Nezvyklá kombinace: Pod cihlovou fasádou se skrývá dřevostavba!

Dvě etapy. V první etapě postavila stavební firma samotný dům, v druhé se dokončilo okolí – provedli terénní úpravy, zpevněné plochy, přístřešek pro auto i zahradní kuchyň. Dům se stavěl přibližně čtyři měsíce, s dokončením celého areálu trvaly stavební práce téměř rok. FOTO DANO VESELSKÝ

Dřevostavba je obezděná lícovými cihlami tak, že mezi domem a zdivem vznikne provětrávaná vzduchová mezera, která přináší důležité stavebně-fyzikální obohacení.

Důsledky vzduchové mezery

Dřevostavba je v systému ROBY samostatná staticky i tepelnětechnicky. Souběžně s výstavbou dřevěné konstrukce, avšak bez závislosti na ní, se dům obestaví zděnou předstěnou a vytvoří se vzduchová mezera, v níž proudí vzduch obtékající dřevostavbu. Tento těžký obvodový plášť s provětrávanou vzduchovou mezerou přitom znamená pro dům a jeho obyvatele mnoho výhod. Z dřevěné konstrukce se například díky neustálému kontaktu se vzduchem účinně odvětrává vlhkost – difuzně otevřené obvodové stěny domu „dýchají“. Vlhkost je totiž největším nepřítelem dřevostaveb. Další přínos těžké provětrávané fasády oceníte v letních vedrech nebo v třeskutých mrazech. „Vzduchová mezera zmírňuje teplotní extrémy, díky čemuž je v domě příjemné, exteriérem minimálně ovlivněné klima. V létě funguje tato fasáda jako jakási klimatizace, protože proudící vzduch zabraňuje přehřívání dřevěné konstrukce. V zimě zase díky vyšší teplotě v meziprostoru stačí méně topit,“ vysvětluje další pozitivum předsazené cihlové fasády Ing. Štefan Löwy, autor systému ROBY. Třetí výhodou je izolace hluku, která je jinak slabinou dřevostaveb.

Přečtěte si také: Dvoupodlažní dřevostavbu nedaleko Prahy navrhli obráceně

„Lehké dřevěné konstrukce nemají dostatečnou schopnost absorbovat zvukové vlny. Protože těžká cihlová fasáda není spojena se dřevem, pohltí zátěž venkovním hlukem, například od cesty, a odvede ji do základů. K dřevěné konstrukci se tak hluk zvenčí nedostane a domy jsou díky tomu mimořádně tiché,“ uzavírá Ing. Löwy.

Zahrada na bydlení. Zahrada patří k největším přednostem rodinného domu a zde se díky využitým danostem pozemku i promyšleným úpravám okolí využívá vskutku intenzivně: na obývací pokoj v domě navazuje obytná terasa, na zahradní kuchyň zase krytý „zahradní obývací pokoj“. FOTO DANO VESELSKÝ

Bonusy vnější cihlové stěny
• pohlcování hluku,
• vzduchová mezera, která zmírňuje teplotní extrémy jak v létě, tak i v zimě,
• tradiční vzhled.

Dřevěné domy mají přirozeně nízkou tepelnou setrvačnost. Systém ROBY proti této vlastnosti nebojuje, ale podle vzoru skandinávských zemí ji bere jako výhodu, kterou je jen třeba umět správně využít. „My jsme zvyklí na domy s vysokou akumulační schopností, seveřané se však na věc dívají jinak,“ upozorňuje Ing. Löwy. „My platíme za energii, kterou do domu dodáme, a snažíme se ji v něm udržet. Oni přistupují k vytápění opačně – neplatí za energii, kterou do domu nedodají. V tomto případě je nízká akumulace, a tedy i nízká tepelná setrvačnost domu, výhodou. Důležitý je však vhodný vytápěcí systém a práce s regulací, abyste do domu dodávali energii opravdu jen tehdy, když ji potřebujete. Například když děti odejdou do školy, v dětských pokojích se topit nemusí. Protože všechny stěny dokola jsou izolované, když se v některé místnosti netopí, nic dramatického se v domě neděje. A když se ze školy vrátí, zapne se topení a za chvíli je teplo. Protože dřevěné konstrukce mají nízkou hmotnost, teplota v interiéru se změní téměř okamžitě, protože není nutné ohřívat masivní stěny. Díky tomu je celková spotřeba energie na topení v našich domech velmi nízká,“ vysvětluje.

