Když plovoucí chata plní nároky na sezónní bydlení

Když majitel této plovoucí chaty (tehdy ještě nepostavené) přišel za lodním architektem Petrem Mandlem, měl jasnou představu, co od svého sezónního bydlení očekává a kde se bude nacházet. Vzhledem ke svým kořenům se rozhodl pro plovoucí chatu na pravém břehu řeky Váh v katastru města Komárna, jen čtyři kilometry od místa, kde se řeka vlévá do Dunaje. Kromě hezké scenérie se tu nachází i cyklotrasa či několik příjemných podniků, čímž lokalita získává na atraktivitě. Lodní doprava na řece přitom není příliš frekventovaná, a tak si tu majitel může vychutnat klid, který mu v hlavním městě často chybí. „Charakter domu měl investor předem promyšlený. Přesně věděl, že v objektu potřebuje dvě ložnice, které by rád umístil po bocích centrální části, kde bude situován obývací pokoj propojený s kuchyní a jídelnou a malá koupelna s toaletou,“ popisuje prvotní představy investora architekt Mandl.

Práce na projektu plovoucí chaty trvala několik měsíců a vlastní realizace potom asi půl roku. Na stavbě se podíleli i lokální řemeslníci, kteří se postarali například o vyvazovací prvky, jako můstek a vzpěra, či o práce se dřevem. FOTO KATARÍNA BAKO

Terasa i ochoz na hlavní palubě jsou doplněny zábradlím po celém obvodu. V zábradlí na terase jsou potom umístěny branky na pohodlné nastupování do lodi a následně i vystupování. FOTO KATARÍNA BAKO

Plovoucí chatu spojuje s břehem spojený můstek a vzpěra. Vyvazovací systém se přitom vždy dimenzuje podle lokality – ať jde o tekoucí, nebo stojatou vodu – a podle výkyvu hladiny. V tomto případě mohou být výkyvy hladiny až 6 m, proto jsou ramena relativně dlouhá. FOTO KATARÍNA BAKO

Na fasádě plovoucí chaty se nachází exteriérová sprcha sloužící na opláchnutí po koupání se v řece nebo na osvěžení během horkých dnů. FOTO KATARÍNA BAKO

Dřevostavba na železobetonových pontonech

Architekta oslovil majitel i z toho důvodu, že při realizaci plovoucích domů a chat používá železobetonové pontony. Ty jsou vyplněny expandovaným polystyrenem, což zaručuje nepotopitelnost objektu, a navíc na rozdíl od ocelových plováků nevyžadují žádnou údržbu. V pontonech jsou potom zabetonovaná pouzdra na uchycení podporné ocelové konstrukce. Samotná chata je řešena jako jednopodlažní montovaná dřevostavba s dřevěnou odvětranou fasádou a výrazným zasklením otočeným směrem k vodě, aby si investor mohl spolu s rodinou vychutnat výhled na vodní hladinu i z interiéru. Zajímavým způsobem je řešená střecha a boční stěny plovoucí chaty, které díky tlumené šedé barvě harmonizují s dřevěnou fasádou i okolím. Ačkoli se původně uvažovalo o plechové krytině, nakonec pro lepší těsnost zvolili střešní hydroizolační fólii Fatrafol, na níž je natavený profil imitující falcovaný plech.

Interiér si zařídil majitel sám. V centrální části, kde rodina tráví nejvíc času (kromě posezení na terase), najdete jednoduchou kuchyňskou linku, jídelní stůl, křesla a roztahovací pohovku. FOTO KATARÍNA BAKO

Výhled přes zasklení si majitel naplno vychutnává i při stolování. Jídelní posezení je absolutně jednoduché a během teplých dnů si ho obyvatelé většinou přenášejí na terasu. FOTO KATARÍNA BAKO

Zábradlí je aktuálně vyplněno síťovinou, což je dočasné řešení. Do budoucna se plánuje nahradit ji horizontálními lanky z nerezavějící oceli tak, jak je to navrženo v původním projektu. FOTO KATARÍNA BAKO

Ekologie i praktičnost

Všechny technologie potřebné na provoz plovoucí chaty zvolili s ohledem na ekologické a praktické fungování. Objekt využívá domácí čističku odpadních vod, což je však v případě podobných staveb už téměř běžným standardem. Čistírna, do níž se svedla všechna odpadní voda z chaty, se nachází v jednom z pontonů. Vyčištěná voda splňuje hygienické normy a může se vypouštět přímo do řeky. Užitková voda pro potřeby obyvatel se čerpá opět přímo z řeky ponorným čerpadlem a následně se filtruje přes filtrační soustavu. O ohřev vody se stará elektrický průtokový ohřívač, který se spolu s filtrační jednotkou nachází v technické místnosti. „Čistička odpadních vod představuje v případě podobných objektů nejekonomičtější řešení. Splašky není potřebné odvážet, čímž se ušetří nemalé finance,“ popisuje výhody tohoto řešení architekt.

FOTO KATARÍNA BAKO

V plovoucí chatě moc nábytku nenajdete – jen to nejnutnější, majitelům i tak nabízí komfort. Bílá barva, proužky a záchranný kruh nad pohovkou dávají prostoru námořnický charakter. FOTO KATARÍNA BAKO

Ložnice jsou v plovoucí chatě dvě – jedna slouží rodičům, druhá dětem. Pro oživení i pohodlné opření je v té dětské za postelemi umístěn pruhovaný látkový sokl v živých barvách. FOTO KATARÍNA BAKO

Koupelna s toaletou je malá, ale funkční. Vanu ve stísněnějších podmínkách nahradil sprchový kout. Bílá barva prostor opticky zvětšuje, svěžím akcentem je zrcadlo se zeleným rámem. FOTO KATARÍNA BAKO

Plovoucí chata

Autoři: Ing. Peter Mandl, Ing. Jiří Mandl, MANDL – Living on Water, s. r. o.
Realizace: 2011 – 2012
Celková plocha: 44,65 m²
Užitková plocha: 37,20 m²
Plocha terasy: 26,25 m²
Ochoz: 7,67 m²
Maximální kapacita: 12 osob/900 kg

Ing. Peter Mandl
MANDL – Living on water, s. r. o.
Společnost MANDL – Living on Water založil otec Petra Mandly Jiří v roce 1992. Věnují se hlavně projekci a realizaci plovoucích domů a v rámci společnosti SM PONTON i výrobě železobetonových pontonů a vyvazovacích systémů pro plovoucí zařízení.
www.mandl-low.sk

TEXT NATÁLIA ŽÁKOVÁ
FOTO KATARÍNA BAKO, ARCHIV PETRA MANDLA
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.