňkovou zpřesnili své představy a rozhodli se pro kompletní servis. Práce na projektu a přestavbě jejich bytu se ujala architektka Kristina Ullmannová, která se o přestavbu starala od úvodní studie přes zabezpečení stavebního povolení až po odevzdání zrekonstruovaného bytu. Mladí manželé měli od začátku poměrně přesnou představu o tom, jak prostor bytu uspořádat i jak ho zařídit, pomoc odborníka jim však dávala jistotu, že je jejich názor správný a především realizovatelný. Po konzultacích s architektkou se jim navíc ukázaly i jiné možnosti, o nichž předtím vůbec neuvažovali. Při společných setkáních postupně zpřesnili svou představu o nové podobě bytu až do formy, kterou se rozhodli realizovat.

Co bylo, bylo
Původní byt měl vedle nevelkého obývacího pokoje a opravdu malé kuchyně velkou halu, která však byla vestavěnými skříněmi rozdělená tak, že paradoxně působila stísněně. Kromě toho se hala, i když byla poměrně velkoryse dimenzovaná, nedala prakticky využít vzhledem k množství dveří (a z toho vyplývajících komunikačních tahů). V úzké kuchyňce s jídelním koutem se ani náhodou nedalo mluvit o optimálním řešení, navíc mladé rodině nevyhovovalo oddělení kuchyně od obývacího pokoje – byli zvyklí na časté návštěvy příbuzných a přátel, proto chtěli mít co největší, vícefunkční obytný prostor připravený pojmout i větší společnost. Koupelna sice byla tak trochu nad panelákové poměry (vešla se do ní dokonce i pračka!), ještě stále však ani zdaleka nesplňovala současné představy o hygienicko-relaxační oáze. Umakartové jádro mělo navíc nejlepší léta už dávno za sebou, a bez urážky – ani v dobách své mladosti jistě nikoho neokouzlilo.

Škatule, hýbejte se!
Zásadní zásah architektky spočíval v odstranění všech nenosných příček a konstrukcí v oblasti původní haly, kuchyně a obývacího pokoje. Obývák spojila s kuchyní do jediné velké místnosti, která díky posunutí příčky v místě koupelny získala nejen několik centimetrů plochy navíc, ale i logický a jednoznačný půdorys, jaký se snáze zařizuje.

Koupelna dostala plošný bonus po toaletě, která se přestěhovala na jiné místo v hale – takový dramatický přesun byl možný jednak proto, že na něj bylo v hale dostatek místa, a jednak proto, že se nové WC dostalo do těsné blízkosti kuchyňské stupačky. Dalším plusem pro relaxační koupelnu bylo umístění pračky v hale (rovněž v těsné blízkosti svislých rozvodů vody a odpadu) – jakási miniprádelna je nenápadně ukryta za posuvnými dveřmi vestavěné skříně.

Architektka velmi prakticky vyřešila i problematické místo, kde se na malém prostoru setkávaly dveře do obývacího pokoje, koupelny a toalety – nové příčky ukryly pouzdra na zasouvání posuvných dveří; prostor tak ve všech místnostech opět jen a jen získal.

Komunikační funkci předsíně tedy zůstal vyčleněn jen nevyhnutelný prostor, zbytek raději věnovali koupelně, toaletě a vestavěným skříním, které poskytují potřebný úložný prostor. Přesto však dnešní vstup do bytu působí mnohem příjemněji než před přestavbou – zrcadla na posuvných dveřích skříní, které ho po obou stranách lemují, prostor opticky rozšiřují a vytvářejí dojem vzdušnosti. Důležitou roli hraje v tomto případě i osvětlení. Autorka projektu zvolila kombinaci zářivkových panelů a bodových světýlek ve sníženém sádrokartonovém podhledu. Na podlaze s vysokým leskem vytvářejí odrazy světla dojem noční oblohy a vy máte pocit, že vám pod nohama září hvězdy. 

Ostatní místnosti zůstaly velkou přestavbou téměř nedotčeny, jedině ložnice dostala díky novému nábytku modernější outfit. Pracovna a dětský pokoj si na svou definitivní podobu však budou muset ještě chvíli počkat.

Otevřený prostor
Na místě bývalého malého obývacího pokoje a ještě menší samostatné kuchyně je dnes poměrně velký prostor, v němž se kuchyň stala součástí vzdušného obýváku. Ten, kdo právě připravuje pohoštění pro návštěvu či rodinu, tak nemusí opouštět společnost. Jedinou podmínkou pro harmonický souzvuk nových spojenců (samozřejmě kromě zvyklostí rodiny) bylo sladit zařízení obou prostorů, což však v dnešní době není ani problém, ani rarita. Místnost charakterizují příjemné pravidelné linie, jednotnost stylu podtrhuje zvolená paleta neutrálních barevných tónů.

Majitelé bytu dávají přednost účelnému uspořádání zařízení, proto se i v jejich „obývákokuchyni“ vše podřídilo stejnému principu – účelnosti. Od kuchyňské linky se zabudovanými spotřebiči přes rozkládací jídelní stůl až po široký květinový parapet. Ve vzdušné a světlé místnosti je na jedné straně pracoviště, kde je radost vařit i stolovat, a na straně druhé místo pro odpočinek a relaxaci, zařízené elegantní bílou sedací soupravou. Symetrická dispozice umožňuje průhled celým bytem, což navozuje pocit většího prostoru, a v případě potřeby lze obývací kuchyň oddělit od ostatních částí bytu elegantními posuvnými dveřmi.

Nová elegance
Díky rozšíření koupelny bylo možné navrhnout sem velkou rohovou vanu ve tvaru ledviny, požadavkem manželů byla i dvě umyvadla – ta zdědila dostatečně velký prostor po bývalé toaletě. Navíc se rozumným uspořádáním všech prvků podařilo ušetřit dostatek místa i na úložné prostory. Velmi pomohl především šikovný tah s přestěhováním pračky na sice netradiční, v tomto případě však více než praktickou pozici. V koupelně tak zůstalo více místa na výsostně koupelnové aktivity a například při odpočinku ve vaně nic nenaruší relaxační atmosféru. Celá místnost je laděna v decentních barvách – bílé a odstínech šedé, elegantním dekorativním prvkem je použití dvou formátů obkladu – drobné tónované mozaiky a čtverců o rozměrech 10 × 10 cm.

Především bereme-li v úvahu stav před rekonstrukcí, téměř se nechce věřit, jak se původně typický panelákový byt, na které se mnozí dívají skrz prsty, změnil. Dnes je z něj příjemné moderní bydlení, které hravě splňuje vysoké nároky majitelů.

TEXT: Andrea Mičková
FOTO: Jiří Vaněk, Jana Labuťová
ZDROJ: HOME