Tepelně pružné prostředí, které vytváří konstrukce dřevostavby, však vyžaduje i tepelně pružné vytápění, které se dá dobře regulovat. Domy postavené systémem ROBY velmi dobře fungují například v kombinaci s přímým elektrickým topením. A když se k němu přidá krb, jde o příjemné, praktické i ekonomicky výhodné řešení.

Neplatíte více než v bytě

Vnější cihlová stěna a vzduchová mezera jsou sice z hlediska tepelnětechnických vlastností pro dům přínosem, tento vliv však není zohledněn ve výpočtech pro energetický certifikát. Reálná spotřeba energie na vytápění bývá proto nižší než vypočítaná. „V několika dokončených domech jsme prováděli měření, z nichž máme k dispozici reálné údaje,“ tvrdí Štefan Löwy. „Když se na vytápění, ohřev vody i vaření využívá plyn, jeho roční spotřeba je přibližně 13 m³ na 1 m² užitkové plochy. U plochy 100 m² tedy spotřebujete asi 1300 kubíků plynu za rok. A s elektřinou je to podobné. V podstatě se dá říci, že náklady na provoz průměrně velkého domu, s obytnou plochou kolem 110 m², postaveného naším systémem, jsou nižší než náklady na provoz běžného bytu s plochou asi 80 m²,“ shrnuje ve zkratce zkušenosti z praxe.

FOTO DANO VESELSKÝ

3 + 3 = kvalitní dům

Tři měsíce se dům ve spolupráci se zákazníkem připravuje – navrhne se dispozice, vybere se konkrétní typ lícových cihel, krytiny či oken. Přibližně tři měsíce se potom standardně velký dům staví. „Naše domy jsou jednoduché, řekl bych obyčejné. I když každý dům stavíme na míru konkrétnímu zákazníkovi, jejich výraz je poplatný konstrukčnímu systému, takže už z podstaty cihlové fasády vyplývá jejich tradiční vzhled,“ vysvětluje. „Spíše než architektonický chceme nabídnout užitkový potenciál variabilních dispozičních řešení a funkčnost domu,“ uzavírá Ing. Löwy.

Přečtěte si také: Jak jsem si postavil chatu svépomocí

Společně i odděleně. Požadavkem majitelů bylo, aby z obývacího pokoje nebylo vidět do kuchyně. Dispozici domu, kuchyň, krb i koupelny navrhla a realizovala firma podle požadavků majitelů, zařízení bylo doménou majitelky. FOTO DANO VESELSKÝ

„Výhodou dřevostavby je rychlá výstavba a dobrá izolace, úkolem zděné fasády je zase chránit dřevěný dům. Ve střešních partiích je v tomto smyslu jakýmsi pokračováním těžké cihlové fasády betonová krytina. Jde tedy o kombinaci lehké a těžké konstrukce, což umožňuje využít přednosti obou.“

Ing. Štefan Löwy, autor konstrukčního systému

 

Půdorys
1 vstup, zádveří
2 chodba
3 šatna
4 kuchyň, jídelna
5 spíž
6 obývací pokoj
7 dětský pokoj
8 šatna
9 koupelna
10 ložnice
11 šatna
12 WC pro hosty a technická místnost
13 pracovna/pokoj pro hosty
14 terasa

Dům v kostce

Typ: bungalov, s valbovou střechou
Zastavěná plocha: 139,6 m²
Užitková plocha: 118,1 m²
Nosná konstrukce: dřevěná rámová konstrukce stěn, stropu a zastřešení
Tepelná izolace: stěny, strop, podlaha – desky z minerální vlny v tloušťkách 40, 80, 120, 180 mm
Fasáda: sendvičová obvodová stěna s příčným větráním – obezdívka z lícové cihly (Terca) odvětraná vzduchovou mezerou
Vnitřní povrchy: sádrokartonové desky
Okna: plastová s izolačním dvojsklem
Zastřešení: betonová střešní krytina Bramac, včetně doplňků
Vytápění: teplovodní podlahové, zdroj tepla = tepelné čerpadlo vzduch – voda
Potřeba tepla na vytápění: 38 kWh/(m² . a)
Potřeba tepla na přípravu teplé vody: 11 kWh/(m² . a)
Energetická třída: A (energetický certifikát)

Ing. Štefan Löwy
Je autorem konstrukčního systému ROBY^® (zkratka vznikla ze slov rodinné bydlení), vede přípravu a realizaci montovaných domů z tohoto systému. Jeho cílem je spojovat požadavky stavebníka s možnostmi parcely vždy na principu individuálního řešení rodinného domu.
www.roby.sk

TEXT ERIKA KUHNOVÁ
FOTO DANO VESELSKÝ
ZDROJ časopis HOME speciál jaro 2015, JAGA MEDIA, s.r.o.