Kam kráčí dřevěné stavby a čím okouzlují své spokojené uživatele?
Když Pavel Horák s Václavem Zahradníčkem zakládali v roce 2002 své architektonické studio, byl zájem Čechů o dřevostavby mizivý. Od té doby se více než zdesetinásobil. S architektem Pavlem Horákem jsme si povídali o tom, kam dřevěné stavby kráčí a čím okouzlují své spokojené uživatele.
Jak se za posledních 15 let přístup potenciálních uživatelů k dřevostavbám změnil?
Základní, co musím říct, je to, že už nemusíme lidi přesvědčovat o tom, proč si postavit dům ze dřeva. To je pro nás velmi příjemná změna. Když jsme začínali, museli jsme hodně vysvětlovat výhody dřevostaveb a často jsme se setkávali s negativní reakcí. Dnes k nám chodí klienti, kteří jasně vědí, že chtějí dřevostavbu, že chtějí dům s těmito parametry, znají výhody, jsou už zkrátka poučení.
Dalším aspektem je to, že objem postavených dřevostaveb se výrazně zvýšil. Když jsme začínali, dřevostavby tvořily něco málo přes jedno procento z celkového množství novostaveb rodinných domů. Dnes je to více než patnáct procent, což je také zajímavý fenomén. Důležitým aspektem je i to, že dřevostavba už není vnímána jako levná a rychlá alternativa bydlení, ale spíš se přehoupla do úrovně high-tech záležitosti. Dřevostavby vyhledávají lidé, kteří jim rozumějí a požadují sofistikovanější a dražší stavby.
Jak se změnily technologie?
Samozřejmě i v technologiích se dá pozorovat vývoj, ač není úplně překotný. Některé firmy dosud používají stejné technologické procesy jako před patnácti lety, my patříme k těm progresivnějším a využíváme nových poznatků. Od difuzně uzavřených konstrukcí jsme přešli k difuzně otevřeným s moderními materiály z hlediska nosných trámů.
Používáme KVH a BSH profily, což jsou vlastně vysušené lepené profily, a posledních pět nebo šest let využíváme CLT technologii, kterou považuji za významný vývojový stupeň staveb s použitím dřeva. Myslím si, že tato technologie předznamenává v oboru dřevostaveb podobnou revoluční změnu, jako kdysi přinesl pohledový beton v architektuře. CLT je v podstatě jakýsi přepis pohledového betonu do dřeva, ale s nesrovnatelně nižší ekologickou stopou.
Jak jste vlastně zvládli počáteční nedůvěru vůči dřevostavbám? Diskuzí kolem případných nevýhod tohoto typu domů je na internetu stále spousta.
My jsme ke všem výhradám vůči dřevostavbám přistupovali tak, že jsme hledali solidní a odpovědné technické řešení. Nikdy jsme netvrdili, že má dřevostavba vyšší akumulaci tepla nebo že nějaká lehká skladba zajistí komfortní neprostupnost hluku. Vždy jsme věnovali velkou pozornost zamezení šíření zvuku mezi podlažími a už téměř od začátku našeho působení jsme používali betonové podlahy. Jak v přízemí, tak v podlaží aplikujeme pěticentimetrovou vrstvu betonu, čímž společně s použitím izolačních materiálů dosahujeme podobných parametrů jako u zděných staveb.
Troufám si tvrdit, že v některých případech je výsledek dokonce lepší, protože vzniklá skladba, kde se střídá těžký a lehký materiál, tedy beton, zvuková izolace, OSB a dřevo, dokáže šíření zvuku skvěle rozbít. Využití betonu navíc zlepší akumulaci, což ale v dnešní době, kdy potřebujete dům vytápět rychle a efektivně, není už tak silným tématem. Zároveň dodá skladbě podlahy potřebný pocit stability.
S nízkou schopností akumulace tepla zřejmě souvisí i to, že dřevostavby jsou uživatelsky komfortní i v horkém počasí.
Ano, dřevostavba si dokáže s tepelnými extrémy velmi dobře poradit. V zimě ji dokážete velmi rychle vytopit a v létě, pokud máte dobrou stínicí techniku, aby vám teplo nešlo dovnitř prosklenými plochami, a máte možnost dům větrat, tak se obejdete bez klimatizace. Teplo navíc nezůstává nepříjemně akumulované ve stěnách dlouho do noci, jako je tomu u zděných staveb.
O dřevostavbách se říká, že si zachovávají terapeutické vlastnosti dřeva. Co je pravdy na tom, že se lidé v domě ze dřeva cítí lépe?
My jako firma máme dva vlastní domy v krásném prostředí Jizerských hor. Ty pronajímáme a využíváme je k jakési testovací jízdě. I teď po sedmi letech oba domy voní dřevem a to je velmi příjemné. Myslím si, že to, že strom vyrůstá v lese, na slunci a čerstvém vzduchu, mu dává nějakou energii, a ta se pak projevuje i v hotovém domě. Pro mě jsou to takové lázně, kde si krásně odpočinete. Samozřejmě k tomu přispívá i krásný výhled do okolí a samo prostředí. Vlastně nemalá část domů, které navrhujeme, jsou víkendové domy pro ty, kteří mají byt v Praze a hledají druhý domov třeba v horách.
Když mluvíme o prostředí, je město vhodné pro stavbu dřevěných domů?
Určitě je. Samozřejmě pak ale přizpůsobíte dům kontextu prostředí. Když stavíte například v Klánovicích, kam z hlediska vnějšího vzhledu dřevo patří, můžete navrhovat dům jinak, než třeba v Tróji, na Hanspaulce, nebo v Kyjích. Tam už použijete jiný obkladový materiál, nebo fasádu, ale pořád budete mít uvnitř to pozitivní klima, které dokáže dřevo vytvořit. Z venku pak může dům klidně vypadat konvenčně.
Mluvili jsme o zhruba patnácti procentech z celkové výstavby domů, které připadnou na dřevostavby. Ve Skandinávii jsou to ale téměř tři čtvrtiny. Jaký myslíte, že bude v tomto ohledu budoucí vývoj?
Tradičně na naše území dřevostavby patří, ale jejich výstavba byla na dlouho přerušena. My jsme de facto začínali od nuly, ale tendence je vzrůstající a myslím si, že se v blízké budoucnosti můžeme dostat na dvacet, pětadvacet procent. V zahraničí je trendem výstavba vícepodlažních domů a administrativních budov, což se i u nás pomalu stává tématem. Jejich velkým plusem je samozřejmě to, jakým způsobem stavba probíhá. Dopravní zátěž ve městech je extrémní a je rozdíl, pokud někam máte vozit tuny betonu, nebo čisté dřevo, které smontujete během pár dní nebo týdnů. A není to samozřejmě pouze doprava, ale i prašnost a hluk. Dřevostavby jsou čisté, voňavé a vlastně i proces jejich vzniku je takový.
Do jaké míry hraje v oblibě dřevostaveb roli i zvyšující se zodpovědnost k životnímu prostředí?
Samozřejmě čím dál více lidí si tento aspekt uvědomuje, ale myslím si, že pokud by dřevostavby nenabízely další bonusy v podobě vzhledu, příjemného pocitu z pobytu v takovém domě nebo až možná jeho terapeutické funkce, samotný ekologický přínos by jejich oblibu nenastartoval a dále neudržel. Vidíme, že k nám přicházejí klienti, kteří mají ať už osobní zkušenost s pobytem v nějakém dřevěném penzionu, nebo zprostředkovanou zkušenost od svých přátel, kteří dřevostavbu vlastní.
Ing. arch. Pavel Horák
Od roku 2002 spolupracuje s architektem Václavem Zahradníčkem, se kterým založili architektonický ateliér Prodesi výhradně zaměřený na projektování dřevostaveb. Z potřeby dotahovat vše do zdárného konce spolu založili v roce 2005 společnost Domesi, která jejich projekty realizuje. Do této chvíle má firma na svém kontě přes stovku realizovaných domů ze dřeva.
Text: Martina Paulová
Foto: archiv Prodesi a Lina Neméth
Zdroj: časopis HOME